VIDEO: 11 hodinový maraton u konce! Isner porazil Mahuta 70:68 v pátém setu

Zvedl ruce k nebesům a klesl na kolena. Nejprve se jich symbolicky 206 centimetrů vysoký Američan John Isner dotknul a poté spočinul v pokleku po nejdelším tenisovém zápase všech dob. Na druhé straně sítě za skandovaného potlesku ve stoje od několika tisíc fanoušků v ochozech kurtu číslo 18 a jeho okolí potlačoval slzy Nicolas Mahut.

DUEL JSME SLEDOVALI TAKÉ VE STŘEDU - VÍCE ČTĚTE ZDE!

Po 11 hodinách a 5 minutách historické bitvy, která se neodhrála ve finále některého z grandslamů, ale "jen" v 1. kole slavného Wimbledonu totiž bitvu "neporažených" vyhrál právě americký obr. K postupu do 2. kola, kde na něj čeká Nizozemec Thiemo de Bakker potřeboval přes 260 vítězných úderů, 112 es, to vše ve 183 gamech...

POSLEDNÍ MÍČEK ZÁPASU ISNER-MAHUT:

"Ten člověk je neuvěřitelný bojovník. Možná, že se ještě někdy utkáme a nebude to 70:68," uvedl unavený Isner před odchodem z kurtu. "Bylo to hodně dlouhé, ale já myslím, že jsme si to užili. Je to obrovská pocta hrát největší zápas v nejlepším tenisovém prostředí. John podával neuvěřitelně, zasloužil si to," doplnil spolubojovníka Mahut, u kterého se únava násobila zklamáním z porážky.

Ve čtvrtečním odpoledni strávili oba tenisté na kurtu číslo 18, ze kterého se stalo během noci ze středy na čtvrtek nejsledovanější sportovní místo na světě, nejméně času ze všeh tří dnů. Pouhou hodinu, přesto odehráli dalších 20 gamů. Zápas totiž poté, co oba novodobé gladiátory uvítal obrovský aplaus, pokračoval ve stejném trendu, jako ve středu po 22. hodině skončil.

Eso, dělové podání a vítězný míček, eso, vítězný míček, sem tam vše proložené nevynucenou chybou. Isner i Mahut se jako první (a na hodně, hodně dlouho i jediní) dostali přes 100 es v jednom duelu. To je kousek srovnatelný s legendárním výkonem basketbalisty Wilta Chamberleina, který je dosud jediným hráčem NBA s více jak 100 body v jednom zápase.

Monotónní ráz gamů nenarušilo ani příležitostné vedení hráče na příjmu 15:0 nebo 30:0. Stačila další dva skvělé servisy a vše bylo při starém. Přesto se diváci, hráči a také umpirový sudí konce duelu přece jen dočkali. Nejprve se odvážil dostat do dalšího náskoku 30:0 za stavu 58:58 při podání Isnera jeho francouzský soupeř.

112 kilogramů vážící Američan, který zřetelně bojoval s obrovskou únavou, ale game otočil ve svůj prospěch a sám nečekaně udeřil. Za stavu 30:30 se dostal ke svému čtvrtému mečbolu neskutečným forehandem, který následně neméně povedeným prohozem proměnil... Konec, ende, the end, nekonečný tenisový příběh, stejně jako ten filmový přece jen skončil.

Oba hráči i umpirový rozhodčí dostali od vedení turnaje z rukou legend Tima Henmanna a Anne Jonesové pamětní plakety. Krásné gesto, které možná ani nebylo třeba. Ani jeden z tenistů na tento zápas totiž do smrti nezapomenou. A nejen oni. Po tři dny mezi 22. a 24. červnem se na kurtu číslo 18 v All England Clubu psala tenisová historie.