Omikron potvrzen už i v Česku. Žena z Liberecka si novou variantu koronaviru dovezla z Afriky |
V neděli potvrdily první dva případy Dánsko a tři Německo. Nejvíce nakažených bylo ovšem k neděli v Nizozemsku. Šlo o cestující dvou letů z Jihoafrické republiky, které přistály v pátek na amsterdamském letišti Schiphol. Ze 600 pasažérů byla koronavirová nákaza zjištěna u 61, z nichž pak 13 cestujících mělo novou variantu. Nizozemské úřady v neděli oznámily, že to nemusí být konečný počet, protože vyhodnocení všech pozitivních testů ještě nebylo ukončeno.
Nová koronavirová varianta byla poprvé zaznamenána 11. listopadu v Botswaně a poté i v Jihoafrické republice a několika dalších zemích jižní Afriky. Kvůli vysokému počtu mutací ji Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila za „znepokojivou“.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vyjádřilo vážné obavy, že nová forma může výrazně snížit účinnost dosud používaných očkovacích látek, a tím zvýšit riziko opakovaných nákaz. V prohlášení ECDC se také uvádí, že potrvá ještě několik týdnů, než bude definitivně jasno, zda jsou obavy oprávněné.
Řada států přijala přísná omezení a zakázala lety do států jižní Afriky. Mezi prvními bylo Spojené království, kde byly potvrzeny dva případy.
Zřejmě nejpřísněji dosud reagoval Izrael. Po dobu dvou týdnů mají zakázaný vstup všichni cizinci. Kdo přesto do země přicestuje, musí i v případě plného naočkování počítat s třídenní izolací a povinným PCR testem.
V Česku od soboty platí, že občané třetích zemí, kteří pobývali během posledních dvou týdnů více než osm hodin v Jihoafrické republice, Botswaně, Namibii, Lesothu, Svazijsku, Mosambiku, Zimbabwe a Zambii, nemohou vstoupit na naše území.
Jihoafričtí pacienti mají zatím mírný průběh
Státem, který je variantou omikron zasažený nejvíc, je Jihoafrická republika, která zároveň vykazuje pouze 24procentní proočkovanost. Tamní zdravotníci zatím u nakažených omikronem nezaznamenali těžký průběh onemocnění. V rozhovoru pro Daily Telegraph to uvedla předsedkyně Sdružení jihoafrických lékařů (SAMA) Angélique Coetzeeová. Podle ní jsou sice zjištěné symptomy nové varianty neobvyklé, ale onemocnění má mírný průběh. Coetzeeová připustila, že velkému riziku jsou vystaveni hlavně starší lidé s dalšími závažnými onemocněními, třeba cukrovkou.
Na omikron reagovali i někteří výrobci dosud užívaných vakcín proti koronaviru prohlášeními, že chtějí dosavadní preparáty přizpůsobit nové variantě. Po firmě BioNTech tak učinila i společnost Moderna. Jejich vakcíny na bázi mRNA dosud patřily k nejúčinnějším. Moderna chce dodávat upravenou očkovací látku od začátku roku 2022. Uvedl to v neděli její šéf Paul Burton v rozhovoru pro BBC. „Je to nebezpečně vypadající virus, ale myslím si, že teď máme v arzenálu dost nástrojů, abychom s ním dokázali bojovat,“ řekl.
Podobně uklidňující slova volil i další zástupce Moderny, Dan Staner, jenž stojí v čele její evropské divize. Pro švýcarský bulvární deník Blick popsal, co konkrétně nyní jeho firma dělá.
Řekl mimo jiné, že v první fázi se testuje, zda je dosavadní vakcína účinná proti omikronu, mimo jiné tím, že zdvojnásobí množství účinné látky. V případných dalších fázích prý firma připraví buď posilující dávku, anebo takovou, jež má cílit přímo na omikron.
Své vakcíny nyní podrobují zkoušce i další výrobci, společnosti AstraZeneca a Johnson and Johnson. „Je velmi málo pravděpodobné, že u proočkované části obyvatelstva odstartuje pandemie úplně od začátku, jak tomu bylo v posledním roce,“ sdělil pro BBC imunolog Andrew Pollard, jenž se na univerzitě v Oxfordu podílel na vývoji vakcíny od firmy AstraZeneca. Podle Pollarda již dosud používané preparáty dokázaly u předchozích nových koronavirových variant zabránit těžkému průběhu onemocnění.
