Činoherní divadelníci, kteří se odmítli podílet na neprůhledném postupu ústeckých radních s kulturou, založili spolek Činoherák Ústí a od 1. června si staví nový domov v bývalém kině Hraničář. Přestavba kina na divadlo stojí na energii a nadšení mnoha dobrovolníků a příznivců divadla.
Začátek konce ústeckého Činoherního divadlaV říjnu 2013 se divadelníci z médií dozvěděli, že město nahradilo členy správní rady Činoherního studia svými lidmi. Jedno ze tří křesel získal i Jan Eichler, který současně sedí na radnici coby zastupitel. Radní tak v tichosti odstavili své kritiky a zahájili začátek konce divadla. V prosinci 2013 město schválilo dotaci 12 milionů pro činohru, tedy nikoli pro Činoherní studio, jak tomu bylo zvykem v posledních letech (viz rok 2014 a předchozí roky). Touto jazykovou zkratkou si připravilo půdu pro další strategické kroky v plánovaných změnách financování kultury. |
Od zahájení přestavby ovšem město do kina pravidelně vysílá nejrůznější kontroly. Od hygieniků po kontrolory bezpečnosti práce. „Tady je pořád bezpečnost práce a inspekce pracovního úřadu. Tam si pořád podávají kliky na popud magistrátu,“ líčí jeden z otců přestavby Karel Karika. Proč? „Aby nám to znepříjemnili,“ myslí si.
Někdo přijde, jiný něco uvaří
„Dobrovolníci jsou na místě každý den a stále přicházejí noví,“ popisuje Karika. „Někteří chodí pomáhat po práci až do pozdních nočních hodin a ti, co nemohou přijít, něco uvaří nebo upečou a donesou to do Hraničáře.“
Hlavní přísun peněz na proměnu kina v divadelní sál zajišťují různé firmy, které buď dodají materiál, anebo dávají peníze na konkrétní fakturu. „Teď jsme například získali 750 tisíc korun na vzduchotechniku a klimatizaci,“ líčí Karika.
Některé firmy poskytují nové divadelní budově slevy, jiné dokonce služby a výrobky zdarma. Majitel budovy kina snížil pro divadlo nájemné a například jedna teplická firma věnovala sanitární techniku v hodnotě čtvrt milionu korun. Přestavba by měla být hotová už 15. září.
Kromě pomoci při přestavbě kina lidé také vytrvale podporují finančně i provoz Činoheráku. „Je to teď sice trošku slabší, ale to je pochopitelné,“ říká umělecký šéf Filip Nuckolls s odkazem na dosavadní velkou finanční podporu lidí z ekonomicky slabého Ústeckého kraje. Na transparentní účet Činoheráku (zde) přicházejí i půl roku po jeho založení tisícové částky od soukromých osob.
Tajnosti kolem budovy Činoherního studia
Koncem června 2014 město odsouhlasilo, že v budově Činoherního studia, které musel původní divadelní soubor do konce března opustit, zřídí divadlo pro děti a mládež s názvem AmULet. Dovoz činohry do Ústí pak měla zařídit ředitelka a současně jediný zaměstnanec nové příspěvkové organizace Činoherní studio města Ústí nad Labem Jana Müllerová.
Další vývoj městského Činoherní divadla je zastřen tajemstvím. „Nikdo nesmí nic říkat, ale prosakuje, že to tam přestavují pro dětské divadlo. Pídíme se, co se tam děje, ale nemáme relevantní informace,“ říká Karika.
„Připravuje se to na divadlo AmULet pro děti, o kterém nikdo nic bližšího neví, a magistrát ohledně jeho náplně i budoucího provozovatele mlčí,“ upřesňuje Nuckolls. Do budovy kromě jediné (mimochodem brněnské) firmy, která má přestavbu na starosti, nikdo nesmí. „Je zvláštní, že nenajali žádnou ústeckou firmu,“ uvažuje Nuckolls. „Právě proto, aby nikdo z místních nevěděl, co se tam děje,“ domnívá se.
Podivný grant, protesty a nový start ČinoherákuZlomový bod přišel na konci ledna 2014, kdy rada města nečekaně a bez předchozího projednávání rozhodla, že peníze na činohru rozdá grantem (tedy veřejnou soutěží), přičemž je rozdělí na dvě hromádky: 8 milionů mělo připadnout na studiovou techniku a 4 miliony poputovat na činoherní představení v Severočeském divadle opery a baletu, které ale nemá vlastní činoherní soubor. Činoherní studio se tím pádem ocitlo ve svízelné situaci. K lednu neobdrželo od města obvyklou sumu na provoz a přihlásit se do grantu na 8 milionů s nejistou výhrou, a navíc v šibeničním termínu, odmítlo. (Grant měl být vyplacen zpětně.) Možných 8 milionů by nadto divadlu pokrylo náklady jen do září. Peníze divadlu chyběly už na únorové výplaty, a proto se rozhodlo k 31. lednu odehrát své poslední představení. Město přitom trvalo na tom, že má divadlo peníze do půle března. Na obavy činoherních divadelníků, že veřejnou soutěž (grant) nemusí vyhrát, město divadlu peníze takřka přislíbilo (viz Zápis ze zasedání zastupitelstva, 19. ZM, s. 90 dole). Na prapodivnou veřejnou soutěž divadlo nekývlo. „Grantovým řízením se teď zabývá Transparency Internacional,“ sdělil umělecký šéf Činoheráku Ústí Filip Nuckolls.  Na akci na podporu Činoherního divadla přišlo asi 700 lidí, kteří se shromáždili před budovou ústeckého magistrátu Hrozba ztráty tradičního divadla, v němž působily herecké hvězdy jako Karel Roden či Ivana Chýlková, vyburcovala laickou i odbornou veřejnost k řadě protestních akcí. Demonstrace, petice, ani podpora uměleckých osobností a činohry Národního divadla s městem nehnula. Zastupitelstvo v březnu odkleplo zrušení dosavadní podoby činoherního divadla a divadelníci v něm působícího souboru odešli (některým ani přestup do nově vzniklé podoby divadla nebyl povolen). Spolu se svými příznivci v dubnu založili spolek Činoherák Ústí a zkoušky přesunuli do kina Hraničář. Tam také přestavbou vzniká jeho nové působiště. |
