Kontrola nebo terénní práce?

      Předválečné  ideály  sociální  práce   zahrnovaly   docházku   do    rodin,  která  znamenala  kontrolu,  podporu  a  hlavně    komunikaci.  Dneska  se  tomu  říká  prevence  sociálního  vyloučení.  Tito  lidé  totiž   často  nejsou  schopni   aktivně  spolupracovat  na  řešení  problémů  a je  třeba  za  nimi  jít.    Bohužel  léta  totality  nás   naučila,  že průnik   státní  instituce   do   soukromí  znamená  represi,  nátlak  manipulaci,  "vytěžení".  Záleží  tedy  hlavně  na  tom  kdo  a   s  jakou  motivací  začne  kontroly  konečně   provádět.    Podruhé  bohužel  se  tento  fakt  začal  hojně   úředníky  a   úřednicemi  státní  správy  zneužívat  k  tomu,  že   se  na tyto  lidi  prostě  vykašlali,  ohánějíc  se  lidskou  svoboudou, právy  atd...  Aktivního  člověka  nazvali  pak  bonzákem, atd.     Potřetí  bohužel   PČR  povolávají  k   hájení     práv  téměř  každého  občana směrem   dolů  ohánějíc  se falešně  principem  subsidiarity  -  občani   si  mají  vše  řešit  sami  -    MAJÍ  PŘECE  SVOBODU.  Uvolňují  tak  místo  mafiánům,  korupčníkům  a  lichvářům.  Přinesou  dětem  pastelky,  udělají  přednášku  o  prevenci  kriminality  (mají  na  to  grant) ,  na  benzín  k cíleným  výjezdům  nemají  bohužel  peníze.    Uměla  bych  si  představit,  že  policie  dělá  kontroly  v  hernách  pravidelně   a  hraní  mladistvých  bude    citelně  trestat  -  především   obsluhu   či  majitele herny.  Dost   těžko  by  se  pak   mohlo  stát, že  by  do automatu  rval  peníze  mladý  Rom,  obsluha  by pak  odmítla   odměnu  vydat  a  tento  by  pak  přišel  pro   svou  výplatu  s  mačetou   (dostal  16  let).