Český premiér v demisi a šéf unijní exekutivy si před novináři krátce potřásli rukama. Juncker pak, jak je u podobných příležitostí jeho zvykem, při odchodu k jednání poplácal Babiše po zádech.
Zemanova blahopřání z čela EU. Ke znovuzvolení mu pogratulovali Juncker i Tusk |
Oba politici, kteří se už viděli v prosinci na summitu EU, spolu budou hovořit francouzsky a schůzka má pro ně být příležitostí k navázání osobních vztahů. Babiš už dopředu avizoval, že předsedovi Evropské komise zopakuje odmítavý postoj Prahy k možnosti vzniku trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl v případě krize.
Babiš večer po sérii jednání nejen s Junckerem, ale i s dalšími členy komise novinářům řekl, že diskuse o reformě evropského azylového systému může skončit i později než v první polovině letošního roku.
Junckerovi v pondělí Babiš zopakoval dlouhodobě známý postoj České republiky a dalších zemí střední Evropy, že přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU není v migrační krizi řešením. Pro bruselské představitele to není novinka, kvůli odmítání kvót je už od jara 2016 zablokována debata členských zemích o návrhu komise na reformu unijního azylového systému.
  |
Loni na podzim summit EU potvrdil zájem hledat konsensuální řešení, teď se o to pokouší bulharské předsednictví EU. Podle Babiše je možné, že debata se přesune ještě do období rakouského předsednictví ve druhé polovině letošního roku.
Uprchlické kvóty jsou problém
„Kvóty jsou problém, který rozděluje Evropu. Chceme vlastně přesvědčit komisi a další členské země o tom, že jsme solidární, že najdeme jiné řešení,“ řekl večer v Bruselu premiér v demisi Babiš.
Připomněl společný projekt zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které nedávno výrazně přispěly do fondu na podporu řešení migrace v Africe, spravovaného Itálií. V minulosti také Česko v migrační krizi pomáhalo například vysláním policistů do Slovinska, Maďarska či Bulharska.
„Vyměnili jsme si názory a já to hodnotím pozitivně,“ komentoval Babiš svou diskusi s Junckerem. Dnes prý také získal „nějaký pocit“ ohledně možností řešení situace kolem žaloby, kterou Evropská komise podala na Českou republiku za odmítnutí podílet se na jednorázovém přebírání žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.
Premiér v demisi Andrej Babiš při rozhovoru s novináři.
„Budeme to řešit doma, budeme o tom přemýšlet,“ poznamenal premiér. Připomněl, že Praha má nyní dva měsíce na vyjádření. „Budeme hledat řešení, nějak bych to nechtěl v této chvíli prozrazovat,“ doplnil Babiš. Důležitá je v této souvislosti podle něj také koordinace dalšího postupu zemí visegrádské skupiny.
Evropská unie se nyní při řešení migrační krize soustředí především na zlepšení ochrany vnějších hranic a rychlejší navracení těch, kdo na azyl v unii právo nemají. Součástí je také intenzivnější spolupráce se zeměmi původu migrantů. „Je otázka, co se dá ještě udělat líp,“ podotkl Babiš.
Co s výpadkem příjmů po brexitu
Babiš si nemyslí, že státy Evropské unie by po roce 2020 měly výpadek příjmů unijního rozpočtu způsobený odchodem Británie řešit zvýšením svých příspěvků. Evropské hospodářství podle Babiše totiž roste, a tak jedno procento hrubého domácího produktu (HDP) unie, které je nyní stropem pro evropský rozpočet, znamená fakticky větší objem peněz.
„Je otázka, jak to spočítáme. Tím, že rosteme, je vyšší výběr daně z přidané hodnoty, navyšuje se hrubý produkt, takže si to musíme přesně spočítat,“ poznamenal premiér v demisi a někdejší ministr financí.
Součástí debaty o podobě dalšího víceletého finančního rámce bude i podoba unijních fondů, což je pro Česko jako příjemce těchto peněz významné. Česká republika by podle Babiše měla mít větší slovo v tom, kam tyto peníze reálně poputují.
„Dneska máme 14 miliard na internet a nikdo to nečerpá, máme sociální programy, o které není zájem,“ řekl. Praha proto podle něj potřebuje flexibilitu, aby mohla peníze transformovat či přesouvat bez toho, aby bylo nutné žádat o souhlas Evropskou komisi.
’Do Eura nepospícháme'
S Junckerem se Babiš bavil také o postoji České republiky ke společné evropské měně. Babiš šéfovi komise zopakoval důvody vlažného postoje Prahy k přijetí eura. Juncker prý podotkl, že k přijetí nikdo nikoho nenutí a že každá země si tuto záležitost může rozhodnout sama.
„Bulharsko pospíchá do eura. My nepospícháme,“ řekl pak před novináři. Eurozóna podle českého premiéra má své problémy a potřebuje reformu. Na vstup České republiky do eurozóny tak podle Babiše není tlak.
Nejsem populista, se Zemanem nemám ‚prakticky nic‘ společného, řekl Babiš belgickému listu |
Před setkáním s Junckerem se Babiš ve stejné budově sešel s unijním vyjednavačem pro odchod Británie z EU Michelem Barnierem. Tomu zopakoval postoj České republiky k jednání a podle diplomatických zdrojů ho pozval k návštěvě České republiky. Barnier by tak mohl do Prahy přijet zřejmě někdy na jaře.
Pondělní sérii bruselských kontaktů zahájil Babiš s komisařkou pro spravedlnost Věrou Jourovou, někdejší významnou postavou jeho hnutí ANO. Český premiér dorazil do Bruselu v době, kdy v Evropské unii začínají vážné diskuse o její další podobě. Sílí úvahy o prohlubování hospodářské a měnové unie, o změnách ve fungování eurozóny. Je to částečně reakce na rozhodnutí Británie z evropského bloku odejít.
Babiš se potká také s prvním místopředsedou komise Fransem Timmermansem. S ním by se, stejně jako s Junckerem, mohl bavit o budoucím víceletém finančním rámci či o migrační problematice.
