Středa 26. ledna 2022, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Výstava o Anně Frankové u Chorvatů narazila. Kvůli zobrazení zločinů ustašovců

Svět

  16:00
ZÁHŘEB/PRAHA - Putovní mezinárodní výstava o Anně Frankové musela být stažena ze střední školy v chorvatském Šibeniku poté, co si její ředitel stěžoval na část vykreslující negativně chorvatské fašistické hnutí ustašovců.

Návštěvník výstavy o Anně Frankové v chorvatském Šibeniku. foto: Reuters

Putovní výstava pod taktovkou amsterdamského muzea už procestovala čtyřicítku zemí světa, aby dětem a mladým přiblížila život Anny Frankové. Dospívající židovské dívky, jejíž poznámky v červenobílém kostkovaném deníku, který dostala ke svým 13. narozeninám a do nějž si zapisovala své nejniternější obavy i vzpomínky, zatímco se s rodinou skrývala, z ní udělaly symbol tragického osudu milionů Židů za druhé světové války.

KDO BYLI USTAŠOVCI

■ Ustaša – Chorvatské ultranacionální, revoluční ke katolictví se hlásící fašistické hnutí působící zejména v meziválečném období av období druhé světové války.

■ Slovo ustaša je odvozeno od chorvatského slovesa ustati (povstat, vzbouřit se) a znamená povstalec, vzbouřenec, rebel.

■ Organizace byla založena v roce 1930 v Itálii a jejím cílem bylo vytvořit samostatný chorvatský stát jako odpověď na srbskou hegemonii a útlak. Ideově se odkazovali na politiku A. Starčeviće a Strany práva z konce 19. století.

■ Moci se ustašovci chopili až v dubnu 1941, kdy celou Jugoslávii okupovaly Německo a Itálie. Chorvatsko vyhlásilo nezávislost a do čela Ustaši se postavil Ante Pavelić, který tak vytvořil jeden z nejkrvavějších loutkových režimů druhé světové války. V roce 1945 bylo Chorvatsko opět včleněno do Jugoslávie.

V chorvatském Šibeniku ale mezinárodní expozice narazila na nebývalou kritiku. Ředitel místní střední školy technických služeb, v jejíchž prostorách měla být výstava umístěna, se totiž ohradil vůči její části zobrazující – tak jako i v dalších zemích – místní dobový kontext.

Šestice výstavních panelů tak měla přiblížit místním studentům události druhé světové války, kdy na území dnešního Chorvatska vznikl fašistický stát pod vedením hnutí ustašovců – jeden z nejkrutějších loutkových režimů druhé světové války, jenž má na svědomí smrt desetitisíců Židů, Srbů nebo Romů.

Josipu Belamaričovi, řediteli střední školy v Šibeniku, který se v září 1991 stal dějištěm klíčové bitvy mezi chorvatskou domobranou a jugoslávskými jednotkami, se přitom nelíbilo, že výstava zobrazovala zvěrstva ustašovců, zatímco prý opomíjela zločiny partyzánů. „Podle těch panelů to vypadá, že ustašovci byli zločinci, kteří vraždili Srby, Židy a nechávali vyhladovět děti k smrti, zatímco partyzáni byli nevinní. A co zločiny, které spáchali partyzáni?“ namítal ředitel pro místní zpravodajský server.

Na výstavě chyběly zločiny partyzánů

Poukazoval přitom na to, proč na výstavě chybí například sekce věnovaná událostem z května 1945 v Bleiburgu. V jihorakouském městě se v květnu 1945, jen pár kilometrů od slovinských hranic, do rukou britské armády a jugoslávských partyzánů vzdali kolaboranti prchající z Chorvatska, Slovinska a Srbska v doprovodu civilistů. Tisíce z nich se pak staly oběťmi partyzánské msty.

Yolocaust: Izraelec propojuje ‚selfíčka‘ z Památníku holocaustu se snímky mrtvých

Rakouská obec o čtyřech tisících obyvatel se každoročně stává dějištěm pietní ceremonie věnované padlým, což budí za hranicemi – zvlášť pak v Bělehradě – pokaždé vyostřené reakce. Pravidelně se totiž akce účastní představitelé chorvatské vlády nebo katolické církve.

Chorvatská nezisková organizace Hermes, která výstavu připravila ve spolupráci s amsterdamským muzeem Anny Frankové, sice řediteli nabídla k stávajícím panelům o zvěrstvech chorvatských fašistů připojit i další o zločinech spáchaných partyzány a jinými válečnými stranami. Vedení školy to ale odmítlo a trvalo na odstranění expozice věnované ustašovcům, což se dočkalo bouřlivé odezvy i za hranicemi.

Popírání historie

Organizátoři výstavy na něco takového ovšem odmítli přistoupit a nakonec se ji rozhodli ze školy zcela stáhnout. Podle nich je to poprvé, kdy museli takový problém řešit. Výstavu přitom jenom v Chorvatsku už vidělo v 23 městech po celé zemi přes 40 tisíc návštěvníků. Koordinátor výstavy Tvrtko Pater se posléze v otevřeném dopise vůči požadavkům ředitele školy ostře ohradil.

Projekt Yolocaust.
Projekt Yolocaust.

„Odstranění oněch šesti panelů by přitakávalo názoru, že druhá světová válka je něco, co se dotýká Němců a Židů, a že to byla válka, která poznamenala jen je,“ namítal v dopise. „Ignorovat fakt, že Chorvatsko bylo významnou součástí této války, by bylo popíráním historie a podílet se na takovém falešném kompromisu, to je něco, na co nejsme ochotni přistoupit,“ zdůvodnil rozhodnutí výstavu raději stáhnout.

Není to přitom poprvé, kdy bolestná válečná minulost jitří vztahy napříč Balkánem. Vlnu kontroverzí vzbudilo loni třeba obsazení resortu kultury chorvatským historikem Zlatkem Hasanbegovičem, jehož kritici viní ze snah o revizi dějin. Mimo jiné v roce 2012 označil konec Nezávislého státu Chorvatsko, jak byl režim ustašovců oficiálně označován, za největší národní tragédii a porážku.

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat