Ve světle událostí je třeba přehodnotit, které společenské systémy poskytují "po ovoci" svým občanům podstatnější hodnoty. Jestli je důležitější "svoboda nadávat a střílet", nebo mít v podmínkách ohrožení jistotu, že společnost lze řídit a organozvaně s něčím vypořádat.

Je dulezite take zvazit, zda prevence diky svobode slova a prava na informace neni lepsi a ucinnejsi, nez organizovane odstranovani nasledku kvuli zatajovani skutecnosti v obave o ztratu moci, nebo prestize. Mluvime tady o Cine, ne?

Křivky nemocných v Číně a ostatním světě se tak liší, že si moc nedokáži představit jak dopadneme. Vypadá to pro nás blbě.

To je zbytecny pesimismus. V dohledne dobe bude dostupny lek pro nejtezsi pripady a ti ostatni si posmrkaji, pokaslou a budou opet v poradku. Pak se vyvine ockovaci latka a vse bude jako driv, s tim rozdilem, ze do budoucna si budeme vedomi vlastni zranitelnosti a na dalsi mozna prekvapeni v reziji prirody se pripravime lip.