Byla to v době oblíbeného americkém svátku - Halloweenu. Kapitán polských aerolinií LOT Tadeusz Wrona se večer 31. října 2011 chystal na transatlantický let z New Yorku do Varšavy. Pozemní personál mu řekl, že je všechno v pořádku. Jeho Boeing 767 se připravoval ke vzletu s 220 cestujícími a 11 členy posádky.
Kapítán „Vrána“ - Tadeusz Wrona.
Po 22. hodině se Boeing odlepil od dráhy letiště Newark u New Jersey. Krátce poté začaly přístroje ukazovat selhání jednoho hydraulického systému. Letoun měl však dva další záložní a proto zůstali piloti v klidu, podobné problémy se občas dějí. Let nad oceánem byl výjimečný. „Byl totiž neobvykle klidný, bez turbulencí,“ popisoval pro televizi NBC s úsměvem kapitán letu 16.
Hlavní letuška byla bílá jako stěna
Po více než 6500 ulétnutých kilometrech, několik minut před plánovaným přistáním, se ale objevil problém. Cestující netušili, o co jde, ale všimli si letušek a stevardů, kteří najednou začali „pobíhat“ po letadle a chodili i do kokpitu. „Viděl jsem hlavní letušku. Ze tváře jí zmizela barva, byla bledá, bílá jako stěna,“ všiml si Američan Greg Cohen. Pak se nad cestujícími ozval hlas z reproduktoru. Vyzval je, aby si zapnuli bezpečnostní pásy, letadlo bude totiž ve Varšavě nouzově přistávat.
Cohen si přivolal letušku a zeptal se jí, o co jde. Odpověď byla vyhýbavá: „Myslíme si, že to do naší destinace zvládneme.“ Nic víc. Posádka měla příkaz nesdělovat podrobnosti. Jen lidé v kokpitu věděli, že ani jeden ze tří podvozků, které mají podpírat více než 120tunový kolos, se podle přístrojů neotevírá. Wrona si uvědomoval, že mu zbývá palivo už jen asi na 80 minut.
Něco tu chybí. Třeba podvozek...
Jenže co pak? Bez podvozku nemá letadlo žádné brzdy. Třením o ranvej začnou sršet jiskry a může vzplát palivo. Nebo se letoun může při přistání rozlomit či přetočit. „Věděl jsem, že máme vážný problém, nebezpečnou situaci,“ přiznal Wrona.
Pohotovostní F-16 jako pozorovatelé
Let č. 16 začal kroužit kolem Varšavy. O zhruba 30 minut později začalo cestujícím docházet, že je něco hodně špatně. „Jeden ze stevardů serval závěs, který odděluje jednotlivé třídy v letadle. Došlo mi, že to je opravdu vážné,“ řekl jeden z cestujících Andres Pino. O dalších 10 minut později lidé u okének fascinovaně hleděli na dvě stíhačky F-16, které kolem Boeingu kroužily.
Polská pohotovostní letka byla vyslána k letadlu v problémech s nadějí, že zvenku dokáže odhalit, co je za problém s podvozkem. Piloti F-16 po prohlídce dopravního letounu mohli jen ohlásit, že opravdu jsou všechny podvozkové šachty zavřené.
Boeing 767 LOT pojmenovaný „Poznaň“ nouzové přistání „nepřežil“.
Greg Cohen začal psát SMS zprávy manželce. Kdyby to dopadlo špatně, chtěl se aspoň rozloučit a říct rodině, jak moc je miluje. Manželka Michelle doma v New Jersey nemohla věřit tomu, co čte. „Začala jsem hned plakat a udělalo se mi fyzicky zle.“ Cohenovi odepsala, že jí dal nejlepší život a děti a že ho miluje.
Cohen mezitím utěšoval sousedku vedle něj - Polku, která neuměla anglicky. Stačilo však i pouhé stisknutí ruky k tomu, aby se uklidnila. „Začala jsem brečet, a i další lidé kolem mě plakali. Myslela jsem si, že to je konec všeho,“ líčila jiná pasažérka Krystyna Dabrowska.
  |
Na zemi mezitím probíhala velká záchranná operace. Na letiště se sjely hasičské jednotky z celé Varšavy a stejně tak mnoho sanitek záchranné služby. Letištní hasiči navíc ranvej pokryli na některých místech protipožární pěnou.
Hasiči dohašují poničený Boeing 767.
Událost už v té době živě vysílaly všechny polské zpravodajské kanály. V mysli všech byla událost, která se stala před pouhým rokem a půl. Při přistání ve špatném počasí ve Smolensku havaroval vládní Tu-154. Zahynulo všech 96 lidí na palubě - včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželky i prakticky celého nejvyšší velení polské armády. Zemřel náčelník generálního štábu a velitelé pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil.
Smolenskou tragédii nemohl dostat z hlavy
Cestující Andres Pino před nouzovým přistáním ty strašné obrázky ze smolenské katastrofy nemohl dostat z hlavy. „Vzal jsem svůj pas a dal si ho na hrudník pod košili. Proč? Doufal jsem, že tak bude jednodušší identifikace mého těla. Byl jsem připraven na nejhorší a doufal v to nejlepší.“
Wrona a další v kokpitu i na zemi se snažili přijít na to, v čem je problém. Stejně potřebovali spotřebovat co nejvíc paliva, aby snížili riziko požáru. Wrona věděl, že má jedinou šanci. Kdyby špatně nalétl a chtěl přistání opakovat, nešlo by to. Motory by byly příliš zničené.
