Restaurant a café-bar Phenix je nejen pro mě bílou vránou. Mám pro toto označení několik argumentů. Ten nejdůležitější je, že tento sympatický podnik na Smetanově nábřeží nezparchantěl turismem. Turistickému lákadlu totiž bohužel propadli mnozí jeho konkurenti, nacházející se stejně jako Phenix v blízkosti Karlova mostu, klasické to trase, kde se snadno loví zákazníci "na jednu návštěvu a nikdy více".
Mnohý restauratér v představě snadného zisku z turistů, které již nikdy neuvidí, nesází na kvalitu (a tedy loajalitu štamgastů), ale na to, že jednodeňákovi podstrčí nějaké svinstvo za co nejvyšší cenu. Tyto restauratérské zlatokopy už pramálo zajímá, že cizinec Prahu pomluví, varuje dvacet kamarádů doma v Utahu či v Manheimu a skutečně se již nikdy nevrátí.
A řekne to nejen přátelům: Ne že bych se nějak zásadně řídil TripAdvisorem, ale občas nám přece jen dává jistou představu o tom, kam jít a čemu se raději vyhnout. Phenix od serveru získal téměř devadesátiprocentní doporučení "excellent" a já jako ne-tripadvisorská stará škola a navíc lokální účastník této převážně zahraniční kritiky musím říci, že jsem stejného názoru.
Pošírovaný candát s karotkovým a bramborovým pyré, grilovanými rajčaty a máslovou chardonnay omáčkouSuroviny: 720 g filetů z candáta, 2 stonky bazalky, 100 g mrkve, 100 g petržele, šťáva z 1 citronu, mořská sůl Karotkové pyré: 240 g mrkve, 1 lžíce lesního medu, šťáva z 1 citronu, 40 g másla, sůl, cukr Chardonnay omáčka: 60 g másla, 16 g hladké mouky, 160 ml chardonnay, 40 ml smetany, 2 žloutky, sůl, pepř, cukr  Candát: překrájenou kořenovou zeleninu zalijeme vodou a vaříme 30 minut. přecedíme, přidáme bazalku a dochutíme citronovou šťávou a solí. Filet z candáta vykostíme a na kůži nařízneme příčnými řezy. Vývar zahřejeme na 65 stupňů, přidáme candáta a za stálé teploty táhneme 11 minut. Karotkové pyré: překrájenou karotku uvaříme doměkka. pomocí ponorného mixéru ji rozmixujeme na pyré a svaříme do potřebné hustoty. na závěr přidáme máslo a dochutíme medem, solí a citronovou šťávou. Chardonnay omáčka: V kastrůlku rozpustíme máslo, přidáme hladkou mouku a krátce orestujeme. přilijeme bílé víno a přivedeme k varu. Vaříme pět minut, zjemníme smetanou a dochutíme solí, pepřem a cukrem. před servírováním zašleháme do omáčky žloutky. |
Z restaurace Phenix je úžasný výhled na Vltavu. Nachází se deset kroků od Novotného lávky a Karlova mostu, pět kroků od největší pražské tančírny Karlových Lázní, za rohem je již po léta situováno Divadlo Na Zábradlí, Anenský klášter (kde jsem v 80. letech dělal nočního hlídače) a všude kolem silná konkurence barů, restaurací, kaváren a všeliké další zábavy.
Chef Robert Nerad se svým týmem kreativně kouzlí, vymýšlí dny avokáda, lišek, zvěřiny, počátkem srpna jste zde mohli ochutnat nejrůznější lahůdky z artyčoků. Na meníčku nezapomínají hrdě označit ikonou v podobě naší vlajky pokrmy tradiční české kuchyně, ale současně vám nabídnou "French Kiss", tedy nealko koktejl (citron, džus, grenadina, ginger), ale taky plzeňské pivo za 69 Kč. Zdá se vám to moc? Pozor! Jsme v centru města a je potřeba si vzpomenout, kolik byste za pivo zaplatili pod Eiffelovkou nebo v Barceloně u pláže.
Zato denní meníčko stojí příjemných 99 korun. Občas sem na ně rád zaskočím a nepamatuji si žádné zklamání. Je mi spíše smutno, že těchto skvělých a výhodných nabídek, kde opravdu platí poměr cena/výkon, v tomto podniku využívá pouze tak deset až patnáct procent českých zákazníků. Bojí se snad vstoupit a ochutnat domácí dukátové buchtičky?
Mám to tu rád, protože jsem v centru, neberou tu na hůl a z okna vidím na Vltavu. Líbí se mi interiér, který navrhla Otka Perglová, oceňuji, že podnik je nekuřácký a že v horním patře můžete využít malých chambre séparée, pokud nechcete býti viděni či zamýšlíte někoho tajně políbit. Toalety jsou tak designové, že možná budete malinko zaskočeni, ale rozhodně ne negativně.
Phenix vám poskytne skvělý zážitek za rozumnou cenu, který bychom si jakožto domácí obyvatelé neměli nechat ujít. Vždyť restaurace nacházející se na nejlukrativnějších místech světových měst nemohou být určeny pouze těm, kteří v nich nežijí, ale naopak těm, kdo jsou tu doma. Pak budou ještě přitažlivější pro turisty prahnoucí po autentickém kulturním zážitku nejen z oblasti historie, architektury či umění, ale též z kulinářského bohatství navštívené země.