"Zvažujeme na Hillaryho výšvih umístit žebřík, ale není to jednoduché rozhodnutí," cituje The Guardian šerpu Dawa Stevena z Asociace operátorů vysokohorských expedic v Nepálu. "Zácpy horolezců se tvoří většinou právě tam, protože nahoru i dolů může jít jen jeden člověk. Když máte horolezce čekající dvě, tři a někdy i čtyři hodiny, znamená to značné riziko. Usnadňovat zlézání hory není správné, ale v tomto případě se jedná o bezpečnostní faktor," vysvětlil Steven.
Žebřík by využívali dobrodruzi jen pro sestup, což podle některých horolezeckých kapacit výstup na "bohyni oblohy" nijak nezjednodušuje, a s plánem proto souhlasí. Proti není ani řada nepálských operátorů slibujících si vyšší přísun horolezců.
Fronta na Everest |
Existují i další plány, jak zácpám na Everestu předcházet. Šerpové například k systému pomocných lan vedoucího ze základního tábora až na vrchol instalují další, určený jen pro sestupující horolezce.
Mount Everest
Před rokem německý horolezec Ralf Dujmovits na lanech nafotil šňůru 600 stoupajících dobrodruhů. Snímky poskytll i serveru Lidovky.cz s varováním, že z hory se nemusí všichni vrátit. Slova padesátileté horolezecké legendy se potvrdila, když se následující víkend stal osudný čtyřem účastníkům výpravy (více ZDE).
Květen je na Mount Everestu nejrušnějším měsícem, kdy se nejvyšší horu světa pokouší zdolat nejvíce horolezců. První zdokumentovaný úspěšný výstup provedli před 60 lety, 29. května 1953, Novozélanďan Edmund Hillary a nepálský šerpa Tenzing Norkej. O zdolání "střechy světa" se prokazatelně od roku 1921 pokoušel také Brit George Mallory, který nakonec o tři roky později zmizel nedaleko vrcholu.
