Vláda se rozpadla v sobotu v důsledku snahy premiéra Jana Petera Balkenendeho prosadit u koaličních partnerů ponechání nizozemských jednotek v Afghánistánu další rok, jak o to Haag požádaly USA a NATO. Proti tomu se ostře postavil vicepremiér a šéf koaliční Strany práce (PvdA) Wouter Bos, který prosazoval, aby afghánská mise skončila nejpozději do konce letošního roku, jak se slíbilo voličům. Premiér podal demisi vlády a čeká se na rozhodnutí královny, zda ji přijme.
"Královna si dá na čas, nerada věci uspěchá," uvedl nizozemský politolog Andre Krouwel, který očekává rozhodnutí někdy v příštích dnech. "Nemohu vám říci, kdy to bude. Prostě musíme čekat," řekla mluvčí vlády. Poznamenala, že s každým šéfem deseti parlamentních skupin chce královna jednat zvlášť, a to vždy 30 minut.
Budou předčasné volby?
Ministerstvo vnitra v sobotu vyjádřilo přesvědčení, že královna uzná, že kabinet nemůže vládnout a že budou předčasné parlamentní volby, nejspíš v květnu, nejpozději v červnu. Dnešní místní komentáře se s tím ztotožňují, přičemž soudí, že královna ponechá Balkenendeho v čele dočasné menšinové vlády, která by řešila běžnou agendu a připravila volby.
Po volbách bude těžké sestavit novou vládu, jelikož podle průzkumů bude k zajištění parlamentní většiny zapotřebí vytvořit koalici čtyř až pěti stran, poznamenala agentura Reuters. Podle komentářů by se předčasné volby také mohly stát velkým vítězstvím pravicové protiimigrační Strany pro svobodu (PVV) pravicového poslance Geerta Wilderse, která se podle anket může stát nejsilnější či druhou nejsilnější parlamentní stranou a která je pro ukončení mise v Afghánistánu. Balkenende již v neděli řekl, že počítá se stažením nizozemských jednotek z Afghánistánu letos, jak bylo plánováno.
"Stažení (nizozemských vojáků) poškodí pověst Nizozemska coby spolehlivého partnera, který si přeje a dokáže přispět k důležitým vojenským misím," řekl o víkendu analytik Edwin Bakker z ústavu Clingendael Institute v Haagu. Pravděpodobný letošní nizozemský odsun by byl špatným znamením pro Severoatlantickou alianci, která vyvinula velké úsilí o posílení kontingentu v Afghánistánu. Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen stále doufá, že Nizozemsko ponechá v Afghánistánu alespoň malý počet vojáků déle, uvedl v sobotu mluvčí aliance James Appathurai.
Nizozemští vojáci jsou v Afghánistánu od srpna 2006. Je jich tam až 2000 a 21 z nich bylo zabito. Nizozemský odsun měl začít v srpnu a dokončen měl být koncem roku. Vláda o tom rozhodla v roce 2007. NATO ale nizozemskou vládu letos požádalo, aby její vojáci v Afghánistánu zůstali alespoň do srpna 2011.
