Ministerstvo vnitra o aktivitách KSM ví, zákony mu ale prý nedovolují zasáhnout. Web komsomolu (www.ksm.cz) dokazuje, že svaz svou činnost ani zdaleka neukončil. Den co den se tu objevují nejrůznější ideologické texty. Například v článku Tajný projev N. S. Chruščova Josef Fikta obhajuje jednoho z nejhorších masových vrahů Stalina a spílá „revizionistovi“ Chruščovovi, který v roce 1956 zločiny svého předchůdce odhalil. „Proletariát už nikdy nesmí dát příležitost nějakému Chruščovovi. Musí se zanícením chránit ty vedoucí, kteří se osvědčili,“ píše Fikta.
Komsomolci ale také horují proti americkému radaru a zvou zájemce na různé akce – třeba na demonstraci „solidarity s pěti kubánskými hrdiny nespravedlivě vězněnými v USA“. Autoři ale na webu publikují sami za sebe a ani k demonstraci nevyzývá oficiálně KSM. Ministerstvo proto míní, že zákon o sdružování neporušují. „Lidé z bývalého KSM si dávají dobrý pozor, aby se nedostali do rozporu se zákonem. Pokud vystupují jen jako jednotlivci nebo neformální skupina, a ne jako občanské sdružení, nemůžeme nic dělat,“ řekl LN mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Vstup do komsomolu
Jestliže web sdružení lavíruje na hraně zákona, autoři Mladé pravdy – časopisu KSM – již tak pozorní nejsou. Srpnové číslo Mladé pravdy, jejímž šéfredaktorem je poslední předseda komsomolu Milan Krajča, hned na obálce oznamuje, že jde o časopis KSM. Časopis také zájemcům nabízí „zkontaktování s nejbližším klubem nebo aktivistou KSM“ či vstup do komsomolu.
Ani tady ovšem komsomolci výslovně neuvádějí, že by šlo o občanské sdružení KSM, a zákon proto asi neporušují. „Podle zákona o sdružování občanů mají občané právo se sdružovat a nepotřebují k tomu povolení státního orgánu,“ říká Řepka.
Ministerstvo přesto připouští, že aktivity komsomolců prošetří. „Na základě informací LN prověříme, zda je současná činnost bývalého sdružení KSM v souladu s rozhodnutím soudu a se zákonem o sdružování,“ slíbil Řepka. Ministr vnitra Ivan Langer připouští, že zákon je v některých situacích bezzubý. Bere to ale jako daň za demokracii a o změnách neuvažuje.
„Zákon nemůže postihnout všechny formy lidského chování a vy víte, že máme také například problém postihnout Dělnickou stranu. Ta se sice oficiálně tváří, že je v pořádku, ale přitom víme, že její jednotliví členové se pohybují za hranou zákona. Přiznám se, že si neumím představit právní formu řešení tohoto problému,“ tvrdí Langer. Vnitro rozpustilo komsomol v říjnu 2006.
Komsomolci ale také horují proti americkému radaru a zvou zájemce na různé akce – třeba na demonstraci „solidarity s pěti kubánskými hrdiny nespravedlivě vězněnými v USA“. Autoři ale na webu publikují sami za sebe a ani k demonstraci nevyzývá oficiálně KSM. Ministerstvo proto míní, že zákon o sdružování neporušují. „Lidé z bývalého KSM si dávají dobrý pozor, aby se nedostali do rozporu se zákonem. Pokud vystupují jen jako jednotlivci nebo neformální skupina, a ne jako občanské sdružení, nemůžeme nic dělat,“ řekl LN mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Vstup do komsomolu
Jestliže web sdružení lavíruje na hraně zákona, autoři Mladé pravdy – časopisu KSM – již tak pozorní nejsou. Srpnové číslo Mladé pravdy, jejímž šéfredaktorem je poslední předseda komsomolu Milan Krajča, hned na obálce oznamuje, že jde o časopis KSM. Časopis také zájemcům nabízí „zkontaktování s nejbližším klubem nebo aktivistou KSM“ či vstup do komsomolu.
Ani tady ovšem komsomolci výslovně neuvádějí, že by šlo o občanské sdružení KSM, a zákon proto asi neporušují. „Podle zákona o sdružování občanů mají občané právo se sdružovat a nepotřebují k tomu povolení státního orgánu,“ říká Řepka.
Ministerstvo přesto připouští, že aktivity komsomolců prošetří. „Na základě informací LN prověříme, zda je současná činnost bývalého sdružení KSM v souladu s rozhodnutím soudu a se zákonem o sdružování,“ slíbil Řepka. Ministr vnitra Ivan Langer připouští, že zákon je v některých situacích bezzubý. Bere to ale jako daň za demokracii a o změnách neuvažuje.
„Zákon nemůže postihnout všechny formy lidského chování a vy víte, že máme také například problém postihnout Dělnickou stranu. Ta se sice oficiálně tváří, že je v pořádku, ale přitom víme, že její jednotliví členové se pohybují za hranou zákona. Přiznám se, že si neumím představit právní formu řešení tohoto problému,“ tvrdí Langer. Vnitro rozpustilo komsomol v říjnu 2006.
