Debata se konala v zasedacím sále Evropského parlamentu, a kandidáti odpovídali na otázky moderátorů, lidí z publika, ale také občanů různých členských států, kteří se připojili do živého vysílání. Debatu moderoval Martin Řezníček z České televize a Annelies Becková z belgické VRT.
Akce se účastnila von der Leyenová, za Stranu evropských socialistů je takzvaným spitzenkandidátem pro mnohé téměř neznámý současný eurokomisař pro práci a sociální věci Nicolas Schmit z Lucemburska. Jejich soupeři jsou Rakušan Walter Baier za Stranu evropské levice, Ital Sandro Gozi za liberální Obnovu Evropy a Němka Terry Reintkeová za Evropské zelené. Zbylé dvě frakce spitzenkandidáty nejmenovaly.
První diskuzní blok se věnoval hospodářství a pracovním místům. „Musíme mobilizovat, zredukovat chudobu a dát lidem příležitost pracovat. Investovat do lidí, trh práce se rychle mění,“ uvedl Schmit. „Chci zlepšit každodenní život občanů Evropské unie. Chci lidem zajistit důstojnou práci a výplaty,“ dodal.
Baier na něj navázal a dodal, že Evropská unie by měla být v otázkách boje s chudobou co nejkonkrétnější. „Hlavním důvodem chudoby je růst cen nemovitostí a nájmů. Musíme zastropovat ceny nájmů,“ míní.
Reintkeová poukázala na to, že i při řešení problému chudoby je potřeba brát ohledy na životní prostředí. „Musíme prolomit rozpory mezi klimatem a ekonomií. Cílem je realizovat Green Deal, důležitá je investice do budoucnosti i zelených technologií,“ uvedla.
Klíčová obrana a pomoc Ukrajině
V tématickém bloku zaměřeném na obranu a bezpečnost Gozi ubezpečil, že Evropská unie má vyčleněný dostatečný balík peněz na posílení armádního sektoru členských zemí. Důležité je však podle něj utrácet peníze cíleně, zároveň se nelze zaměřovat pouze na zbrojení. Reintkeová z otázky na pomoc Ukrajině utekla k tématu krajní pravice, kterou považuje „za největší hrozbu pro Evropu“. „Nemůžeme mít stoupence Vladimira Putina tady v Evropském parlamentu,“ uvedla kandidátka zelených a vysloužila si potlesk publika.
Vedoucí kandidát socialistů na předsedu EK Schmit v tomto bloku odmítl spolupráci s konzervativci a frakcí Identita a demokracie. Za nedostatečné distancování od krajní pravice kritizoval i von der Leyenovou. Opřel se do ní kvůli její možné blízké spolupráci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, jejíž strana Bratři Itálie jsou členem unijní strany Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Přijde mi, že její představa Evropy je jiná než vaše představa Evropy, chtěl bych, abyste to vyjasnila,“ řekl von der Leyenové.
Šéfka unijní exekutivy v této souvislosti zmínila tři podmínky pro budoucí spolupráci. Musí jít o stranu, která je podle ní proevropská, proukrajinská, tedy proti agresi ruského prezidenta Vladimira Putina, a zároveň musí podporovat právní stát. „Jestliže splní tyto tři podmínky, můžeme jim nabídnout spolupráci,“ odpověděla von den Leyenová na dotaz, zda bude v budoucnu spolupracovat případně i s italskou premiérkou a její stranou. Jak zdůraznila, neznamená to spolupráci s celou frakcí ECR, jen s těmi, kteří splní výše zmíněné podmínky.
Von der Leyenová po své obhajobě pokračovala v tématu bezpečnosti. Uvedla že výdaje na obranu by měly být rozděleny mezi pomoc Ukrajině a zlepšování obrany Evropy. „Musíme zlepšit naši obranu, skoncovat s roztříštěností Evropy v armádním sektoru. Zároveň je důležité stát za Ukrajinou, bojuje za naše hodnoty,“ uvedla současná šéfka Evropské komise. „Rusko bombarduje civilní objekty, umírají malé děti. Pokud nebudeme podporovat Ukrajinu, Rusko bude pokračovat,“ apeloval na větší pomoc Kyjevu Schmit.
Gozi v tomto bloku rovněž zmínil situaci v Pásmu Gazy, za což si vysloužil potlesk prvovoličů, kteří seděli přímo v jednacím sále. „Izrael má právo na to se bránit, ale musí to dělat podle mezinárodního práva. Humanitární situace v Pásmu Gazy je kritická,“ reagovala na něj von der Leyenová. „Musíme udělat všechno pro to, abychom ochránili civilní obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Jsem pro dojednání míru,“ dodala za potlesku publika.
