Samo to ve Vrběticích vybouchnout nemohlo, říká pět z pěti pyrotechniků

Zatímco jedni schvalují vyčkávací taktiku devíti dnů za sebou bez výbuchu, kterou se vydala policie, druzí radí zvolit aktivnější přístup. „Tam se musí najet tanky, natáhnout vodu a vše zalít, aby to nehořelo a snížila se tam teplota,“ míní bývalý policejní pyrotechnik Václav Bilický.

Hasicí tank sice u muničního areálu už řadu dní stojí, do akce se ale zřejmě jen tak nedostane. „Zvažovali jsme různé možnosti, mezi kterými bylo i zalití místa vodou. Nicméně nakonec jsme se pro toto řešení nerozhodli,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.

Jiří Chládek, specialista na pyrotechniku, soudní znalec

1. „V místech, kde se výbušniny vyrábí, je perioda havárie mezi osmi a deseti lety, že nějaké výrobní zařízení vybuchne. Pokud se jedná o skladování, tak je perioda ještě delší, 30 až 50 let, že v areálu jeden barák vybuchne. Je tak nepravděpodobné, aby v rozptylu několika dní v jednom areálu samovolně vybuchly dva sklady. Navíc v druhém skladu byla dělostřelecká munice, u níž není důvod, aby samovolně vybuchla. (...) Pokud ale v kráteru přetrvává požár, tak tepelným namáháním munice může docházet k výbuchům. Pokud ale výbuch rozhodí munici do lesa, tak ta za pár hodin vychladne a už není důvod, aby vybuchla. Pokud k dalším explozím dochází, tak je něco jinak. Mimochodem: když jsme vyšetřovali možnou příčinu výbuchu v jednom výrobním podniku, tak jsme měli devět až jedenáct možných verzí, proč k explozi došlo.“

2. „Je to interní rozhodnutí, které udělal realizační tým na místě. A tím, že nejsem na místě, neznám objektivní situaci, proto těžko mohu říkat, jestli je to moc dní nebo málo. Je otázka, jestli něco hoří nebo už dohořelo. A to my nevíme. Kdyby šlo jen o požár, tak hasiči mívali hasicí tank, kterým by to šlo uhasit. Ale jestliže tam nehoří a dochází k výbuchům, tak jsou asi z jiného důvodu než z důvodu požáru. A tomu voda nezabrání.“ 

Bývalý policejní pyrotechnik, nepřál si být jmenován

1. „Vojenská munice je vyráběna pro skladování do doby, než vznikne nějaký válečný konflikt – třeba 100 let. Po celou tuto dobu je zcela bezpečná, několikrát jištěna proti nechtěnému výbuchu na nesprávném místě. Použité trhaviny pro vojenské účely se po dobu skladování nemění ani fyzikálně ani chemicky, jsou bezpečně stabilní. Dělostřelecká munice má tzv. maskovou jistotu a odjišťuje se až po výstřelu z hlavně, kdy dosáhne určité rychlosti, to aby nebyla ohrožena obsluha zbraně, která ji vystřelí. Letecké pumy se odjišťují až po odhozu z letadla a až dosáhnou určité výšky, do té doby je bezpečná pro obsluhu při zavěšování do letadel i pro piloty během letu. Můj názor – výbuch musel být úmyslně dodán. To že pak došlo k více výbuchům za sebou, má na svědomí teplota v epicentru výbuchu – každá trhavina má svou teplotu vzduchu – TNT – 285 stupňů. Pokud ale teplota za týden poklesla, už nebyl důvod k další explozi.“

Václav Bilický, bývalý dlouholetý policejní pyrotechnik

1. „V prvním skladu byli uvnitř lidé, takže v explozi mohl hrát roli lidský faktor. Skoro bych věřil ministru Babišovi, pokud tam nebylo skladování tak špatné, že výbuchem se něco sesypalo a něco tam mohlo zaletět a doutnat tam. Nejhorší je, když se v muničním skladu ničí munice, to je potenciální nebezpečí. Ale nevím, jestli to ti lidé dělali.“

2. „Čekání řadu dní je hloupost, tam se musí najet tanky, natáhnout vodu a zalít vše vodou, aby to nehořelo a snížila se tam teplota.“

Areál muničky Vlárské strojírny ve Vrběticích

Bronislav Ptáčník, soudní znalec přes pyrotechniku, munici a výbušniny

1. „Munice jakožto vojenský materiál je připravena na dlouhodobé skladování v mírových podmínkách. Pokud se budeme bavit konkrétně o dělostřelecké munici, tak třeba granát, který dáváte do hlavně, musí při samotném použití snést i tlaky v hlavni při výstřelu. Proto je málo pravděpodobné, že kdyby se dodržely správné podmínky skladování, tak že by munice sama od sebe vybuchla. Vzhledem k tomu, že zahynuli dva zaměstnanci, je to o to víc citlivá otázka, co se tam stalo. Ale lze předpokládat, že něco nebylo dodrženo. Ať už pravidla skladování, neodborná manipulace či delaborace.“

2. „Objevují se i informace, že munice uvnitř skladu obsahovala fosfor. U toho je problém, že když munice začne vysychat, může samovolně zahořet. Já osobně se domnívám, že je lepší vyčkat, než tam poslat lidi, aby prováděli odstranění munice, když by mohlo dojít k detonaci nebo k výbuchu. Problém je ten, že standardně používané pomůcky, které pyrotechnik používá, by ho před samotným výbuchem neochránily. Zalít to tam celé vodou je sice možnost, ale nelze vyloučit, že i přesto může obal pracovat, může být naprasklý nebo pramen vody může způsobit nějaký nechtěný pohyb.“

Bývalý policejní znalec přes pyrotechniku, nepřál si být jmenován

1. „Je úplná pitomost, aby samy od sebe explodovaly náboje do samopalu. Co se týče dělostřelecké munice, není mi známo, zda byla uložena se zapalovači či bez. Avšak i pokud tam zapalovače jsou, tak u dělostřeleckých granátů se odjišťují až po průchodu hlavní. Stejně tak pumy se odjišťují až po odhození z letadla. Pro běžnou manipulaci je tak tato munice bezpečná.“

2. „Dali lhůtu, protože se dovnitř nikomu nechce. Není ani veřejně známo, proč dochází k dalším výbuchům. Teorie, že to způsobuje pobíhající lesní zvěř, to jsou báchorky. To vylučuji. Kdyby nějakou starou munici v zemi namáčkl buldozer obrovskou silou, tak pak by k výbuchu mohlo dojít. Ale když o to zakopne zvěř, nic se nemůže stát. Pokud k explozím dochází v nějakém objektu, tak uvnitř se mohly rozžhavit materiály a vysoká teplota se tam může držet řadu dnů. Nejpodivnější je, že explodoval i druhý sklad, což si nedokážou odborníci vysvětlit, proto je tu podezření, že eventuálně dovnitř někdo vniknul a - je to přitažené za vlasy - nainstaloval časovaný výbušný systém, a pak to explodovalo. Nebo druhá možnost: bylo uvnitř něco, co tam být nemělo. A způsobilo to explozi.

Jak situaci řešit? Voda je použitelná, ale muselo by se to napouštět. Pokud do rozžhaveného epicentra pustíte vodu, tak může dojít k explozi vody, která se rozkládá na vodík a kyslík. Muselo by se to vodou zaplavit, napustit, ne že přijde člověk s hadicí a začne na to stříkat. Avšak opět: nevím, jak ten sklad vypadá.“

Grafika: Co ukrývaly sklady ve Vrběticích