Budapešti už ale nějakou dobu zaznívá jasné ne. Premiér Orbán minulý týden znovu pohrozil, že je připravený start jednání s Kyjevem zablokovat. Jak moc je situace vážná, vyjádřil anonymně jeden z unijních úředníků pro portál Politico: Michel, jenž summitům formálně předsedá, se prý snaží předejít tomu, aby schůzka skončila „fiaskem“.
Začátek vstupních rozhovorů není jediné, co Orbánově národněkonzervativní vládě vadí. Vedle toho odmítá souhlasit s uvolněním další finanční pomoci Kyjevu v objemu 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun). Orbán Michela na své výhrady upozornil dopisem, který mu zaslal.
V psaní uvedl, že členské státy musí vést „strategickou debatu“ o politice vůči Ukrajině. Stejně by si měly položit otázku, zda je vůbec reálné očekávat její vojenské vítězství nad Ruskem. Bez dané diskuse není podle šéfa maďarské vlády možné rozhodnout na úrovni premiérů o finanční pomoci, vstupních rozhovorech či dalších sankcích proti Rusku.
Porážka od Ukrajiny je pro Rusy jako konec světa, říká tamní sociolog. Chtěli by válku s Českem? |
Již v minulosti zastávalo Maďarsko vůči Ukrajině rozporuplný postoj. Souvisí to s tím, že vinilo vládu v Kyjevě ze systematického porušování práv maďarské menšiny na západní Ukrajině. Po ruském vpádu sice Orbánova vláda podpořila sankce proti představitelům režimu v Moskvě. V některých oblastech si ovšem vymohla výjimky, třeba u ropného embarga. Prosadila rovněž, že na sankčním seznamu EU se neobjevilo jméno hlavy ruské pravoslavné církve, patriarchy Kirilla, jenž politiku Kremlu podporuje.
Orbán dává již delší dobu najevo, že nevěří v úspěch Ukrajinců na bojišti. Krátce poté, co Evropská komise v listopadu doporučila zahájit přístupová jednání s Kyjevem, Orbán prohlásil, že Ukrajina je od členství vzdálena „světelné roky“. O rozšíření EU musejí členové rozhodnout jednomyslně.
Vedle toho maďarská vláda nesouhlasí s navýšením unijního rozpočtu o 66 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun).
Kampaň proti šéfce Komise
Již řadu let je Budapešť s Bruselem ve sporu ohledně situace právního státu v Maďarsku a čelí také podezření z korupce při přidělování státních zakázek. Kvůli tomu nemá země přístup k dotacím ve výši 13 miliard eur (316 miliard korun).
Zablokovány jsou rovněž prostředky z Fondu obnovy, který EU zřídila na pomoc členským státům k překonání negativních ekonomických důsledků covidové pandemie. V tomto případě jde o 10,3 miliardy eur (250 miliard korun). Na znamení dobré vůle Komise již minulý týden doporučila uvolnit Maďarsku 900 milionů eur (necelých 22 miliard korun). Jedná se o peníze z Fondu obnovy, jež musí být použity na snížení závislosti na fosilních palivech.
Orbán a jemu nakloněná média také nevynechají příležitost, aby Evropskou unii a její představitele kritizovali. Nedávno nechala vláda rozmístit v zemi plakáty, na nichž je šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s Alexem Sorosem, synem amerického finančníka maďarsko-židovského původu George Sorose, se vzkazem: „Netancujme podle jejich not!“ Tím navazuje na dřívější kampaně navozující představu, že Brusel prosazuje zájmy finančních kruhů.
Von der Leyenová přitom byla v roce 2019 zvolena do čela Komise i hlasy Orbánovy strany Fidesz. Maďarský premiér tehdy v duchu svého konzervativního vidění světa vyzdvihoval zejména fakt, že politička je matkou sedmi dětí. Teď se ovšem objevily spekulace, že svůj souhlas s pomocí Ukrajině údajně podmínil právě tím, že von der Leyenová nebude zvolena na druhé funkční období.