Green Deal a von der Leyenová pod tlakem
„Klimatické změny jsou prokazatelným faktem. Nyní musíme implementovat všechna opatření, nasadit moderní technologie,“ prohlásila na úvod bloku o životním prostředí von der Leyenová. Schmit dodal, že klimatická neutralita s sebou nese masivní investice do moderních technologií. „Musí to být akceptovatelné pro všechny. Musíme vést společenský dialog tak, aby byl na konci vítězem úplně každý,“ myslí si Schmit.
„Green Deal má obrovský potenciál. Následujme to, co jsme začali. Potřebujeme reformu zemědělství, jde o udržitelnost. Nic z toho nebude možné, pokud nebudeme masivně investovat. Cirkulární ekonomie je rovněž důležitá,“ odpověděla na jeden z dotazů publika Reintkeová.
„Loni jsme vůbec poprvé vyprodukovali víc energie z větrných elektráren než z plynu. My už nyní investujeme spousty peněz do čistých technologií i cirkulární ekonomie,“ bránila se von der Leyenová.
V tematickém okruhu demokracie a vedení Baier zopakoval hrozbou krajní pravice, dodal však, že za její vzestup nesou odpovědnost všichni politici. „Pokud chceme, aby Unie dokázala reagovat na výzvy, které s sebou nese jednadvacáté století, musíme pružně reagovat,“ uvedl na jeden z dotazů publika.
„Evropa je postavena na demokracii, bez toho žádná Unie nebude. Musíme ctít právní stát, měli bychom si navzájem věřit. Je potřeba změnit zákony unijní legislativu tak, abychom mohli tvrději trestat státy, které principy právního státu nedodržují,“ prohlásil Schmit a opět se při tom obracel na von der Leyenovou. Ta však jeho kritiku ostře odmítla a prohlásila, že toto vše už Evropská unie dělá.
Legální cesty pro migraci do Evropy
Předposledním tématem debaty byla migrace. „Pokud lidé umírají v moři, prostě jdete a zachráníte je. Tak by měla reagovat Evropa. Mohu vás ujistit, že pokud bychom tehdy (na vrcholu migrační krize) měli migrační pakt, byla by situace mnohem lepší. Evropská unie může řešit migraci humánním způsobem, v tom jsem si jistý,“ uvedl Gozi.
Reintkeová dodala, že přistěhovalci mohou pomoci i s problémem stárnoucí evropské populace. „Toxické a populistické názory nám tady nepomohou, jsme stárnoucí populací, potřebujeme rozumnou debatu, jak řešit legální migraci. Klíčové je zajistit, aby ve Středozemní moři neumírali lidé,“ míní. Podle Baiera je v této problematice rozhodující ochrana lidských práv.
Von der Leyenová upozornila, že neméně důležitý je boj s pašeráky lidí. „Musíme mít legální cesty, jak mohou lidé přicházet do Evropské unie,“ prohlásila a dodala, že ti, kteří nesplňují podmínky udělení azylu, se pochopitelně musí vrátit do své domovské země.
Schmit se i v této části obořil na současnou šéfku Evropské komise. „Netvrďte mi, že bojujeme s pašeráky lidí. V Tunisku posíláme lidi do pouště, to není boj s převaděči,“ rozohnil se směrem k von der Leyenové a dodal, že to podle něj nereprezentuje evropské hodnoty.
Debatu uzavřel tematický blok inovace a technologie. „Technologie je o růstu, progresu. Evropa je ale pozadu. Řešením jsou opět větší investice, zejména do talentů. Musíme podpořit start-upy,“ zahájil diskuzní blok Schmit. „Má to ale i svá rizika, což se ukazuje například na TikToku. Máme páky na to, jak velké firmy držet v určitých mantinelech,“ míní von der Leyenová, která zmínila i problematiku umělé inteligence.
Kandidáti se shodli na tom, že je potřeba dobře vybalancovat kontrolu sociálních sítí s dodržováním práva na svobodu slova. „Jako otec jsem znepokojen, je důležité chránit zejména ty nejmladší na internetu. Nechci například omezovat influencery, ale bylo by dobré, aby byli mnohem transparentnější,“ vysvětlil Gozi. Reintkeová upozornila na problematiku takzvaných deepfake videí, se kterými je nutné bojovat na celoevropské úrovni.
SpitzenkandidátiSystém spitzenkandidátů vznikl v souvislosti s volbami do EP před deseti lety. Evropský parlament se totiž domníval, že o předsedovi EK by neměly rozhodovat jen zákulisní dohody mezi členským státy, ale že svou roli mají mít přímo voliči. Před volbami v roce 2014 proto EP vyzval jednotlivé evropské politické strany, aby nominovaly i kandidáty na předsedu či předsedkyni Evropské komise. |
