21. července 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Mocnosti by mohly přenést boje ze Země do vesmíru, myslí si expert z Univerzity obrany

Povrch Měsíce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Povrch Měsíce. | foto: NASA

PRAHA Před padesáti lety Neil Armstrong poprvé vstoupil na povrch Měsíce. Dobytí Měsíce mělo vliv i na rozložení sil na mezinárodní scéně. V současnosti jsou další státy, které chtějí USA následovat a také stanout na Měsíci. Celou problematiku osvětlil Jakub Fučík z Univerzity obrany, který se mimo jiného specializuje na strategický význam vesmíru a vliv technologických trendů na vojenství.

Lidovky.cz: Co rozhodlo o tom, že závod o Měsíc vyhráli Američané, přestože SSSR měl ve vesmíru člověka jako prvního?
Hlavním důvodem vítězství Američanů byl celkový přístup k objevování vesmíru. USA k vesmírnému programu přistupovaly mnohem komplexněji než Sovětský svaz. Existovala jednotná organizace NASA, navíc ze strany vládnoucích elit měl vesmírný program nepřetržitou podporu. Naproti tomu Sovětský svaz se primárně zaměřoval na dosahování jednotlivých prvenství, u vůdců SSSR byla viditelná snaha přes ně ukázat svou dominanci. Tím pádem ale program komplexně nerozvíjeli. Další ranou pro SSSR bylo úmrtí Sergeje Koroljova v roce 1966, což byla jedna z vůdčích osobností sovětského raketového programu.

Lidovky.cz: Jaký důsledek mělo vítězství Američanů pro obě soupeřící velmoci?
Ve studené válce byla velice důležitá otázka prestiže. Ta slouží jako nástroj k dosahování, uspokojování a prosazování zájmů země na mezinárodním poli. Prvenství na Měsíci bylo velmi prestižní a Spojené státy toho využily k zisku výhody nad Sověty.

Buzz Aldrin nainstaloval soupravu vědeckých přístrojů EASEP, která obsahovala...

Buzz Aldrin nainstaloval soupravu vědeckých přístrojů EASEP, která obsahovala pasivní seismograf a laserový koutový odrážeč. Na sbírání vzorků Aldrin použil geologické kladivo.

Otisk boty na povrchu Měsíce.

Otisk boty na povrchu Měsíce.

Lidovky.cz: Jak ovlivnilo americké dobytí Měsíce další světové mocnosti?
Američané dokázali, že dominují mezinárodnímu prostředí, což posloužilo i k odstrašení protivníků. V očích amerických odpůrců i spojenců deklarovali, že oni jsou světovou mocností v rámci technologického a ekonomického rozvoje. Z tohoto pohledu americké prvenství umožnilo částečně vyrovnat negativní dopady probíhající války ve Vietnamu. Později napomohlo navázat diplomatické styky s Čínskou lidovou republikou.

Zajímavostí je to, že čínské vedení se tehdy k Měsíci navenek v podstatě nevyjadřovalo. Jedním z důvodů byla obava z možného oslabení vlivu režimu. Vnitřně ale v Číně posílilo přesvědčení, že rozvoj vesmírného programu je nezbytný k dosažení velmocenského postavení v mezinárodním systému. Stejným případem byla Indie. 

Lidovky.cz: Co lidem přineslo první dobytí Měsíce z hlediska technologického pokroku?
Prakticky veškeré dnešní technologie jsou provázány s rozvojem těch vesmírných. S projektem Apollo je spojován například rozvoj informačních a komunikačních technologií, otázka mikročipů. Mnoho dnešních společností jako Intel odvozuje své kořeny právě od projektu Apollo. Zároveň soupeření o Měsíc přineslo celou řadu dalších patentů, které v dnešní době už třeba nemají takový význam, ale v určitých odvětvích jsou stále používány. Perličkou jsou třeba potraviny sušené mrazem. Dnes je takové konzervování běžně využíváno ve vojenství, ale také běžnými lidmi. Při kempování tak vlastně využíváme některé patenty spojené s projektem Apollo.

Jakub Fučík

V roce 2018 na katedře Mezinárodních vztahů a Evropských studií, FSS Masarykovy univerzity obhájil disertační práci a byl mu udělen akademický titul Ph.D. Už dříve vystudoval práva v Brně.

Od února 2016 působí jako akademický pracovník Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany a jako tajemník odborného časopisu Obrana a strategie.

Jeho hlavním zaměřením je výzkum vojenských revolucí, strategické kultury, strategického významu vesmíru, kyberprostoru a výzkum technologických trendů a jejich vlivu na vojenství.

Jakub Fučík.

Lidovky.cz: V poslední době se počet mocností, které se chtějí vrátit na Měsíc, rozrostl. Mají dnes odlišné motivace?
Motivy pro dosahování vesmíru a Měsíce se zase tolik nemění. V kontextu studené války byl první člověk na Měsíci otázkou prestiže. Celkově je souboj o Měsíc spojen s mocenským soupeřením mezi státy, prvkem bezpečnosti, zajištění vlastních zájmů vůči ostatním státům. A také deklarováním toho, že daný stát je technologickou velmocí, čili má své místo v mezinárodním systému. Tato snaha je v současné době jasně viditelná u Indie, Japonska a Číny.

