Tristní bilance: za zatajování majetku dostal pokutu jediný úředník

Ta bilance je tristní. V pouhopouhém jednom případě dostal funkcionář v přestupkovém řízení pokutu za porušení zákona o střetu zájmů. Dvakrát přišlo napomenutí. V ostatních případech zněly odpovědi z magistrátů krajských měst stejně: buď byla oznámení o podezření z přestupku odložena, nebo řízení začalo, ale vzápětí bylo zastaveno.  

Statistika je však žalostná i z pohledu počtu případů, které krajská města dosud řešila. Zákon o střetu zájmů platí pro úředníky už čtyři roky, pro politiky dokonce pět let. V Brně či v Ostravě ale za tu dobu řešili pouze šest případů. V Karlových Varech dokonce žádný.

Chyby jsou, postihy chybí

Ukazuje se tak, že zákon nejenže zatím přinesl minimum postihů za přestupky, ale také že veřejnost - i když má podezření na majetkové nesrovnalosti úředníka či politika - málokdy podá oznámení na patřičný úřad. Jak se přitom ukazuje, v registrech majetkových přiznání je chyb víc než dost.

Lidovky.cz v minulých dnech popsaly, jak si veřejní funkcionáři hlídají své povinnosti a informují občany o svých majetkových poměrech. Ukázalo se, že někteří přiznání vůbec nepodali, jiní si s vyplňováním nedělali velkou hlavu. Zásadní rozpory se objevily v přiznáních pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) i například policejního prezidenta Martina Červíčka.

Za porušení zákona o střetu zájmů hrozí pokuta v maximální výši 50 tisíc korun. Tu uděluje obec, ve které má daný funkcionář trvalé bydliště. Lidovky.cz udělaly rychlý průzkum na magistrátech krajských měst, aby zjistily, kolik přestupkových řízení vedly - a s jakým výsledkem. Jak dopadl?

Šest, tři, jedno...

Tak například v Brně od roku 2006, kdy vešel zákon v platnost, dostali šest oznámení o podezření z jeho porušení. "Ve třech případech byla věc odložena, ve dvou případech bylo řízení zastaveno a v jednom případě byla uložena sankce," přidal podrobnosti mluvčí magistrátu Pavel Žára. O jak vysokou pokutu se jednalo a proč ostatní funkcionáři trestu unikli, neupřesnil. "Přestupkové řízení je neveřejné a je třeba dbát ochrany osob," zdůvodnil mluvčí.

Obdobnou bilanci hlásí i město Ostrava. "Ze šesti oznámení jsme jedno postoupili k disciplinárnímu řízení," informovala mluvčí Andrea Vojkovská. Dalších pět oznámení podle ní magistrát odložil. Jak uvádí přestupkový zákon, k odložení případu dochází například pokud správní orgán (například magistrát) do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, "nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě".

Další variantou může být, že došlé oznámení "neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku". Tak tomu bylo v jednom ze tří případů, které řešil českobudějovický magistrát. "Další dvě věci po zahájení řízení správní odbor zastavil," oznámila mluvčí Jitka Welzlová. Důvod? Odkázala na paragraf, podle kterého se daný přestupek buď nestal nebo oznámené pochybení nebylo přestupkem.

Karlovy Vary neměly práci žádnou. Ve městě, které proslulo takzvanou karlovarskou losovačkou, za celou dobu neřešili ani jedno oznámení. Buď se místní vůbec nezajímali o majetková přiznání svých politiků a úředníků, anebo tamní funkcionáři mají vše v nejlepším pořádku.

Starší karlovarské aféry přitom naznačují, že ponor do tamního registru by byl záslužný. Stačí třeba připomenout úřednici Ivanu Doubovou, která si přihrála miliony korun tím, že připravila změnu územního plánu svých pozemků z louky na stavební parcely.

Z Plzně přišla odpověď, že letos magistrát vedl dvě řízení s poslanci, a to na základě oznámení sdružení Oživení. "V obou případech bylo uloženo napomenutí," upřesnila postihy mluvčí Zdeňka Kubalová. Jména těchto poslanců však neuvedla.

V Hradci Králové řešili za šest let oznámení jen jedno. Jak dopadlo, odmítl magistrát sdělit. Podobně z Olomouce přišla pouze odpověď, že řešili čtyři přestupky. Řízení už jsou ukončena, jejich výsledek však prý není možné uvést. "Informaci lze poskytnout pouze účastníkům řízení nebo osobám, které prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod," uvedla Marie Trubáková z přestupkového oddělení.

Jediný veřejně známý případ se týká někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. V roce 2008 dostal pokutu dvacet tisíc korun za to, že ve svém přiznání neuvedl údaje o své hypotéce.

Jak v rozhovoru pro Lidovky.cz uvedl jeden z 'otců' zákona o střetu zájmů Miloslav Kala, lidé, kteří chtějí podvádět, si způsob vždycky najdou. "Proto se možná množí akcie na doručitele, u kterých není možné vypátrat, kdo je vlastní. Ale to je jen moje domněnka," uvedl konkrétní případ.