Češi mohou hlídat Španělsko

Tedy pokud projde plán Bruselu sestavit mnohonárodní policejní týmy, které mají pomoci hraničním státům unie zvládnout příliv imigrantů.

Evropská komise se tím rozhodla reagovat na žádost zemí právě jako Malta a Španělsko. Na jejich území v posledních měsících přichází velké množství ilegálních uprchlíků hlavně z Afriky a státům docházejí vlastní síly. Na Kanárské ostrovy například od ledna dorazilo přes devět tisíc běženců, což je dvojnásobek lidí oproti celému loňskému roku, a každý den tahají hlídky z moře desítky dalších. Španělsku a Maltě nyní poslala vrtulníky i s posádkami Francie, Evropská komise však chce, aby asistenci měly pro příště v záloze všechny členské státy a všechny si o ni také mohly říct. Brusel proto navrhl vytvořit mnohonárodní jednotky rychlé reakce nasazované k řešení imigračních krizí v unii.

Podle představ komise by šlo o 250 až 300členné, ad hoc složené týmy sestávající z policistů, lékařů a tlumočníků, ať už jen z jednoho státu, nebo z několika najednou. Měly by asistovat při záchraně běženců, jejich identifikaci, rozvozu do uprchlických center, pátrání, zkrátka být k ruce místním jednotkám. Nosily by národní uniformy, jen s tou změnou, že by měly ještě znak unie. Podléhaly by velení státu, kde se právě budou nacházet, a dorozumívací jazyk by se řešil až podle situace na místě.

Policejní týmy EU

• týmy (má jich být až deset) by měly mít až 300 členů • podléhaly by velení země, kde by byly nasazeny • operace by byly z části placeny z evropského rozpočtu, z části z peněz zúčastněné země

Každý stát by měl právo o zaslání týmů požádat, účast na operaci by ale byla dobrovolná. Každé vyslání svých lidí a také souhlas s přítomností cizích týmů by nicméně musely schválit vlády daných států. Eurokomisař Franco Frattiniho proto při představování plánu připustil, že zatímco země na vnější hranici unie budou rády, v řadě jiných by mohl narazit na odpor. Státy jako Británie, Dánsko, Polsko, ale také Česko se k představě, že by na jejich území operovaly cizí represivní složky, staví rezervovaně. Argumentují tím, že ochrana vnitřního prostoru země spadá do jejich národní suverenity, kterou si nechtějí nechat vzít, a upozorňují, že státy si už dnes vycházejí vstříc. Regulace z Bruselu tudíž podle nich není nutná.

Je proto možné, že jednotky rychlého nasazení hned tak rychle nevzniknou. Plán komise totiž musejí schválit všechny členské země, aby se mohl rozjet. Ministři vnitra z pětadvacítky by o něm měli poprvé jednat po skončení letních prázdnin.