Lidovky.cz: Která země má největší šance vrátit se první?
Řekl bych, že šance jednotlivých států, které o Měsíc usilují, jsou vyrovnané. Jednotlivé programy jsou směrovány do období 2022-2030. Indie nedávno vydala zprávu, že přistání na Měsíci plánuje na rok 2022. Američané počítají s rokem 2024 a podobně je na tom i Čína, Rusko a Japonsko.

Bude ale velmi záležet na technologickém, ekonomickém a politickém odhodlání jednotlivých států a jejich vůdců. To rozhodne, která země se vrátí na Měsíc jako první.

Přistání na Měsíci - malý banner

Přistání na Měsíci - malý banner

Lidovky.cz: A jak si stojí Francie nebo Velká Británie, tedy další z aktivních zemí ve vesmíru?
Ambice těchto dvou států jsou uskutečňovány skrze Evropskou kosmickou agenturu. Ta aktuálně ve spolupráci s Japonskem a Indií připravuje robotickou misi na Měsíc. Velká Británie zároveň udržuje blízký vztah s USA, jsou zde viditelné i vazby na NASA.

Lidovky.cz: Lze čekat díky obnovenému zájmu o Měsíc technologický pokrok? Tedy stejně jako v minulosti?
Upřímně? Pokrok lze očekávat vlastně vždy. Určitě ale budou investovány nemalé prostředky do výzkumu. Ať už půjde o přežití ve vesmíru, případně o dosahování vesmírného prostoru a překonávání velkých vzdáleností v něm. To z pohledu průmyslu nebo obchodu může pokrok přinést, ale bezprostředně je těžké něco takového odhadnout.

Posádku Apolla 11 tvořil (zleva) velitel Neil Armstrong, pilot modulu Michael...
Raketa Saturn V s Apollem 11 definitivně opouští odpalovací věž.

Lidovky.cz: Zmínil jste průmysl a obchod. Je Měsíc zajímavý například i z hlediska těžby nerostného bohatství?
Na Měsíci se nachází některé velmi vzácné prvky. Typicky je skloňováno například helium-3, to by pravděpodobně šlo použít při jaderné fúzi. Ohledně dalších nerostů bude záviset na průzkumu. Stále jsou k dispozici pouze vzorky, žádný hlubší těžařský průzkum neproběhl. Zůstává tak otázkou, co všechno vlastně Měsíc skrývá.

Lidovky.cz: Mohl by Měsíc sloužit jako praktická základna pro další dobývání vesmíru?
Teoreticky ano. Vesmír nedisponuje vlastní atmosférou, takže jakékoliv lety z Měsíce jsou z budoucího pohledu ekonomicky méně náročné než ze zemského povrchu. Výhodou je také nižší gravitace. S tím souvisí možnost konstrukce větších těles.

Z pohledu vojenského, strategického i geopolitického je ale nutné dodat, že cokoliv se Měsíce týká, se aktuálně řídí mezinárodní právní úpravou, zahrnutou zejména pod smlouvou Outer Space Treaty (Kosmická smlouva). V ní je stanoveno, že na Měsíci nebo ostatních nebeských tělesech je zakázáno budovat vojenské základny, provádět vojenský trénink, případně rozmisťovat jakékoliv další zbraně.

Lidovky.cz: I přes tuto právní úpravu, má tedy Měsíc nějaký vojensko-strategický význam?
Ano, má. Měsíc je přirozenou oběžnicí Země. Různé instalace včetně protisatelitních zbraní (ASAT) na jeho povrchu by byly schopny obsáhnout povrch Země i její oběžnou dráhu. Právě na ní se v současností nachází celá řada satelitních systémů, které jsou důležité pro fungování lidské společnosti. Je jedno, zda mluvíme o komunikaci, navigaci nebo sledování zemského povrchu. Zbraně umístěné na Měsíci by byly schopné efektivně ohrozit tyto satelitní systémy. Obecně by to přineslo kontrolu nad prostorem mezi Zemí a Měsícem, a tedy i schopnost odepřít jeho využívání protivníkovi.

Chvíli po Armstrongovi na povrchu Měsíce stanul i Buzz Aldrin.

Chvíli po Armstrongovi na povrchu Měsíce stanul i Buzz Aldrin.

Lidovky.cz: Pokud to chápu správně, tak překážkou k něčemu takovému je právní hledisko.
Z vojenského pohledu jednoznačně. Státy se ve smlouvě o vesmíru zavázaly, že na všech nebeských tělesech nebudou prosazovat svou suverenitu. Vesmír je  územím, které patří celému lidstvu.

Lidovky.cz: Vesmír tak vlastně patří všem, ale zároveň nikomu. Nemohlo by to v budoucnu vyvolat opravdovou válku o vesmír?
Bude záležet na technologickém rozvoji a také na tom, v jakém časovém horizontu uvažujeme. Pravdou je, že v současnosti mocnosti zahrnují vesmír do svých bezpečnostních strategií. Bezpečnost jejich vlastních objektů ve vesmíru je klíčová pro národní bezpečnost jako takovou. Například Spojené státy americké jasně deklarují, že útok na vlastní vesmírné instalace budou brát jako útok na svou zem. To klidně může vyvolat třeba jadernou odvetu. Je tak možné, že válčení se v budoucnu přesune ze Země do vesmíru. Pořád tu ale je omezení mezinárodní právní úpravou.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!