Krajové odlišnosti jsou dle mých čerstvých zkušeností značné: zatímco občané v Benešově, Zlíně, Hradci Králové, Vysokém Mýtě a kupodivu i Ostravě přistupují k naší čtyřprocentní menšině s lehkým pobavením, které se ve Zlíně už téměř blíží toleranci, a v Hradci dokonce dosahuje hranice lidského porozumění, v Liberci dosud jednoznačně převládá podrážděná averze. Nikde jinde než v Liberci nevzbudila espézetka mého zapůjčeného vozu tolik záporných emocí – ať už přímo za jízdy (zkuste s poznávací značkou 6AY v Liberci nějakého řidiče předjet), či během stání na světelných křižovatkách (zkuste se s touhle značkou na liberecké křižovatce přilepit autu před vámi na zadek).
Hlavním prostorem, v němž se liberecký občan vůči homosexualitě kriticky vymezuje, je bezpochyby nadzemní parkoviště Obchodního centra Forum na Soukenném náměstí: zde Liberečané nenávidějící homosexuály čekají, až známý spisovatel s přetrvávajícími problémy s pamětí a špatnou prostorovou orientací po autogramiádě v nedalekém knihkupectví nasedne do bílého BMW s poznávací značkou 6AY, nastartuje a polekaně zjistí, že hlas i psané pokyny navigace jsou zničehonic v němčině, kterou dostatečně neovládá, takže znervózní a pokusí se navigaci přenastavit, aniž přitom ovšem vypne motor – čímž poskytne číhajícímu libereckému občanovi zástupný důvod k nenávistnému výpadu proti homosexuálům (chabě maskovaný přednáškou o nebezpečnosti výfukových plynů v uzavřených prostorách). Spisovatel pomine zjevný fakt, že jde o parkoviště v otevřené, tj. ze všech stran větrané budově, a pokusí se nerudnému Liberečanovi vysvětlit psychologické a jazykové příčiny toho, že opomněl motor vypnout.
„Tak se nauč německy, buzerante, a neotravuj nám tu vzduch!“ odsekne postarší Liberečan – a na několik příštích dní tím zcela změní spisovatelův původní názor na odsun sudetských Němců.