„Je zdokumentováno, že vakcína je bezpečná a efektivní. Musíme ale reagovat na zprávy o možných vážných vedlejších účincích zaznamenaných jak v Dánsku, tak v dalších evropských zemích,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel dánské Státní rady pro zdravotnictví Sören Broström. Dánska se týká jeden případ úmrtí.
Dánské úřady uvedly, že v tuto chvíli nelze určit, zda je mezi vakcínou a výskytem krevních sraženin nějaká souvislost. Ministr zdravotnictví Magnus Heunicke zdůraznil, že Kodaň vakcínu od firmy AstraZeneca neodmítá a že pozastavení jejího používání je preventivním opatřením, které má poskytnout čas pro důkladnější prošetření komplikací.
„Norská agentura pro léčivé přípravky nyní shromažďuje veškerou dokumentaci, aby zjistila, jestli mají krevní sraženiny s vakcínou souvislost. Jsme v kontaktu s Dánskem, abychom získali více informací,“ prohlásil Steinar Madsen z agentury. „Doufáme, že ty souvislosti neobjevíme,“ dodal Madsen.
EMA rozhodnutí Dánska označila za preventivní opatření a uvedla, že v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že za případy krevních sraženin stojí očkování přípravkem AstraZeneky. S očkováním se podle EMA může pokračovat. Agenturní komise pro bezpečnost případy vzniku krevních sraženin u naočkovaných vyšetřuje.
Dánský i norský očkovací program se kvůli dočasnému vyřazení vakcíny od firmy AstraZeneca prodlouží; v Dánsku to bude o čtyři týdny. Dánská vláda očekává, že všichni Dánové budou naočkováni do 15. srpna.
Na možné problémy s vakcínou firmy AstraZeneca poukázalo v posledních dnech také Rakousko. Jednu z šarží přestala země používat poté, co jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nicméně ve středu oznámila, že zmíněná šarže vakcíny je podle předběžného vyšetřování v pořádku. Očkování tedy podle EMA nebylo příčinou zdravotních potíží žen z Rakouska. Vakcinaci zmíněnou šarží následně přerušilo také Estonsko, Litva, Lotyšsko a Lucembursko, sdělila EMA.
Vakcínu, kterou vyvinula britsko-švédská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, EMA doporučila k podmínečnému využívání v zemích EU v únoru a očkuje se s ní také v České republice. V ČR ale nejde o šarži užitou v Rakousku. Kromě vakcíny od firmy AstraZeneca Česko používá vakcíny společností Pfizer/BioNTech a Moderna.
Některé státy rovněž již dříve rozhodly, že vakcínu AstraZeneca nebudou podávat lidem starším 65 let. Důvodem je skutečnost, že podíl starších osob zahrnutých do klinických studií byl relativně nízký a data se proto týkala především efektivity v nižších věkových kategoriích. Firma AstraZeneca spekulace o nízké účinnosti své vakcíny u starších osob odmítá.
Výběr informací o vakcíně od firmy AstraZeneca- Švédsko-britská farmaceutická firma, která se zaměřuje na výzkum a vývoj léků proti onkologickým, kardiovaskulárním, gastrointestinálním, respiračním a zánětlivým onemocněním, vyvinula vakcínu v loňském roce ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.
- Vakcína je rekombinantní očkovací látkou. Vyrobena je na základě viru, který způsobuje nachlazení u šimpanzů. Podává se ve dvou dávkách, mezi jejich aplikacemi by měl být odstup 28 dní. Skladuje se při teplotách dva až osm stupňů Celsia, kdy má roční trvanlivost.
- Klinické testy prokázaly, že vakcína od společnosti AstraZeneca má účinnost kolem 70 procent. Při testech vyšlo najevo, že pokud byla dobrovolníkům podána nejprve jen poloviční dávka a po měsíci pak celá dávka, účinnost očkovacího preparátu dosáhla 90 procent. Zatím však chybí dostatek dat k tomu, aby mohlo být s jistotou potvrzeno, že takové dávkování vakcíny její účinnost zvyšuje.
- Jako první země na světě schválila vakcínu k nouzovému použití Británie, která také začala 4. ledna touto látkou jako první očkovat. K nouzovému použití poté vakcínu schválily také například Argentina, Indie či Mexiko. V USA se očekává schválení v dubnu, protože se čeká na prokázání účinnosti u starších lidí. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila průběžné posouzení látky loni v říjnu, Evropská komise schválila na základě doporučení EMA podmínečnou registraci 29. ledna.
- U proticovidové vakcíny AstraZeneca se již od fáze schvalování objevují pochybnosti o její účinnosti u starších lidí, v lednu se například v německých médiích objevily informace o tom, že není účinná pro lidi starší 65 let. Německá očkovací komise poté doporučila, aby byla látka používána jen u lidí do 64 let. Evropská agentura pro léčivé přípravky poté konstatovala, že většina testů na přibližně 24.000 lidech zahrnovala dobrovolníky ve věku do 55 let.
- Začátkem března ale Německo svůj postoj změnilo, když očkovací komise Stiko při Institutu Roberta Kocha (RKI) rozhodla, že je možné vakcínou AstraZeneca očkovat i seniory starší 65 let. Stejný věkový limit pro očkování vakcínou AstraZeneca zrušilo ve stejné době také Rakousko. Údaje zveřejněné ve velkých studiích podle tamního ministerstva zdravotnictví ukázaly, že omezení není potřeba a přípravkem je možné očkovat i lidi nad zmíněnou věkovou hranicí.
- Zelenou pro očkování starších občanů daly vakcíně v uplynulém týdnu i další země jako Dánsko nebo Itálie. Řím ale rozhodl, že preparát od firmy AstraZeneca nemá být podáván lidem s chronickými nemocemi. K zrušení věkového limitu přistoupilo také Rumunsko, kde vakcínu měly dostávat pouze osoby do 55 let. Vakcína AstraZeneca je také jedním ze tří preparátů, které se pro očkování proti koronaviru požívají v ČR. Zbylé jsou od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.
- V posledních dnech se ale několikrát objevily zprávy o možných komplikacích po použití vakcíny AstraZeneca. Rakousko například přestalo používat jednu ze šarží poté, co jedna z naočkovaných zdravotních sester z nemocnice ve městě Zwettl zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve a druhá byla ve vážném stavu s plicní embolií. EMA nicméně ve středu oznámila, že šarže je podle předběžného vyšetřování v pořádku a očkování nebylo příčinou zdravotních potíží žen.
- Dnes oznámily dánské zdravotnické úřady, že pozastavují očkování proti nemoci covid-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. Důvodem jsou zprávy o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána.
|
