24. března 2019 5:05 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Hitler chtěl v odplatě vyhladit Řím. Za útok na nacistické vojáky nakonec zemřelo 335 civilistů

Adolf Hitler | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Adolf Hitler | foto: Reprofoto

ŘÍM/PRAHA Rozzuřený nacistický vůdce Adolf Hitler původně požadoval smrt 50 Italů za jednoho zabitého německého vojáka, nakonec nacisté rozhodli, že za každého zabitého německého policistu bude zastřeleno deset civilistů. Před 75 lety, 24. března 1944, postříleli německé jednotky v Ardeatinských jeskyních u Říma 335 italských civilistů, z toho 75 Židů. Byla to odveta za útok partyzánů na nacistické vojáky pochodující městem. Hrůzný masakr se stal jen dva měsíce před osvobozením města od nacistů.

Partyzáni ze Skupin vlastenecké akce (GAP), které vznikly z iniciativy italské komunistické strany, zaútočili 23. března 1944, v den 25. výročí založení první fašistické organizace v Itálii Svazu spolubojovníků (Fascio di combattimento) Benitem Mussolinim. Po výbuchu bomby v metařském vozíku zahynulo celkem 33 nacistů z místní policejní jednotky, která za zpěvu německých válečných písní pochodovala po ulici Rasella. Na místě zemřelo 29 z nich, další zemřeli záhy v nemocnici. Většina ze zabitých pocházela z jižního Tyrolska.

Partyzáni unikli bez újmy, Němci zuřili. Adolf Hitler chtěl dokonce zničit celý Řím a za každého mrtvého německého vojáka zastřelit 50 Italů. Nakonec se vojenský velitel Říma generál Kurt Mälzer a velitel 14. armády generál Eberhard von Mackensen rozhodli, že za každého zabitého německého policistu bude zastřeleno deset civilistů. Počet osob určených k zastřelení byl určen na 330, sestavením seznamu lidí, kteří měli být popraveni, byl pověřen velitel římského gestapa Herbert Kappler.

Poprava v antických křesťanských katakombách

Jako místo pro popravy byly vybrány nedávno objevené Ardeatinské jeskyně, zbytky antických křesťanských katakomb. Masakr začal 24. března 1944 v 16:30 hodin. Svázaní vězni byli po pěti lidech nahnáni do temné jeskyně, kde je nacisté za slabého svitu pochodní stříleli zezadu do hlavy a poté házeli na hromadu. Vraždění skončilo až po osmé hodině večerní, celkem bylo zabito 335 lidí ve věku 14 až 75 let, pět lidí nad rámec, kteří se ocitli v jeskyni, bylo zavražděno kvůli utajení masakru. Po hrůzném činu byly hromady mrtvých těl zavaleny pískem a nacisté navíc zaminovali přístupové chodby do jeskyní.

„Ardeatinské jeskyně byly pro Židy strašné, pro mne to však byla maličkost, která se ztratila ve všem dalším - bombardování, Drážďanech, Hirošimě, prohrané válce,“ řekl k tomu později jeden ze strůjců masakru, nacistický velitel Erich Priebke. Prý jen plnil své povinnosti: „Byl jsem voják a nikdy jsem si nemyslel, že to byl zločin,“ řekl Priebke, který přiznal, že zastřelil dvě z obětí a že v seznamu „odškrtával“ další.

Manželka odsouzeného propašovala vězně v kufru

Osud autorů masakru po válce byl různý, nejvíce zaujal u Priebkeho. Tento válečný zločinec totiž po válce uprchl do Jižní Ameriky, kde žil v klidu 50 let. V polovině 90. let byl i díky televiznímu interview identifikován střediskem Simona Wiesenthala a vydán do Itálie, kde jej v březnu 1998 soud poslal na doživotí do vězení. S ním byl k témuž trestu odsouzen za týž zločin bývalý důstojník SS Karl Hass. Od roku 1999 si mohl Priebke ze zdravotních důvodů odpykávat trest v domácím vězení, kde v roce 2013 zemřel ve 100 letech.

Již v roce 1946 byli za masakr k trestu smrti britským válečným soudem v Římě odsouzeni von Mackensen a Mälzer, oběma byl ale trest po odvolání změněn na doživotí. Mälzer zemřel ve vězení v roce 1952, von Mackensen byl ale ve stejném roce propuštěn a zemřel v roce 1969 na severu Německa.

Z masakru se před soudem zpovídal též generál letectva Albert Kesselring, který byl britským válečným soudem v Benátkách v roce 1947 odsouzen k trestu smrti. Později mu trest také změněn na doživotí a v roce 1952 byl z vězení ze zdravotních důvodů propuštěn. Zemřel v roce 1960.

Kappler byl za masakr odsouzen italským válečným tribunálem v roce 1948 na doživotí. Při návštěvě ve vězeňské nemocnici v Římě v srpnu 1977 jej ale vynesla jeho manželka ve velkém kufru a odvezla do Německa. Rakovinou postižený Kappler v té době vážil jen 47 kilogramů. Italové poté marně žádali o jeho vydání, v únoru 1978 Kappler zemřel ve věku 70 let.

O masakru v Ardeatinských jeskyních byly natočeny dva známé filmy. Ve snímku Masakr v Římě z roku 1973 hrál Priebkeho Brook Williams, ve filmu exceloval Richard Burton jako Kappler a Marcello Mastroianni coby odbojářský kněz Antonelli. Druhý snímek, televizní film Šarlatový a černý z roku 1983, představil Priebkeho jako kapitána Hirsche (hrál jej Kenneth Colley), v dalších rolích se představili Gregory Peck, Christopher Plummer (Kappler) či John Gielgud jako papež Pius XII.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz