Představte si, kdyby gen Svoboda byl jako Pinochet a na výzvu Gottwalda, aby přišel podpořit vládu národní fronty, což bylo kodové slovo pro převzeti moci komunisty, se dostavil s tankovým plukem,. Gottwald by se asi jak Allende zastřelil a ostaní komunisté pozatýkáni, a přitom někteří i zastřeleni. Nastala by tvrdá vláda armády a očíštování od komunistů, a od socialisace a návrat ke kapitalistickému hospodářství. Postupně by vláda, jak to bylo možné povolovala, povoleny politické strany, které nebyly napojeny na Moskvu. Hospodářství se rozjejo a ČSR se stala jedním se zakládajících států NATO a EU. Postupně s povolováním na politické scéně, Svoboda ustupoval do pozadí, az konečně se stáhnul. ale pohrozil, že by přišel pokud by se komunisté pokusili převzít moc. Mezitím ČSR se stala jednou s nejvyšších životních úrovní v Evropě a rozvinutým průmuslem, kdy naše podniky nezničené válkou byly schopné kupovat ty zničené v Německu a renovovat je.

Samozřejmě by v tom státě reakčná a konsrvativ

Samozřejmě by v tom státě reakčnía konsrvativní politici upozornovali, že Svoboda zachránil stát před dlouhými léty komunistické diktatury a hospodářského úpadku a země by se stala bezprávnou kolonií Sovětů

Těmto výmyslům by ovšem nevěřa pokroková mládež, zhnusená kapitalismem a dávající za pravdu levicovým soudruhům, že sme byli připraveni o možnost vybudovat socialismus a spravedlivou beztřídní společnost

Jestli mají lithium, tak jejich budoucí chudoba ho zlevní, proto zvítězily tyto strany. Nerostné bohatství se lépe ždíme z chudého. Vybuzení nálady nenávisti, závisti a nároků vykonají média. Pak už to jede samo.

Generál Augusto Pinochet byl jeden z nevětších politiků v jižní Americe. Čest jeho památce.

Ještě větší než Alfredo Stroessner nebo

Anastasio Somoza Debayle

Pinochet nebyl žádné dobračisko jak článek pěkně popisuje, ale alternativou byla tenkrát diktatura levicová. Je špatné, když se názory lidí ve společnosti příliš zpolarizují a je to buď a nebo. K tomu bohužel směřuje vývoj i v řadě evropských zemí.

Lidé si obecně neuvědomují, že může být ještě hůře. Levicová hesla jsou populární, ale když dojdou peníze i těch druhých, tak nastává bída.

Podle odhadů za éry pinochetovské demokracie zemřelo či zmizelo až 3000 lidí. Na zemi s necelými 18 milion obyvatel je to až dost. Čím se pak našimi demokracii holdujícími politiky odlišuje demokratické Chile od nedemokratického Ruska, kde také lidé mizeli v gulagu či na Lubljance.

"pinochetovské demokracie" je konstrukt asi jako "lidová demokracie" , kam se ale jeho diktatura hrabe na počty zmizelých v SSSR a východním bloku.

Jestli budou psát Ústavu zástupci levicových stran, tak to bude návrat do éry před Pinochetem. Chile se má na co těšit. Její setrvání na postu nejvyspělejší jihoamerické země se chýlí ke konci.

Cesta do pekel?