Protože španělská policie nestačí sama hlídat všechny zátoky na ostrovech, střežit turistický ráj v prázdninové sezoně bude počínaje příštím týdnem několik tisíc policistů z celkem devíti evropských států. Taková je odpověď unie španělské vládě, která požádala o pomoc s dohledem nad vodami u Kanárských ostrovů.
Na ostrovy za prvních pět měsíců tohoto roku připlulo téměř osm tisíc Západoafričanů, což je pětkrát víc než za stejné období v loňském roce. Španělský turistický ráj je pro ně nejbližší půdou Evropské unie, na níž mohou požádat o azyl, anebo přestupní stanicí pro cestu dál do nitra kontinentu.
Právě proto, že se kvůli zrušení hraničních kontrol mohou lidé uvnitř unie svobodně pohybovat, rozhodly se Francie, Itálie, Německo, Británie, Nizozemsko, ale také například Finsko pomoci španělské policii odchytit případné ilegální přistěhovalce hned na začátku. K ostrovům vyšlou zpočátku pět člunů, pět helikoptér a jedno dopravní letadlo a podle potřeby časem další. Misi v řádu milionů eur zaplatí z poloviny evropský rozpočet a o zbytek se podělí španělská vláda společně s hlídkujícími státy. Půjde o první ostrahu hranic unie smíšenými policejními jednotkami pod společnou evropskou vlajkou.
Přesný úkol europolicie na místě se však teprve bude muset definovat. Podle španělských novin budou helikoptéry střežit hlavně malé přístavy v Senegalu a Mauritánii odkud vyráží nejvíc člunů směrem k unijním vodám. Problém je však v tom, že o mnoho víc než nahlásit další loďku nebudou moci. Unie nemůže donutit tamní vlády k vrácení lidí, protože řada afrických zemí nemá s Bruselem podepsané readmisní dohody. Když čluny s Afričany dosáhnou výsadních španělských vod, policisté budou muset respektovat mezinárodní konvence týkající se běženců, nejvíc pak jejich právo požádat o azyl. „Zpočátku půjde hlavně o asistenci španělským nebo africkým hlídkám a záchranné akce přímo na moři, protože při cestě na Kanárské ostrovy se jen za letošek utopilo tisíc lidí,“ řekl mluvčí komisaře pro otázky vnitra Friso Roscam Abbing. „Chceme potlačit obchod s bílým masem a ilegální migraci, ale je jasné, že většina těch Afričanů hledá lepší život anebo utíká před ozbrojenými konflikty,“ dodal.
Na ostrovy za prvních pět měsíců tohoto roku připlulo téměř osm tisíc Západoafričanů, což je pětkrát víc než za stejné období v loňském roce. Španělský turistický ráj je pro ně nejbližší půdou Evropské unie, na níž mohou požádat o azyl, anebo přestupní stanicí pro cestu dál do nitra kontinentu.
Právě proto, že se kvůli zrušení hraničních kontrol mohou lidé uvnitř unie svobodně pohybovat, rozhodly se Francie, Itálie, Německo, Británie, Nizozemsko, ale také například Finsko pomoci španělské policii odchytit případné ilegální přistěhovalce hned na začátku. K ostrovům vyšlou zpočátku pět člunů, pět helikoptér a jedno dopravní letadlo a podle potřeby časem další. Misi v řádu milionů eur zaplatí z poloviny evropský rozpočet a o zbytek se podělí španělská vláda společně s hlídkujícími státy. Půjde o první ostrahu hranic unie smíšenými policejními jednotkami pod společnou evropskou vlajkou.
Přesný úkol europolicie na místě se však teprve bude muset definovat. Podle španělských novin budou helikoptéry střežit hlavně malé přístavy v Senegalu a Mauritánii odkud vyráží nejvíc člunů směrem k unijním vodám. Problém je však v tom, že o mnoho víc než nahlásit další loďku nebudou moci. Unie nemůže donutit tamní vlády k vrácení lidí, protože řada afrických zemí nemá s Bruselem podepsané readmisní dohody. Když čluny s Afričany dosáhnou výsadních španělských vod, policisté budou muset respektovat mezinárodní konvence týkající se běženců, nejvíc pak jejich právo požádat o azyl. „Zpočátku půjde hlavně o asistenci španělským nebo africkým hlídkám a záchranné akce přímo na moři, protože při cestě na Kanárské ostrovy se jen za letošek utopilo tisíc lidí,“ řekl mluvčí komisaře pro otázky vnitra Friso Roscam Abbing. „Chceme potlačit obchod s bílým masem a ilegální migraci, ale je jasné, že většina těch Afričanů hledá lepší život anebo utíká před ozbrojenými konflikty,“ dodal.
