Eurozatykač je možné od 1. července letošního roku využívat bez zpětného časového omezení ve vztazích se všemi zeměmi Evropské unie kromě Německa. Na výjimku dnes ČTK upozornilo Nejvyšší státní zastupitelství.
Německo přistoupí na vydání podezřelých jen u trestných činů spáchaných po 1. listopadu 2004. Dosud totiž do právního řádu nevčlenilo poslední rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu.
"Evropský zatykač můžeme nově využít vůči všem členským státům Evropské unie bez ohledu na dobu spáchání skutku, kromě Německa," uvedla Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.
Zatykač byl v EU zaveden jako reakce na teroristické útoky ve Spojených státech 11. září 2001. Měl by usnadnit pronásledování a trestání pachatelů zvlášť závažných trestných činů. Nahrazuje dosavadní vydávací proceduru založenou na smlouvách mezi jednotlivými státy.
Zařazení eurozatykače do trestního řádu parlament schválil v roce 2004 přes veto prezidenta. Poslanci ODS se kvůli zatykači obrátili na Ústavní soud. Nesouhlasili s tím, aby byli do ciziny vydáni lidé, kteří spáchali trestný čin na území některého ze států EU a vrátili se pak zpět do České republiky. Ústavní soud začátkem května stížnost zákonodárců ODS odmítl a
potvrdil platnost eurozatykače.
Kvůli původnímu časovému omezení, které platilo do prvního prázdninového dne, se například nedařilo do země dostat dva podezřelé z takzvaného Berdychova gangu, Tomáše Půtu a Maroše Šuleje. Oba se ukrývají zřejmě v Irsku a jsou stíháni jako uprchlí.
Ministerstvo spravedlnosti zatím nechce zveřejnit, kdy a jakým způsobem využije chystané změny. Konkrétní kauzy nechce komentovat ani Nejvyšší státní zastupitelství.
Německo přistoupí na vydání podezřelých jen u trestných činů spáchaných po 1. listopadu 2004. Dosud totiž do právního řádu nevčlenilo poslední rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu.
"Evropský zatykač můžeme nově využít vůči všem členským státům Evropské unie bez ohledu na dobu spáchání skutku, kromě Německa," uvedla Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.
Zatykač byl v EU zaveden jako reakce na teroristické útoky ve Spojených státech 11. září 2001. Měl by usnadnit pronásledování a trestání pachatelů zvlášť závažných trestných činů. Nahrazuje dosavadní vydávací proceduru založenou na smlouvách mezi jednotlivými státy.
Zařazení eurozatykače do trestního řádu parlament schválil v roce 2004 přes veto prezidenta. Poslanci ODS se kvůli zatykači obrátili na Ústavní soud. Nesouhlasili s tím, aby byli do ciziny vydáni lidé, kteří spáchali trestný čin na území některého ze států EU a vrátili se pak zpět do České republiky. Ústavní soud začátkem května stížnost zákonodárců ODS odmítl a
potvrdil platnost eurozatykače.
Kvůli původnímu časovému omezení, které platilo do prvního prázdninového dne, se například nedařilo do země dostat dva podezřelé z takzvaného Berdychova gangu, Tomáše Půtu a Maroše Šuleje. Oba se ukrývají zřejmě v Irsku a jsou stíháni jako uprchlí.
Ministerstvo spravedlnosti zatím nechce zveřejnit, kdy a jakým způsobem využije chystané změny. Konkrétní kauzy nechce komentovat ani Nejvyšší státní zastupitelství.