Záběry toho, co následovalo, oblétly svět. Letečtí dispečeři kapitánovi krátce před přistáním popřáli „hodně štěstí“. Wrona se obrátil ke svému kopilotovi Jerzymu Szwarzovi, poděkoval mu za spolupráci a potřásli si rukama.
Kapitán Tadeusz Wrona, v pozadí kopilot Jerzy Szwarz.
Pak Wrona, veterán s nalétanými 15 tisíci hodinami, předvedl dokonalé nouzové přistání. Někteří cestující ho označili za hladší, než s podvozkem. Požáry, který kvůli tření vznikly, začali likvidovali hasiči. V kabině po přistání následoval bouřlivý potlesk, který přerušil trupem letadla šířící se dým a jekot letušek, aby cestující okamžitě „vypadli“ z letadla. Lidé začali Boeing opouštět nafukovacími skluzavkami.
Hrdina Vrána
Wronu oslavoval celý svět, nový polský prezident Bronisław Komorowski řekl, že by kapitánovi měl děkovat celý polský národ. Polského kapitána přirovnávali k Chesley Sullenbergerovi a jeho „zázraku na Hudsonu“ - letu US Airways 1549, který se 15. ledna 2009 krátce po vzletu z New Yorku srazil s kanadskými husami a Airbusu A320 přestaly fungovat oba motory. Kapitán „Sully“ dokázal s ochromeným letadlem přistát do řeky Hudson tak, že došlo jen k pár lehkým zraněním.
Jako zázrakem i u letu LOT 16 nejen nikdo nezemřel, ale nikdo ani neutrpěl žádné zranění. Nejhorší zdravotní potíže byly odřeniny. Jedinou opravdovou „obětí“ byl Boeing 767, kdysi pojmenovaný „Poznaň“, ve Varšavě zničený tak, že ho bylo nutné sešrotovat.
Po více než šesti letech a měsíci polští vyšetřovatelé konečně uzavřeli celý případ a v pondělí zveřejnili závěrečnou zprávu, kde stanovili pravděpodobné příčiny. Tou hlavní bylo poničení hadičky hydraulické kapaliny ovládající podvozkový systém. To by ale samo o sobě nestačilo, právě pro takové případy má letadlo nezávislý, záložní systém nouzového vysunutí podvozku. I nouzové vysunutí je však podmíněno trochou elektrické energie k uvolnění zámků podvozku a jeho počátečnímu „vyšoupnutí“ z trupu (zbytek dokoná gravitace a aerodynamika).
Z nějakého důvodu však právě tomuto elektrickému okruhu vypadla pojistka. Stejně jako v domácnosti či v autě je to stav, který se občas může stát, zvláště na nepříliš často používaných systémech. Navíc byla tato pojistka těsně nad podlahou kokpitu, takže je pravděpodobné, že o ni někdo z posádky zavadil nohou nebo zavazadly a nevědomky ji vysunul. Novější Boeingy 767 mají právě z tohoto důvodu nad poslední řadou pojistek krytku, stroj polského LOTu ale byl ještě ze starší série.
Vysunutá pojistka C829 k bateriové sběrnici (vlevo dole)
I tak ale k opravě celého systému stačilo si „vykukující“ pojistky všimnout, zatlačit ji zpět, a pokud by v okruhu nebyl zkrat (což vyšetřování nepotvrdilo), systém by se probudil a podvozek vysunul.
Avšak pozice na panelu pojistek (který se nachází za křeslem druhého pilota) v nejnižší řadě a posledním sloupci neznamená pouze možnost o pojistku zakopnout, ale také její velmi špatnou viditelnost z obou pilotních křesel. Navíc se v prostoru před pojistkovým panelem často převáží kufr s dokumentací, přes který pochopitelně na pojistky není vidět. Když tak piloti v souladu s postupy panel prohlíželi, prostě ji přehlédli.
K tomu se podle vyšetřovací zprávy přidala i nedostatečná příprava mechaniků na zemi, se kterými byl letoun v kontaktu. Ti posádku také neupozornili, aby opravdu podrobně prohlédli pojistkový panel.
A konečně poslední důvod, který vyšetřovací zpráva zmiňuje, je nedodržení boeingovského servisního oběžníku aerolinkou LOT. Výrobce letounu totiž v roce 2000 zjistil, že hadice vedení hydraulické kapaliny se v podvozku ohýbají pod příliš ostrým úhlem, což po určitém čase vedlo k netěsnosti a úniku hydraulické kapaliny. V reakci na to výrobce vydal doporučení k montáži nového uchycení, LOT však na svém letadle tyto změny neprovedl.
Tadeusz Wrona získal pouhých šest dní po přistání Řád znovuzrozeného Polska, druhé nejvyšší vyznamenání, které země uděluje. Gratuloval mu i americký hrdina „Sully“ Sullenberger. I nyní 63letý kapitán Wrona - Vrána, jak zní překlad jeho jména - dál létá, ale zřejmě si už dává mnohem větší pozor na zpropadené pojistky...
