Přesně týden vydržel klid zbraní, který spolu uzavřely Izrael a radikální palestinské hnutí Hamás. Přerušení jejich vzájemných bojů umožnilo vyměnit Izraelce unesené 7. října do Pásma Gazy za palestinské ženy a mladistvé držené v izraelských věznicích.
Podle údajů izraelské vlády zůstává z původních 240 rukojmí v zajetí Hamásu stále ještě 117 mužů a 20 žen. Izraelci zase propustili ze svých věznic přes 210 lidí, kteří si zpravidla odpykávali tresty za násilné akce proti izraelské policii a armádě.
Zároveň nejsou ani necelé dva měsíce po překvapivém útoku palestinských radikálů na Izrael jasné všechny okolnosti, které mu předcházely. Především to platí pro otázku, proč nedokázala armáda židovského státu odpovídajícím způsobem reagovat?
Nyní se však objevily nové informace, které uveřejnil list The New York Times (NYT). Podle nich měla mít izraelská strana povědomí o existenci přesných plánů Hamásu včetně načasování útoků, a to již víc než rok před vlastní akcí. Armáda židovského státu jim ovšem zřejmě nevěnovala dostatečnou pozornost. Podle NYT byla přesvědčená, že palestinští radikálové nejsou schopni takto ambiciózní plán uskutečnit.
List při tom cituje ze čtyřicetistránkového dokumentu s krycím názvem „Zeď nářků“. Neobsahuje sice pevné datum předpokládaného útoku, zato však popisuje bod po bodu postup bojovníků Hamásu, kteří ho pak 7. října uvedli do praxe: na začátku operace byla raketová palba, bezpilotní letouny zničily bezpečnostní kamery, podél hranic byli rozmístěni bojovníci s kulomety. Následně vtrhl velký počet teroristů na izraelské území. V materiálu se rovněž kalkulovalo s únosem rukojmích do Pásma Gazy.
Příměří v Gaze nahrálo Hamásu. Na jeho počínání nelze najít ani zrnko čehokoliv humanitárního |
E-mailová konverzace dokazuje, že izraelská vojenská jednotka odpovědná za bezpečnost Gazy tři měsíce před útokem odmítla opětovné varování tajné služby, že hrozí útok. Pokud by podle NYT naopak reagovala, mohl Izrael útok Hamásu odrazit, případně mu dokonce zabránit, cituje list izraelské představitele. Namísto toho byly izraelské jednotky zcela nepřipravené.
Podle izraelských údajů padlo útoku teroristů za oběť přibližně 1200 lidí. V reakci na to Izrael několik týdnů masivně bombardoval cíle v Pásmu Gazy ze vzduchu i ze země. Hamás tvrdí, že za tu dobu bylo na palestinském území zabito více než 15 tisíc lidí.
Vzájemné obviňování z porušení klidu zbraní
Klíčovou roli při zprostředkování klidu zbraní sehrály Egypt, Spojené státy a zejména Katar. Jeho zástupci v pátek uvedli, že jednání o možném pokračování příměří pokračují i přes obnovení bojů.
„Ministerstvo zahraničních věcí potvrzuje, že jednání mezi palestinskou a izraelskou stranou pokračují s cílem vrátit se k příměří,“ uvedlo v prohlášení. Nicméně „pokračující bombardování Pásma Gazy v prvních hodinách po ukončení příměří“ jednání ztížilo.
Na nejnovější události zareagoval i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle jeho slov se cíle jeho země nezměnily: mezi ně patří osvobození rukojmích v Pásmu Gazy a zničení Hamásu, aby již nikdy nepředstavoval hrozbu pro izraelské občany.
Myslela si, že je v Gaze rok. Teď jen šeptá a pláče, popisuje otec zajaté Emily |
Obě strany konfliktu se navzájem obviňují z porušení klidu zbraní. Podle Netanjahua Hamás údajně nepropustil všechny rukojmí, jak bylo dohodnuto. Zároveň opět vypálil rakety na Izrael. Podle Hamásu odmítla protistrana návrhy na propuštění dospělých a vydání těl zemřelých výměnou za další den klidu zbraní.
Zklamání nad ukončením klidu zbraní vyjádřili zástupci OSN. „Hluboce lituji, že došlo k obnovení vojenských operací v Pásmu Gazy,“ napsal na sociální síti X generální tajemník OSN António Guterres. Za „katastrofální“ to označil i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Po obnovení bojů přestala přes hraniční přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy přijíždět nákladní auta s humanitární pomocí. Podle OSN muselo od vypuknutí bojů opustit své domovy na 1,8 milionu lidí, což odpovídá 80 procentům obyvatelstva Pásma Gazy.
