Pravicové strany doufaly, že se do tohoto shromáždění dostal dostatečný počet jejich členů, aby měly právo veta. Magickou metou pro ně bylo získání třetiny křesel, což by jim dovolovalo zablokovat jakékoliv úpravy stávající ústavy a de facto zachránit Pinochetův odkaz. Každá modifikace či nový dodatek ústavy totiž musí mít dvoutřetinovou podporu tohoto parlamentu. Nakonec získalo uskupení Vamos por Chile blízké pravicovému prezidentovi Sebastianu Piňerovi 38 křesel, což odpovídá čtvrtině všech poslanců.
Ekonomický premiant
Pravicoví politici prohlašují, že chtějí především strážit ekonomický model tržního hospodářství, který ze země udělal jednu z mála stabilních a prosperujících zemí v neklidném regionu plném revolucí, bankrotů, chudoby a ekonomické stagnace. Na seznamu zemí OSN s nejvyšším růstem je Chile tradičně na prvním místě z celé Jižní Ameriky.
Brazilský prezident pogratuloval policii za zásah, při kterém zemřelo 28 lidí |
Země je největším světovým vývozcem mědi a na druhém místě globálně v exportu lithia. Především druhý kov skýtá obrovský potenciál, je totiž součástí baterií a Chile by tak v nadcházející éře elektromobilů mohlo pohádkově zbohatnout. Pokud se ovšem zisk z prodeje kovu dostane k většině obyvatel Chile, argumentují levicoví aktivisté a komentátoři.
Ti mají současný model za elitářský a proklamovanou prosperitu země označují za neoliberální systém, jenž upřednostňuje pouze jedno procento nejbohatších, zatímco drtivá většina Chilanů žije od výplatě k výplatě a v neustálém strachu z dluhů.
Nedávná hojně citovaná studie expertní skupiny Fundación Sol se sídlem v Santiagu ukázala, že na 50 procent Chilanů dnes měsíčně vydělává v přepočtu jen zhruba 11 500 korun. Každý druhý tedy nemá na rozhazování.
Na křehkost situace upozornily krvavé protesty z podzimu 2019. Vláda prezidenta Piňery tehdy zvedla cenu jízdného v metru v Santiagu, a to o pouhé čtyři centy, tedy o symbolickou korunu. Přesto toto nepatrné zdražení vyvolalo bouři nevole. Metro používá v hlavním městě každý den na 2,5 milionu lidí a pro mnohé je to jediný způsob dostupné dopravy. Jakékoliv navýšení nákladů se tak ihned promítlo do rodinných rozpočtů především u populace sledované institutem Fundación Sol. Lidé museli přistoupit ke škrtům, jiní však tento zásah do svých financí nepřijali a vyšli do ulic. Při nepokojích zemřelo 36 demonstrantů.
Best in covid? Chile plně naočkovalo už třetinu obyvatel a je druhé za Izraelem |
„My v Chile musíme pořád na něco šetřit. Platíme si vzdělání, zdravotní péči, a dokonce i důchod. Už od raného mládí se musíme chovat zodpovědně, s očima upřenýma do daleké budoucnosti. Život je ale přece teď a tady,“ řekla mi po telefonu 22letá studentka Caroline Sepúlvedová.
Podle svých slov je už teď zadlužená na desítky let. Pinochetova ústava garantuje soukromý status vzdělávacího, zdravotnického a penzijního systému. I proto Caroline ve své čtvrti v Santiagu volila kandidáta, který by podle jejích představ měl všechny tyto tři pilíře moderní chilské společnosti předat ze soukromých do vládních rukou.
Socialistický experiment?
K podobným krokům se však jiná část společnosti staví odmítavě. „Kolik zemí v regionu se do podobných socialistických projektů pustilo? A jak dopadly? Stačí se podívat na Venezuelu!“ odmítl v jiném rozhovoru jakékoliv posílení role vlády 49letý José Castillo. Ten se živí jako inženýr a v sobotu podpořil kandidujícího politika ze strany prezidenta Piňery.
Kontroverzní ústava Augusta Pinocheta byla sepsána v roce 1980. Dokument mimo jiné uzákonil privatizaci zdravotního a penzijního systému a rovněž zajišťoval senátorské křeslo pro samotného Pinocheta a jeho politické spojence. A byla to právě tato ústava, co nakonec přivodilo diktátorův pád. V textu totiž bylo zakotveno, že Pinochet musel v roce 1988 požádat v referendu o podporu. Voliči ho však odmítli a ukončili tak jeho 15letou vojenskou nadvládu, během níž podle odhadů zemřelo či zmizelo až 3000 lidí.
