Úterý 22. června 2021svátek má Pavla 27 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Džihádisté zavraždili známou marockou fotografku. Její smrt oplakávají i na Západě

Leila Alaoui podlehla zraněním, které utrpěla při teroristickém útoku v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Leila Alaoui podlehla zraněním, které utrpěla při teroristickém útoku v... | foto: Twitter.comReprofoto

MARAKÉŠ Při teroristickém útoku v burkinafaském Ouagadougou předminulý týden přišla o život i marocká fotografka francouzského původu. Leila Alaouiová, ikona marockých žen i bojovnic za lidská práva, se tak stala další obětí teroristů z Al-Káidy. Její smrt ale nezasáhla jen krajany v Maroku, kde se její pohřeb stal manifestací. Emoce vzbudila i na Západě, kde za ni francouzský parlament držel minutu ticha.

Ta kavárna byla oblíbeným cílem turistů i cizinců žijících v Ouagadougou trvale. V páteční večer před ní zrovna parkovala i Leila Alaouiová, francouzsko-marocká fotografka a bojovnice za lidská práva. V Ouagadougou zrovna pracovala na projektu neziskové organizace Amnesty International, který měl za cíl zkoumat a ukázat posílení ženských práv v Africe, konkrétně právě i v Burkině Faso.

Když útočníci z teroristické organizace Al-Káida začali na návštěvníky kavárny střílet, Alaouiová byla dvakrát postřelena - do nohy a do hrudníku. Útok nicméně přežila, den poté ještě komunikovala se svými blízkými a ujišťovala je, že bude v pořádku. Nestarala se příliš o svůj zdravotní stav, chtěla pouze vědět, co se stalo s Mahamadem Ouedraogoem, řidičem organizace Amnesty International, s nímž ten večer v autě seděla. Nikdo neměl sílu jí říct, že byl zabit.

Pak ale přišla rána - ačkoliv byla po operaci ve stabilním stavu a nikdo nepochyboval o uzdravení, její srdce postihl v neděli po útoku infarkt. Alaouiová zemřela ve věku 33 let. O její smrti v pondělí ráno informovala organizace Amnesty International.

Ikona marockých žen

Leila Alaouiová se narodila ve Francii a vyrostla v Maroku. V New Yorku vystudovala fotografii a následně spolupracovala s humanitárními organizacemi, zejména s Amnesty International. Publikovala rovněž v New York Times nebo v magazínu Vogue.

Ve svých reportážních a fotografických projektech se zaměřovala na život menšin a na lidská práva, zvláště ta ženská. O svých objektech říkala: „Nechci je zobrazovat zranitelné a utrápené. Když se na vás někdo podívá, vidí člověka, skutečného, silného, krásného. Nechci mít blahosklonný přístup.“

Ve Francii v době její smrti zrovna probíhala výstava zobrazující marockou komunitu v tradičních oděvech.

Svůj poslední projekt zasvětila tématu postavení žen v burkinafaské společnosti. Amnesty ji do země vyslala, neboť zde nebyly žádné indicie hrozícího nebezpečí. „Ouagadougou nebylo považováno za vysoce rizikovou destinaci a Leila měla podporu kolegů z místní kanceláře,“ uvedla organizace.

Minuta ticha a demonstrace

Její nenadálá smrt tak zasáhla nejen kolegy z organizace. „Leila byla neobyčejná mladá žena. Chtěli jsme s ní pracovat kvůli jejímu talentu a jejímu zapálení, s nímž pomáhala ženám, dívkám a opomíjeným lidem vypovědět svůj příběh,“ uvedla ředitelka burkinafaské kanceláře Amnesty International Yves Boukari Traoréová pro server The Guardian.

„Bojovala, aby dala život těm, na něž společnost zapomněla: lidem bez domova, migrantům, a to nasazením jediné zbraně: fotografováním,“ napsal pak reportér Dan Bilefsky z New York Times.

„Reprezentovala arabské ženy ve světě umění a když došlo na téma imigrace a ženských práv, byla také vizionářkou,“ přidává ve své výpovědi pro server The Independent její setřenice Yalda Alaouiová.

Ve středu, v den pohřbu, se na její počest konalo po celém Maroku několik demonstrací, pohřbu v Marakéši se pak zúčastnilo asi tisíc lidí. A odezvu měla její smrt i v Evropě - například francouzský parlament uctil její památku minutou ticha .

Další lidé sdíleli slova útěchy a zármutku na sociálních sítích. Mezi nimi i organizace SFGC pracující se syrskými uprchlíky v Libanonu. „Tvůj odkaz bude i nadále inspirovat syrskou, palestinskou a libanonskou mládež, tu, která vložila své příběhy do tvých schopných rukou,“ napsali její zástupci na Twitteru.

A Yalda Alaouiová k tomu smutným hlasem dodává: „Nic z toho mi ale mou sestřenici, která pro mě ale byla jako sestra, nevrátí.“

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Vratislav Štůla po druhé světové válce nastoupil do služeb OSN. Dvacet let... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Mnohé dávné pohanské zvyklosti přežívají dodnes, byť mají spíš kouzlo zábavného... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Izraelský protiraketový systém Iron Dome ničí rakety odpálené z Gazy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...