16. října 2018 16:46 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

VIDEO: ‚Nejsem jen negr, jsem černý Američan.‘ Od gesta na olympiádě uplynulo 50 let

Tommie Smith, John Carlos a jejich gesto zvané „Black Power Salute“ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tommie Smith, John Carlos a jejich gesto zvané „Black Power Salute“ | foto: www.wikipedia.org

MEXICO CITY/PRAHA Šlo o gesto, které viděl celý svět. A polarizovalo společnost, polovina jím byla pohoršena, jiní lidé mu zase aplaudovali. Je to dnes 50 let od chvíle, kdy afroameričtí olympijští sprintéři vyjádřili tiše svůj protest.

USA nebyly v roce 1968 v lehké situaci. Spojené státy rozdělovaly názory na válku ve Vietnamu, na sílící demonstrace hnutí za lidská práva a lidé byli znepokojeni i atentáty na Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho.

O pár kilometrů jižněji ale řešili příjemnější starosti, Mexico City se chystalo na olympijské hry. Řada afroamerických atletů ale zvažovala bojkot velké sportovní akce kvůli rasismu ve Spojených státech.

I přes rozporuplné pocity se do Mexika vydali dva kamarádi ze San Jose State University, sprintéři Tommie Smith a John Carlos. Ovšem ani oni nezapomínali na to, co se doma děje.

A 16. října přišel jejich velký den. Ráno se postavili na start finále běhu na 200 metrů. Smith v tomto závodě exceloval, do cíle doběhl v čase 19,83. Celý stadion se mohl utleskat novému světovému rekordmanovi. Jeho kamarád Carlos navíc doběhl třetí.

Už v té době byli oba přátelé dohodnuti, že v případě účasti na stupních vítězů předvedou nenásilný protest v duchu Martina Luthera Kinga.

Držitel zlaté medaile na pódium vystoupal s šátkem kolem krku, který symbolizoval hrdost, a v levé ruce měl symbol míru – olivové ratolesti. Carlos si na krk pověsil korále, představující oběti otroctví a rasismu. Zároveň si ani jeden z nich nevzal obuv. Měli jen černé ponožky, jimiž chtěli poukázat na chudobu Afroameričanů.

Navíc si oba vzali černé rukavice, každý ale jen jednu. Smith pravou, jeho kamarád levou. V moment, kdy začala hrát hymna Spojených států, zavřeli oči, sklopili hlavy a ruku v rukavici dali sevřenou v pěst nad hlavu.

„Když na trati vyhrávám, jsem Američan, ne černý Američan. Když se v šatně převléknu a vyjdu na ulici, jsem už jen „ten negr“. My jsme ale černí Američané a jsme na to hrdí. Černá Amerika rozumí tomu, co jsme udělali,“ vysvětloval Smith, proč podpořil hnutí Black Power.

Nečekaně se k oběma Američanům připojil i stříbrný Australan Peter Norman. Ten oběma navrhl, aby si vzali zmíněné rukavice. Sám si vzal placku hnutí za lidská práva, které spoluzakládal Smith.

Řada krajanů amerických medailistů byla rozlícena, dokonce atletům chodily i výhružky smrtí. Tehdejší předseda Mezinárodního olympijského výboru Avery Brundage je za „znásilnění základního principu olympijských her, tedy jejich apolitičnosti“ dokonce nechal vyloučit z her.

Smithe a Carlose odsoudila po návratu i většina amerických médií. Afroameričané je však uvítali jako své hrdiny.

Smithovo a Carlosovo gesto se stalo jedním z nejslavnějších, ale zároveň i nejkontroverznějších okamžiků olympijské historie.

Jan Krejcar, Vojtěch Gibiš
Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?