Není co dělat, tak kouříme jointy. Covid v Nizozemsku zvedl prodej marihuany |
Povede ji dosavadní premiér 54letý Mark Rutte z VVD, který se tak stane s jedenácti lety v úřadě druhým nejdéle sloužícím šéfem vlády v dějinách země. „Jsem rád, že to máme za sebou. Byl to jako porod kleštěmi,“ ulevil si dosavadní ministr financí a šéf CDA Wopke Hoekstra.
Koaliční kabinet, který musí být ještě formálně jmenovaný, se zavázal mimo jiné k vyšším investicím do bytové výstavby, do zdravotnictví nebo školství.
Hodlá vyčlenit až šedesát miliard eur na lepší ochranu klimatu. Nizozemsko patří k zemím s nejvyššími emisemi oxidu uhličitého na hlavu, což souvisí i s dosavadní těžbou zemního plynu na severu země. Součástí dohody proto také je, že Nizozemsko se vrátí k využívání jaderné energie. Cílem mají být dvě nové elektrárny a prodloužení provozu stávajícího zařízení v Borssele, které je jediné svého druhu v zemi. Budoucí koalice odůvodnila své rozhodnutí nutností bojovat proti klimatické změně. V plánu je také zavedení mýta na dálnicích, jehož výše by měla záviset na počtu ujetých kilometrů.
Nová vláda chce také zlepšit řízení koronavirové krize. Podle průzkumů veřejného mínění podporuje jen šestnáct procent Nizozemců vládní kroky proti pandemii. Poté, co byla v říjnu vyhlášena nová omezení, konají se kvůli tomu v řadě měst s násilným protestům.
Důvod, proč trvala jednání staronových partnerů tak dlouho, je prostý: Původně už spolu vůbec nechtěli mít nic společného. Mohou za to dozvuky aféry, která způsobila letos v lednu demisi vlády premiéra Rutteho. Tehdy bylo odhaleno, že úřady v nedávné minulosti vymáhaly od několika desítek tisíc lidí vracení dětských přídavků, a to z důvodu, že jim byly údajně vyplaceny neprávem.
Omikron byl v Nizozemsku daleko dříve, než se myslelo. Způsob, jak se sem dostal, zkoumají vědci |
Nenadálá povinnost se výrazně dotkla řady sociálně slabých rodin, mnohé z nich se musely zadlužit, aby mohly splatit požadované částky. Navíc čelily společenské stigmatizaci, že získaly podporu podvodem.
Zvláštní vyšetřovací komise parlamentu koncem roku 2020 konstatovala, že v této záležitosti selhali politici, úřady i justiční orgány. Rutteho kabinet se za to omluvil a dva měsíce před řádnými volbami odstoupil. Zároveň vyčlenil půl miliardy eur na kompenzace, takže na každou z takto zasažených rodin připadlo třicet tisíc eur.
Kauza s dětskými přídavky vedla ke značnému poklesu důvěry občanů v instituce země. Podle řady odborníků je i příčinou násilí, jež doprovází demonstrace proti koronavirovým opatřením.
Navzdory tomu vzešli Rutte a jeho VVD z březnových parlamentních voleb jako vítězové. Na druhém místě překvapivě skončila D´66. Právě jejich hlavní kandidátka, Sigrid Kaagová, jež byla ministryní pro mezinárodní spolupráci, začala požadovat, aby byli do nové vlády zapojeni i Zelení a sociální demokraté, naopak konzervativní kalvinisté měli odejít.
To ovšem Rutte odmítl se slovy, že „nehodlá vládnout pod rudo-zeleným mrakem“. Koaliční rozhovory nepřinášely řadu týdnů žádné výsledky. Již v dubnu se málem staly osudnými úřadujícímu premiérovi, jenž má odjakživa pověst, že na něm neulpí žádný problém. Vyšlo totiž najevo, že Rutte mluvil nepravdu o průběhu jednání, takže potenciální vládní partneři v něj ztratili důvěru. Premiér následně čelil v parlamentu hlasování o vyslovení nedůvěry, které velmi těsně přestál.
Nakonec se Kaagová ustoupila, výměnou za to dokázala její strana prosadit některé body, které se předtím zdály být nereálné. Patří mezi ně právě závazky k lepší ochraně klimatu.
