Ozbrojené složky USA mají psy od svých prvopočátků. V současné době je zhruba 1 600 vojenských válečných psů buď v terénu, nebo pomáhají veteránům s rekonvalescencí. To je přibližně jeden pes pro každé tři americké vojáky v současné době v Afghánistánu.
Bretagne na poslední cestu doprovodilo salutování. Odešel poslední záchranářský pes z 11. září |
Tato zvířata jsou však stále cennější. S teroristy, kteří se zaměřují na veřejnou dopravu a turistická místa po celém světě, vzrostla celosvětová poptávka po psech, kteří vyhledávají bomby. Cena jednoho psa s vycvičeným nosem se na trhu, kde americké pohraniční hlídkové jednotky, ministerstvo zahraničí, či soukromé bezpečnostní firmy hledají psí talenty, vyšplhá až na 25 tisíc dolarů (650 tisíc korun).
Vysoká poptávka po vyškolených psech a jejich nedostatek začíná sužovat americkou armádu. Americké letectvo pro agenturu Bloomberg uvedlo, že počet psů v armádě je o 38 procent nižší, než bylo v roce 2001.
USA navíc stále nejsou úspěšné v chovu psů cvičených pro armádu. Přestože letectvo zahájilo v Texasu šlechtitelský program, stále pochází většina armádních psů z dovozu. Především pak ze střední a východní Evropy. Vojenští dodavatelé se vydávají čtyřikrát ročně do Evropy, aby zajistili dostatek evropských štěňat.
Jakmile má Pentagon slibné štěně, vynaloží dalších 42 tisíc dolarů na výcvik jednotky K9. Podle Bloombergu stojí plně vyškolený vojenský pes asi stejně jako malá raketa. Celý proces začíná tréninkem poslušnosti a následně přechází v detekci drog či bomby na letecké základně Lackland v San Antoniu v Texasu. Někteří ze psů se poté podrobí druhému kolu výcviku, které je naučí hlídat, zadržovat nepřítele a útočit. K vycvičení takzvaného „dvojúčelového psa“ je potřeba asi 120 dní.
Nedostatek psů jako bezpečnostní riziko
Během slyšení v Senátu v roce 2016 Cynthia Ottová, veterinářka a výkonná ředitelka Pennova veterinárního centra pro psy, uvedla, že dostupnost dobrých psů se stává pro americkou armádu kritickou výzvou. „Spoléhat se na zahraniční zdroje psů, abychom zajistili podporu naší národní bezpečnosti, představuje až příliš vysoké riziko,“ řekla.
Američtí policisté vzdávají čest posledním žijícímu záchranářskému psovi, který pomáhal po 11. září 2001.
„Vojenští velitelé velmi dobře vědí, na kolik vyjde, když je vojenský pes zabitý. Jeho smrt ohromně ublíží i vojákům, kteří s ním byli. Většinou však když zemře pes, zemře i jeho pán,“ vysvětlil Bob Bryant, spoluzakladatel neziskové organizace Mission K9 Rescue, která pomáhá hledat domovy pro vojenské psy v důchodu. „Armáda si cení psů jako zlata,“ řekl Bryant. „Od plně vyškolených psů očekávají, že budou ve službě nejméně osm nebo devět let.“
Většina psů v armádě skončí kvůli zranění. Podle Bryanta jsou nejčastějšími úrazy přetržené šlachy, vyhozené kyčle a degenerace páteře. „Z nějakého důvodu se u nich objevuje i daleko vyšší náchylnost k rakovině,“ uvedl Bryant.
Záchrana přes figuríny
Aby nedocházelo k nevratným zraněním a zlepšila se péče o psy na frontě, začala americká armáda nakupovat psí figuríny. Na nich by se medici měli učit, jak se rychle v akci postarat o čtyřnohé vojáky. V lednu letošního roku zakoupil Pentagon osmdesát figurín K9 Hero od společnosti TraumaFX.
Figurína dokáže i kňučet.
Figurína váží 22 kilogramů a stojí kolem 20 tisíc dolarů. Má puls, vnitřní nafukovací vak, který napodobuje dýchání, a mnoho potenciálních potíží. Po stisknutí tlačítka na dálkovém ovladači začne gumový pes dokonce i krvácet. Příští měsíc společnost dodá nástupce Hero Diesel.
Tato figurína byla vyvinutá speciálně pro zaškolení zvláštních složek. Diesel bude mít více střelných ran, amputativní končetiny a střeva, která se nafouknou. Také štěká a kvílí. Armáda doufá, že za pomoci školení mediků se více psů vrátí z válečného pole zpět domů.
