Z českých osobností se podepsal místopředseda Senátu Petr Pithart, ze slovenských politik Rudolf Chmel a spisovatelé Michal Hvorecký a Martin Šimečka.
"Manifest k položení nových základů Evropy zezdola", otištěný například v německém týdeníku Die Zeit a v italském deníku La Repubblica, varuje před koncem Evropské unie. Maximou dnešní evropské politiky je podle něj utvářet štěstí evropského občana "v nouzi i proti jeho vůli".
Manifest propaguje projekt Dobrovolnického evropského roku pro všechny. Intelektuálové chtějí, aby EU podporovala mobilitu pracovních sil tak, že by zaměstnanci ze všech profesí mohli rok pracovat v jiné zemi unie.
Bývalý německý kancléř Helmut Schmidt
Imre Kertész. Nositel Nobelovy ceny za literaturu.
"Dobrovolnický rok pro všechny - pro taxikáře a teology, pro úředníky, dělníky a nezaměstnané, pro hudebníky a manažery, pro učitele a učně, obchodníky a kuchaře, soudce a důchodce, pro ženy a muže - jako odpověď na eurokrizi!" navrhuje manifest.
"My, první signatáři, chceme propůjčit hlas evropské občanské společnosti. Vyzýváme proto Evropskou komisi a národní vlády, Evropský parlament a národní parlamenty k vytvoření Evropy aktivních občanů a také k vytvoření finančních i právních předpokladů pro Dobrovolnický evropský rok pro všechny - coby protiklad k Evropě shora, k dosud převládající Evropě elit a technokratů," pokračuje manifest.
Občané Evropy utvářené zespoda prý budou umět řešit napříč národy takové problémy, na které už nestačí národní vlády, ať už jde o otázky změny klimatu, přílivu přistěhovalců nebo rasismu.
Iniciátory manifestu jsou francouzsko-německý europoslanec Zelených Daniel Cohn-Bendit a německý sociolog Ulrich Beck.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Během krize jsou všichni proevropští lidé dosud neustále v defenzivě," domnívá se Cohn-Bendit. "Jako v semifinále Ligy mistrů hrají všichni jako Chelsea, ne jako Barcelona: pořád jenom brání," upozornil politik a vybízí k ofenzivě proti "Evropě bez Evropanů".
Beck je přesvědčen, že projekt evropského roku je uskutečnitelný. "Kdyby byly k dispozici jen tři procenta nebo pět procent toho, co bylo vynaloženo na finanční krizi, způsobilo by to obrovský posun," cituje sociologa Die Zeit.
