Sobota 24. října 2020svátek má Nina 9 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Důvěrně se znají, tykají si, ale prý se moc nemusí. Plánovaná schůzka Putina a Lukašenka je předmětem spekulací

Ruský prezident Vladimir Putin si na ledě zahrál hokej s ukrajinským... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruský prezident Vladimir Putin si na ledě zahrál hokej s ukrajinským... | foto: Mikhail Klimentyev, Sputnik, Kremlin Pool Photo via AP

Bělorusové s neutuchajícím entusiasmem protestují proti režimu, na scénu ale přichází další hráč – Kreml. Ten se po jistém váhání jasně postavil za Lukašenka. Podpora rozhodně nebude zadarmo.

V pořadí třetí nedělní demonstrace v centru běloruské metropole Minsku svou mohutností potvrdila, že lidé jsou ochotní v protestu proti režimu Alexandra Lukašenka pokračovat. Přišlo podle odhadů opět přes sto tisíc lidí, tentokrát však opět byly v akci dobře známé „avtozaky“ a zásahové jednotky, které sporadicky zatýkaly hlavně mužské demonstrující. Ženám se přitom dařilo zadržené od policistů odtrhnout a schovat zpátky do davu.

Podle nevládní organizace Vjasna monitorující porušování lidských práv bylo zadrženo asi 200 lidí, policie nesahala k viditelnému násilí a spíš se zmítala ve vleku protestujících. Zcela novým jevem však byla vojenská technika v ulicích Minsku, konkrétně bojová vozidla pěchoty, pravděpodobně připravená k zásahu, pokud by se situace komplikovala.

Úterý jako „Den solidarity“

Menší protesty a živé řetězy pokračovaly i během pondělí. Třiadvacátý den demonstrací měl v sobě opět neutuchající energii, ukazuje se však, že tímto způsobem míří věci do slepé uličky. Nedaří se ani stávkami ochromit zemi, aby bylo možné režimu dát jasné ultimátum.

„Nemůžeme stávkovat, protože by to mělo za následek naše trestní stíhání za porušení pravidel průmyslové bezpečnosti,“ objasnila Rádiu Svoboda Olga Britikovová z iniciativní skupiny v rafinerii Naftan. Vedení podle ní zaměstnance varovalo, že provozy jsou klasifikovány vysokým stupněm zabezpečení a z toho vyplývají i povinnosti. Tento způsob strašení je obecně rozšířený, navíc Lukašenko pohrozil každému, kdo bude stávkovat, že se do práce vracet nemusí, proto zamýšlená stávka jako možný nátlakový prostředek nemá požadovaný účinek.

Zátarasy v Bělorusku.
Běloruská vlajka.

Další pokus bude v úterý. Na kanále Nexta se už objevují výzvy připomenout si prvního září „Den solidarity,“ kdy se v pravé poledne shromáždí všichni stávkující ke společnému protestu.

„Tradiční běloruská opozice vždy snila o tom, dostat do ulic sto tisíc lidí a doufala, že režim pak padne. Teď se to stalo a nic se neděje,“ píše na stránkách portálu Běloruskij Partyzan komentátor Alexandr Klaskovskij. Podle něj je ve slepé uličce i „nová“ opozice reprezentovaná členkou Koordinační rady Maryí Kalesnikavovou, která nyní tápe ve snaze nalézt účinnou strategii.

Rázně se naopak projevily Litva, Lotyšsko a Estonsko, které zakázaly Lukašenkovi a 29 dalším pohlavárům vstup do Pobaltí. Lukašenko odvetou hrozí, že přestane využívat pro tranzit litevský přístav v Klajpedě. Osud tohoto opatření je nejasný, protože by i jemu samotnému způsobilo ekonomické ztráty.

Hokejové přátelství

Situace naopak využívá další hráč, ruský prezident Vladimir Putin. Ten pozval Lukašenka na jednání do Moskvy, která budou od začátku krize po vzájemných častých telefonátech (oba si volali zhruba každý třetí den) první schůzkou tváří v tvář.

