Mimořádný summit Evropské unie ještě ani oficiálně nezačal, když už bylo na stole řešení jeho hlavního tématu: jak to bude s finanční pomocí Ukrajině ve výši 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun). Unie ji plánovala poskytnout napadené zemi během příštích čtyř let z prostředků aktuálního víceletého rozpočtu.
Klíčové bylo zlomit odpor maďarského premiéra Viktora Orbána, který loni v prosinci příslušnou dohodu zablokoval. Ještě před vlastním zahájením unijní vrcholné schůzky ho v úzkém kruhu zhruba hodinu a půl přesvědčovali šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Co získal Orbán? Proč unijní podpora Ukrajině prošla tak hladce |
Později se k nim ještě přidali premiéři Nizozemska, Belgie a Polska Mark Rutte, Alexander De Croo a Donald Tusk. Orbán nakonec své veto stáhl a summit následně dohodu posvětil.
„Všech 27 lídrů se shodlo na 50miliardovém balíku dodatečné podpory. Zaručuje to pevné, dlouhodobé, předvídatelné financování pro Ukrajinu,“ uvedl Michel těsně po uzavření kompromisu na sociální síti X.
Ostatní členské státy vyšly maďarskému premiérovi částečně vstříc. Jestliže původně chtěla Evropská unie rozhodnout o penězích najednou, nově o nich bude společenství každý rok debatovat. Jednou za dva roky má dojít k jejich přezkumu, pokud se to bude jevit jako potřebné. Původně Budapešť požadovala, aby byly peníze pro Kyjev přezkoumávány každý rok, včetně možnosti jejich zablokování. Na to ale ostatní premiéři nepřistoupili.
Přesto však maďarský předseda vlády později označil rozhodnutí summitu za své vítězství. Změnu vlastního postoje vysvětlil tím, že se mu prý dostalo záruky, že maďarské peníze neskončí na Ukrajině. Tím myslel miliardy eur z rozpočtu EU, které Brusel Budapešti zmrazil v roce 2022 s odkazem na porušování zásad právního státu a nadměrnou míru korupce v zemi. Z Bruselu k tomu ve čtvrtek zaznělo, že ve sporu o zadržované unijní peníze nebyly Maďarsku poskytnuty žádné ústupky.
Ve hře byla i ztráta předsednictví
Ochotu ke kompromisu naznačoval premiér Orbán již v předvečer summitu. V rozhovoru pro francouzský týdeník Le Point uvedl, že Maďarsko je připraveno podílet se na řešení.
Pokud by vláda v Budapešti nesouhlasila, byly ostatní členské státy hotovy vůči ní přijmout bezprecedentní kroky. V médiích se objevovaly třeba spekulace o možnosti odebrat Maďarsku půlroční předsednictví Evropské unii, která má země převzít 1. července. K takovému rozhodnutí by bylo zapotřebí souhlasu čtyř pětin v Evropské radě.
EU pošle Ukrajině na pomoc 50 miliard eur. Orbán ustoupil ze svého veta |
Britský list Financial Times zase zkraje týdne citoval z pracovního materiálu, který koloval mezi unijními úředníky. Podle něho mohly být ve hře i kroky cílící na „slabá místa maďarské ekonomiky“, jež se už řadu let potýká s vysokou inflací.
Z nyní schválených 50 miliard eur, které má dostat Ukrajina v nejbližších čtyřech letech k dispozici, bude vyplaceno 17 miliard v podobě nevratných grantů a 33 miliard bude mít povahu úvěrů. Rozhodnutí sedmadvacítky přivítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal. „Členské státy EU opět ukázaly svou solidaritu a jednotu, pokud jde o opatření pro ukrajinský lid, aby dokázal čelit válce,“ napsal na síti X.
Svou vděčnost vyjádřil i prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž k premiérům promluvil na dálku. Ocenil jednotu Unie a vyzdvihl význam rozhodnutí o finanční pomoci. „Toto je jasný signál, že Ukrajina odolá a že Evropa odolá,“ řekl doslova. Zároveň ukrajinský prezident apeloval na EU, aby dodržela své sliby ohledně dodávky milionu kusů dělostřelecké munice na Ukrajinu. Zatím jí tam byla dodána přibližně pouze třetina.
