Město Rafáh na jihu Pásma Gazy u hranic s Egyptem považují Izraelci za poslední baštu radikálů palestinského hnutí Hamás, které na Izrael zaútočilo loni v říjnu. Minulý týden v oblasti bylo na 1,4 milionu lidí, z nichž většina se tam přesunula v reakci na izraleské odvetné útoky jinde v Gaze. Izraelská armáda na přání premiéra Benjamina Netanjahua nyní civilisty „žene“ pryč i z Rafáhu a obavy světa o jejich bezpečnost rostou.
Izrael nejspíš zneužil americké zbraně v Pásmu Gazy, tvrdí Bílý dům |
„Není tam tekoucí voda, kanalizace ani žádná jiná infrastruktura,“ popsal pro stanici BBC místa, kam uprchlíci míří, Sam Rose, který pracuje jako ředitel úseku plánování v úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Podle něj se navíc právě přes hraniční přechod u Rafáhu, který Izraelci v úterý obsadili, dostával do Pásma Gazy největší objem humanitární pomoci.
Samotná UNRWA o víkendu počet evakuovaných z oblasti odhadovala zhruba na 150 tisíc. Izraelská armáda uváděla dvojnásobný počet. Někteří prý zamířili například do oblasti Mavásí u pobřeží či do uprchlického tábora ve městě Chán Júnis. První zmiňovaná oblast byla již předtím přeplněna uprchlíky, Chán Júnis je velmi zničený bombardováním.
Americká nabídka
I proto Američané, kteří jsou jinak spojenci Izraele, dle listu The Washington Post nabídli, že poskytnou tisíce přístřešků a pomohou s vybudováním vodní a hygienické infrastruktury. Tak, aby Izrael mohl pro vyhnané civilisty vystavět stanová městečka. Rovněž prý nabídli Izraeli zvýšenou zpravodajskou podporu, která by pomohla s lokalizací lídrů Hamásu a zmapováním podzemní infrastruktury hnutí.
Výměnou za to mají Izraelci omezit právě své operace v Rafáhu. Prezident USA Joe Biden pak uplynulý týden pohrozil, že přestane Izraeli dodávat zbraně a munici. „Až dosud se zdálo, že se prezident zdráhá udělat cokoliv, co by mohlo poškodit americko-izraelské vztahy. Nyní ale vyslal jasný signál,“ komentoval krok pro stanici BBC Aaron David Miller, analytik zaměřující se na americkou zahraniční politiku z institutu Carnegie Endowment for International Peace se sídlem ve Washingtonu.
Už žádné vražedné bomby. Biden zastavil dodávku amerických zbraní Izraeli, tlačí tím na příměří v Gaze? |
V tomto kontextu stojí za zmínku, že Američané dnes dotují izraelský vojenský rozpočet přibližně 20 procenty. Nad tento rámec USA od začátku poslední války s Hamásem poslaly Izraeli objemy dalších zbraní a vojenského materiálu v hodnotě desítek miliard dolarů. Nyní se však dle Millera Biden obává, že by rozsáhlá invaze do Rafáhu „zásadně podkopala jakoukoli šanci na deeskalaci války a osvobození rukojmích“. Podle izraelských Times of Israel jich Hamás drží stále okolo stovky z původního počtu 250 unesených.
Přiveďte je domů!
Právě otázka rukojmích v izraelské společnosti velmi rezonuje. O víkendu v židovském státě demonstrovaly desítky tisíc lidí. Viní vládu v čele s premiérem Netanjahuem, přezdívaným Bibi, že nedělá dost pro dohodu o příměří v Gaze. Ta by mohla zajistit propuštění unesených Hamásem. Mimo jiné požadovali i předčasné volby.
„Vyzývám všechny, kdo jsou zodpovědní za selhání a masakr ze 7. října – celé vedení armády, (tajné služby) Šin Bet a celou izraelskou vládu, zejména Benjamina Netanjahua, aby přijali zodpovědnost a okamžitě odstoupili,“ prohlásil na demonstraci před oficiální premiérovou rezidencí v Jeruzalémě například generál izraelské armády ve výslužbě Noam Tibon.
Samotná válka v Pásmu Gazy začala loni 7. října poté, co Hamás zaútočil na Izrael. Zabil přitom asi 1200 lidí a dalších asi 250 unesl. Zhruba polovinu propustil koncem listopadu výměnou za palestinské vězně při dosud jediném krátkodobém příměří. Při izraelské odvetě zemřelo údajně už přes 35 tisíc Palestinců, z toho asi třetina bojovníků hnutí Hamás.