„Existuje oboustranná vůle k dalšímu posilování rusko-běloruského spojenectví a rozšíření vzájemné spolupráce ve všech směrech,“ komentoval Kreml poslední telefonní rozhovor Putina s Lukašenkem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů a je předmětem rozsáhlých a různorodých spekulací hlavně mezi komentátory.

„Jde o to s konečnou platností vše vyřešit a domluvit se na podmínkách, za kterých by Rusko jasně podpořilo běloruské vedení,“ uvedl pro portál Nastajačeje Vremja politolog Valerij Karbalevič. Podle něj o podpoře Lukašenka svědčí kurz ruských státních médií, které nyní už prakticky kopírují oficiální běloruská. „Mám obavy, že Moskva bude požadovat prohloubení spojenectví, hlavně přijetí cestovní mapy ekonomické integrace, čímž Minsk ztratí část suverenity,“ míní politolog.

O hlubší integraci licitoval Lukašenko s Putinem už před prezidentskými volbami. Oba se důvěrně znají, tykají si a občas si spolu zahrají hokej, i když se traduje, že Vladimir Vladimirovič (Putin) Alexandra Grigoriejviče (Lukašenka) moc nemusí.

Ruský lídr taky těsně po volbách nechal svůj běloruský protějšek nějakou dobu ve štychu. Sice uznal výsledek hlasování, realitě neodpovídajících 80 procent hlasů pro stávajícího prezidenta, Kremlu poslušná média jako televize Rossia nebo agentura Sputnik přitom barvitě informovala o excesech Lukašenkových jednotek OMON proti demonstrantům. Postupně se ale Putin začal stavět za běloruského „baťku:“ uklidnil média, slíbil mu záložní policejní jednotky a nyní chce záležitost konečně vyřešit.

Kromě užší ekonomické integrace by tak Minsk možná musel ustoupit i tlaku Kremlu na zřízení vojenské či letecké základny na území Běloruska (Baťkova stále omílaná slova o agresi NATO u běloruských hranic mohou být v tomto ohledu signálem a voláním o pomoc).

Na druhou stranu podle Karbaleviče Putin tlačí na jisté „zcivilizování“ běloruského režimu, spočívající v dalším vyvarování se krvavých zákroků proti demonstrantům a přijetí nové ústavy. Tu už „baťka“ v pondělí slíbil na setkání s předsedou nejvyššího soudu. „Je třeba u nás zřídit systém, který by nebyl závislý na nějaké osobnosti, a to ani na Lukašenkovi,“ prohlásil sám o sobě prezident.

Lukašenko je v Rusku idolem

Putin není v jednoduché pozici. Dobře si uvědomuje, že příliš velká podpora Lukašenkovi obrátí současné protesty, v nichž je určitý nacionalistický náboj, na protiruskou strunu, která v nich zatím není. Na druhou stranu může podpora běloruské rebelie smést dříve nebo později i jeho. Stejná hesla jako v Minsku se totiž objevují i v Chabarovsku na Dálném Východě, který už bezmála dva měsíce protestuje kvůli zatčení populárního gubernátora Sergeje Furgala.

A důležitým faktorem je i popularita, kterou má Lukašenko v Rusko. Podle průzkumu společnosti VCIOM je nejpopulárnějším zahraničním lídrem, uznává ho 51 procent Rusů. Ti si cení, že je jako jeden z mála k Rusku přátelský a umí se postavit tvrdou rukou i k jevům jako je korupce. Podle ředitele VCIOM Valerije Fedorova se ale tento pohled netýká mladé generace: „Berou ho jako posledního diktátora Evropy, směšného blázna, který patří někam do minulého století,“ řekl Fedorov portálu Gazeta.ru.

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Hlavní nádraží v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Populární zážehové motory ztrácí na spolehlivosti, problémy začínají u oleje

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Po letech převahy dieselů se pozornost obrací k zážehovým motorům, o kterých se říká, že jejich údržba je méně...

Unikátní analýza čtyř tisíc hypoték: zjištění jsou mnohdy překvapivá

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Hypoteční trh zlevňuje a trhá rekordy. Jaká je ale realita při poskytování hypotečních úvěrů? Jak rychle je lze získat,...