Neděle 25. října 2020svátek má Beáta 5 °C skoro jasno Předplatné LN
aktualizováno  Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří v Náhorním Karabachu

Arménští dobrovolníci jsou připraveni zasáhnout u města Askeran. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Arménští dobrovolníci jsou připraveni zasáhnout u města Askeran. | foto: Reuters

JEREVAN/BAKU Arménie a Ázerbájdžán v úterý oznámily, že se dohodly na ukončení nepřátelství v Náhorním Karabachu. Klid zbraní měl začít platit od poledne místního času (10:00 SELČ). Čtyři dny bojů si podle odhadů, založených na přiznaných vlastních ztrátách obou stran, vyžádaly nejméně 64 obětí na životech, převážně arménských a ázerbájdžánských vojáků.

„Dosáhli jsme dohody o ukončení nepřátelství. Dali jsme rozkaz nestřílet,“ řekl agentuře AFP mluvčí karabašského ministerstva obrany Senor Astratjan, podle kterého příměří vstoupilo v platnost v pravé poledne místního času.

„Od 12:00 byly zastaveny bojové operace,“ potvrdilo agentuře Interfax ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Dodalo, že ázerbájdžánská vojska nyní pracují na upevnění svých pozic na osvobozených územích.

Ještě v neděli ázerbájdžánské ministerstvo obrany vyhlásilo jednostranné ukončení palby a bojových operací. Ale podle Arménů ázerbájdžánští vojáci pokračovali v boji, a tak arménské jednotky přešly do protiútoku.

Boje, považované za nejhorší za více než 20 let, pokračovaly i v noci na úterý. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany oznámilo, že během posledních dvou dnů bojů bylo zabito 16 ázerbájdžánských vojáků.

Situace u Náhorního Karabachu se prudce vyostřila během noci 2. dubna, kdy...
Arménští vojáci u raketometu Grad.

Karabašské úřady podle Interfaxu oznámily, že útok ázerbájdžánského bezpilotního letounu na autobus s arménskými dobrovolníky si vyžádal sedm obětí na životech.

Ázerbájdžánská generální prokuratura uvedla, že ostřelování z Arménie si od eskalace konfliktu vyžádalo životy čtyř civilistů, dalších 17 jich bylo zraněno.

Situace se vyostřila v noci z pátku na sobotu, kdy propukly boje s nasazením letectva, dělostřelectva a tanků.

O Náhorní Karabach se vedou boje už desítky let:

Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o Náhorní Karabach už desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu v krvavé válce na přelomu 80. a 90. let, výsledkem konfliktu bylo asi 30 000 mrtvých, statisíce lidí uprchly. Jednání od uzavření příměří v roce 1994 zatím k vyřešení sporu nevedla. Mírovou smlouvu obě země dosud neuzavřely.

  • Náhorní Karabach je sporná enkláva v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně etnicky arménským obyvatelstvem. Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o toto území již desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nachází pod vojenskou kontrolou Arménie a Ázerbájdžán považuje území za okupované.
  • První nepokoje za připojení oblasti k Arménii vypukly ve správním středisku oblasti Stěpanakertu 11. února 1988. Vyžádaly si dva mrtvé a postupně přerostly v nevyhlášenou válku mezi křesťanskou Arménií a muslimským Ázerbájdžánem. Události dosáhly tragického vrcholu na konci měsíce, kdy začal pogrom na Arménce žijící v Sumgaitu, třetím největším městě Ázerbájdžánu. Signálem k nepokojům, které si vyžádaly 32 mrtvých a na 200 zraněných, byly nepravdivé zprávy o násilnostech proti Ázerbájdžáncům. Sumgaitský pogrom byl následován dalšími podobnými incidenty.
  • Sovětské vedení se vše snažilo zpočátku bagatelizovat a oficiální zpráva hovořila o tom, že "incidenty v Sumgaitu vyvolaly osoby, které podlehly provokačním výmyslům o situaci v Náhorní karabašské autonomní oblasti. Živelných nepokojů zneužily kriminální živly k hrubým výtržnostem". Také pozdější snaha sovětských úřadů o řešení sporu byla neúspěšná a pokusy řídit Náhorní Karabach přímo z Moskvy včetně vojenského angažování přinesly do oblasti jen další eskalaci násilí.
  • V roce 1990 byl v oblasti vyhlášen výjimečný stav a o rok později se karabašští Arméni vyslovili v referendu pro nezávislost. V témže roce obě zúčastněné země vyhlásily nezávislost na SSSR a válka se postupně rozhořela naplno. Do konfliktu, který začal jako občanská válka mezi karabašskými Armény a Ázerbájdžánem, byla brzy zavlečena i Arménie, podporující Karabach vojensky, morálně i finančně. Ázerbájdžán tehdy obviňoval z podpory Arménů i Moskvu.
  • Boje skončily v roce 1994 příměřím, ale mírovou smlouvu oba státy dosud neuzavřely. Šestiletá válka si vyžádala na 30 000 lidských životů, Ázerbájdžán v ní ztratil přes deset procent svého území (včetně okolí Karabachu) a válka vyhnala z domovů podle některých odhadů až 800 000 Ázerbájdžánců.
  • Konflikt se pokouší řešit takzvaná Minská skupina sdružující diplomaty z USA, Ruska a Francie. K ozbrojeným incidentům ale v oblasti dochází od uzavření příměří poměrně často. Například v srpnu 2014 v bojích zahynulo 13 ázerbájdžánských vojáků, arménská strana z Náhorního Karabachu ohlásila pět vlastních padlých.
  • V Karabachu na rozloze 4400 kilometrů čtverečních (odpovídá asi rozloze Pardubického kraje) žije asi 146.000 lidí, z toho tvoří kolem 90 procent Arméni. Název Karabach pochází z turečtiny a perštiny a znamená "černá zahrada". Ze strategického hlediska není zajímavým místem, ale nacionalistické kruhy jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii ho stále považují za otázku národní hrdosti.
  • Boje zde začaly již v roce 1920. V květnu 1921 byl Náhorní Karabach s převahou arménského obyvatelstva předán Ázerbájdžánu rozhodnutím bolševiků a byla vytvořena Náhorní karabašská autonomní oblast. Další nepokoje propukly v roce 1987, když ázerbájdžánská vláda zakázala na zdejších školách výuku arménských dějin.
  • Poslední čtyři dny bojů si podle předběžných odhadů vyžádaly nejméně 64 obětí na životech, převážně arménských a ázerbájdžánských vojáků. Byly pokládány za vůbec nejhorší za posledních dvacet let.
  • Podle karabašských úřadů podniklo ázerbájdžánské vojsko v noci na sobotu 2. dubna za pomoci dělostřelectva, obrněné techniky i letectva největší útok od uzavření příměří.

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Hlavní nádraží v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...