K šifrování tajných zpráv využívala americká armáda za první a druhé světové války a během korejské války v 50. letech minulého století jazyky víc než třiceti indiánských kmenů. Kromě Mohawků to byly například kmeny Comanchů, Navajů, Cherokeeů nebo Assiniboinů. Nepřítel šifru nikdy nerozluštil.
Do šifrovacích programů bylo během válečných let zapojeno kolem 500 speciálně vycvičených amerických Indiánů. Zprávy šifrované s pomocí indiánských jazyků rozesílali rádiem nebo telegrafem, nejvíc se tato technika uplatňovala v tichomořských operacích druhé světové války.
Podle některých historiků nacistický diktátor Adolf Hitler o technice indiánského šifrování věděl a před vypuknutím druhé světové války vyslal do USA tým jazykovědců, kteří měli indiánské jazyky studovat. Vzhledem k velkému množství dialektů ale operace selhala. Američané nicméně z bezpečnostních důvodů služby Indiánů na evropském válčišti nevyužívali. Výjimkou bylo vylodění v Normandii v roce 1944, kdy armáda USA do akce zapojila 14 comanchských šifrantů.
O válečných zásluhách amerických Indiánů se dlouho nemluvilo, protože technika byla utajovaná. První vyznamenání dostali až od prezidenta Ronalda Reagana v 80. letech minulého století. Louis Levi Oakes je podle agentury AP jeden z posledních žijících příslušníků tajných šifrovacích služeb.
jas kpc
