Vznik takovýchto tržišť, v zahraničí obvyklých, v metropoli dnes téměř neexistujících, plánuje společný projekt nadace Partnerství a občanského sdružení Archetyp. Vážný zájem o zřízení tržnic potvrdili zástupci některých městských částí i farmářů.
V Praze v minulosti fungovalo několik tržnic, například na Vinohradech, Pankráci, Smíchově či v Holešovicích, většina z nich však zanikla. Třeba v holešovické tržnici sice stánkový prodej přetrval, sortiment je však dnes zcela jiný než dříve. Převažují stánky s nepotravinářským zbožím, které často provozují v Česku žijící Vietnamci.
Čerstvé potraviny i do restaurací
Projekt má podle jeho autorů kromě podpory odbytu produktů českých farmářů také zlepšit přísun čerstvých potravin a bylinek pro gastronomická zařízení. Prodej regionálních výrobků navíc podpoří místní ekonomiku, zatraktivní veřejná prostranství a pomůže obnovit komunitní život v obci, předpokládají. "Tržnice a tržiště získala v posledních letech spíše hanlivý nádech, přestože jsou tou nejjednodušší formou kontaktu mezi prodejci a zákazníky," uvádějí tvůrci projektu.
Již koncem roku 2008 proto vybrali 17 míst v metropoli nejvhodnějších pro vznik tržnice. Jako ideální bylo zvoleno místo na náplavce mezi Palackého mostem a Výtoní. Koncem letošního ledna se uskutečnilo první oficiální jednání, kterého se zúčastnili zástupci městských částí, Středočeského kraje, farmářů a bioprodejen.
Na trzích by měly být k dostání hlavně čerstvá zelenina, ovoce, bylinky, džusy a šťávy, ale také mléčné výrobky nebo řezané květiny od českých pěstitelů, řekl Daniel Mourek z nadace Partnerství. "Bio by bylo vítáno, ale hlavní důraz bude kladen na místní a regionální výpěstky," podotkl. Tržiště by podle něj měly oživit také kavárny, stánky s občerstvením z místních produktů či doprovodný kulturní program.
O zřízení farmářského tržiště vážně uvažuje například modřanská nebo suchdolská radnice. "Diskutujeme o tom. Už jsme dostali nabídku i od jiného soukromníka, který by dokázal něco takového uspořádat. Dali jsme také na web a do novin anketu, v které se mohou lidé vyjádřit, jestli by měli o tržiště zájem," řekla místostarostka Prahy 12 Hana Jandová. Podle ní by se obyvatelé Modřan mohli takového trhu dočkat už letos na jaře, zatím by se ale konal spíše jednou do měsíce.
Radnice ještě nemá úplně jasno, které místo zvolí. V úvahu podle Jandové připadá Sofijské nebo Obchodní náměstí. Suchdol by chtěl s tržnicí začít spíše až na podzim, kdy by mohla být nabídka ovoce a zeleniny větší. "Moc se mi ten nápad líbí, pomalu se začínáme s touto myšlenkou sžívat," uvedla suchdolská místostarostka Věra Štěpánková. Ani místní radnice ale nerozhodla, které místo pro tržiště vyhradí. "Před rokem jsme začali na náměstí pořádat blešáky. Dokážu si představit, že by to bylo opět tam, ale máme v záloze ještě jedno místo," dodala Štěpánková.
Trhy v Klánovicích měly úspěch
Zkušebně bylo loni zprovozněno farmářské tržiště v pražských Klánovicích. Na dvoře místní školy nabízeli ovoce a zeleninu každou sobotu v říjnu a listopadu pěstitelé z Polabí. Návštěvníci trhů mohli zakoupit také kozí a kravské sýry, klobásky, vajíčka, mošty a med. "Zájem byl velký. Teď dojednáváme podmínky pro letošek. Znovu bychom to chtěli spustit od dubna," řekl tajemník klánovické radnice Stanislav Dušek.
Čtěte také: |
Záměr se zamlouvá také ministerstvu zemědělství, které by podle jeho mluvčího Petra Vorlíčka vznik farmářských tržišť do budoucna mohlo podpořit i finančně v rámci některého ze svých dotačních programů. Tvůrci projektu jednají také s Asociací soukromého zemědělství, která sdružuje více než dvě tisícovky farem v České republice.
Zájem farmářů o trhy roste
Zájem farmářů o přímý prodej výpěstků v poslední době roste. Dostávají tak lépe zaplaceno, nemusejí se totiž dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje.
O účasti na trzích uvažuje například pěstitel zeleniny z Poděbradska Martin Kuchař. Na svých polích pěstuje brambory, mrkev, dýně, řepu či rajčata. Vzhledem k velikosti své produkce je nucen její část prodávat prostřednictvím velkoobchodu, který mu zaplatí jen třetinu až čtvrtinu ceny, za kterou by zeleninu prodal při přímém prodeji. Na druhou stranu mu však při této formě prodeje odpadá nejistota. "Velkoobchod ode mě vezme dvě tuny zeleniny hned, na tržnici to dlouho trvá a není jisté, jestli ji vůbec prodám," řekl.
Plánování vzniku farmářských tržnic není zdaleka jedinou podobnou aktivitou sedláků v poslední době. Například soukromý zemědělec František Němec z Netína na Žďársku začal sestavovat databázi zemědělských farem s prodejem ze dvora nebo s přímými dodávkami zákazníkům. Spotřebitelé by se v ní měli dozvědět, kde si v jednotlivých krajích mohou nakoupit kvalitní výrobky z farem. Po celé zemi hromadně přibývají automaty na prodej čerstvého mléka, v blízké budoucnosti by jejich prostřednictvím farmáři měli začít prodávat i další potraviny.
