Sněmovna reprezentantů ovšem přijala loni koncem roku jinou, podstatně přísnější verzi imigračního zákona, která pobyt na území USA bez povolení hodnotí jako zločin a vytváří předpoklady pro deportaci milionů imigrantů zpět do zemí, odkud přišli.
Aby mohl zákon vstoupit v platnost, musejí se obě komory shodnout na společném znění. Zatím ovšem není jasné, kdy se jejich zástupci k dohodovacímu jednání sejdou a zda se tak stane ještě před listopadovými parlamentními volbami. Konečnou verzi musí ještě podepsat prezident George Bush.
Senátní podoba zákona mimo jiné předpokládá zavedení programu tak zvaných hostujících pracovníků. Umožní nezákonným přistěhovalcům, kteří jsou v USA dva až pět let, požádat o pracovní víza a posléze o trvalý pobyt, který je předstupněm amerického občanství.
Na druhé straně by hranice s Mexikem na jihu USA měla posílit o 4000 strážců a o dalších 2500 inspektorů by se měly rozšířit řady pracovníků na hraničních přechodech. Podél několika úseků hranice by se měl vystavět plot v celkové délce 600 kilometrů. S tímto opatřením počítá i sněmovní verze, ale plot by podle ní měl být podstatně delší.
Z dodatku o zrušení víz těží pouze Polsko
Senátní podoba imigračního zákona byla schválena včetně dodatku umožňujícího, aby nové země Evropské unie získaly na zkušební dobu dvou let bezvízový statut. Podmínky, tak jak byly do zákona zanesené, vyhovují ovšem pouze Polsku. Ostatní státy, včetně České republiky a Slovenska, nesplňují kritérium počtu vojáků ve dvou operacích v Iráku a Afghánistánu.
Český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář nicméně zařazení dodatku přivítal jako dobrý začátek. "V prvé řadě chceme, aby politický průlom neskončil," řekl Kolář. Spolu s diplomaty z postkomunistických nových zemí EU se bude snažit, aby při dalším projednávání byla pasáž stanovující minimální počet vojáků v operacích Irácká svoboda v Iráku a Trvalá svoboda v Afghánistánu odstraněna, nebo aby zahrnovala i další mise Severoatlantické aliance, ať už v Afghánistánu, Iráku nebo například na západním Balkánu.
Vízový režim mezi USA a novými zeměmi EU, vyjma Slovinska, je dlouhodobě nevyrovnaný. Zatímco občané těchto států potřebují k cestám za oceán víza, Američanům k návštěvám České republiky a dalších nových členů EU stačí cestovní pas.
Aby mohl zákon vstoupit v platnost, musejí se obě komory shodnout na společném znění. Zatím ovšem není jasné, kdy se jejich zástupci k dohodovacímu jednání sejdou a zda se tak stane ještě před listopadovými parlamentními volbami. Konečnou verzi musí ještě podepsat prezident George Bush.
Senátní podoba zákona mimo jiné předpokládá zavedení programu tak zvaných hostujících pracovníků. Umožní nezákonným přistěhovalcům, kteří jsou v USA dva až pět let, požádat o pracovní víza a posléze o trvalý pobyt, který je předstupněm amerického občanství.
Na druhé straně by hranice s Mexikem na jihu USA měla posílit o 4000 strážců a o dalších 2500 inspektorů by se měly rozšířit řady pracovníků na hraničních přechodech. Podél několika úseků hranice by se měl vystavět plot v celkové délce 600 kilometrů. S tímto opatřením počítá i sněmovní verze, ale plot by podle ní měl být podstatně delší.
Z dodatku o zrušení víz těží pouze Polsko
Senátní podoba imigračního zákona byla schválena včetně dodatku umožňujícího, aby nové země Evropské unie získaly na zkušební dobu dvou let bezvízový statut. Podmínky, tak jak byly do zákona zanesené, vyhovují ovšem pouze Polsku. Ostatní státy, včetně České republiky a Slovenska, nesplňují kritérium počtu vojáků ve dvou operacích v Iráku a Afghánistánu.
Český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář nicméně zařazení dodatku přivítal jako dobrý začátek. "V prvé řadě chceme, aby politický průlom neskončil," řekl Kolář. Spolu s diplomaty z postkomunistických nových zemí EU se bude snažit, aby při dalším projednávání byla pasáž stanovující minimální počet vojáků v operacích Irácká svoboda v Iráku a Trvalá svoboda v Afghánistánu odstraněna, nebo aby zahrnovala i další mise Severoatlantické aliance, ať už v Afghánistánu, Iráku nebo například na západním Balkánu.
Vízový režim mezi USA a novými zeměmi EU, vyjma Slovinska, je dlouhodobě nevyrovnaný. Zatímco občané těchto států potřebují k cestám za oceán víza, Američanům k návštěvám České republiky a dalších nových členů EU stačí cestovní pas.
