První dva roky života (8. května 1943) přežil jako ukrývané dítě: maminka byla v Terezíně, vězněn byl i jeho otec. Na filozofické fakultě UK vystudoval historii a češtinu, pracoval jako nakladatelský redaktor v Mladé frontě, vedl kulturní rubriku v časopise My, v roce 1968 byl redaktorem časopisu Student, mj. byl prvním novinářem, který za tzv. pražského jara navštívil mnichovskou redakci Svobodné Evropy, odkud přivezl rozhovory a reportáže.
Za normalizace nastoupil do dělnických profesí, nejdéle a nejraději byl studnařem. Z té doby vytěžil materiál pro svou fundamentální práci Historie Židů, kterou vydal zprvu v samizdatové edici Alef. Rozšířená kniha Historie Židů v Čechách a na Moravě, jež je dosud nejlepším zpracováním látky, pak opakovaně vyšla po roce 1989.
Čtěte také |
Po listopadu 89 patřil Tomáš Pěkný k zakladatelům časopisu Respekt, jemuž vtiskl charakteristický, věcný, lapidární a k jádru jdoucí styl. Kromě toho byl redaktorem měsíčníku Roš chodeš a nakladatelství Sefer. Psal též pohádky a knihy pro děti.
Široké veřejnosti nemusí být toto jméno příliš známo, ale pro řadu těch, kteří měli tu čest se s ním setkat, představoval jednu ze základních osobností jejich životů.
