Prezident na Pražském hradě je bezpečnostní problém. Měl by bydlet jinde?

Symbióza dosud fungovala, po letním zpřísnění bezpečnostních opatření ale začala drhnout. Opět se tak vynořila otázka, která se periodicky vrací už od dob prezidenta Masaryka. Nebylo by pro obě strany výhodné přestěhovat sídlo reprezentanta státu jinam? V půlce srpna tuto myšlenku ve svém komentáři pro LN vyslovila bývalá šéfka hradní památkové péče Ivana Kyzourová. A nebyla jediná, podobných komentářů se objevilo víc.

Pokud je prioritní ochrana prezidenta republiky – čemuž by nasvědčovalo uzavření té části jižních zahrad, nad níž má prezident okna pracovny –, potom bychom měli být seznámeni s výsledkem úvahy, zda by nebylo efektivnější jeho osobu a úřad přestěhovat na jiné, dostatečně bezpečné místo,“ uvedla Kyzourová.

Pro příklad není třeba chodit daleko, vzorem může být sousední Slovensko. V ­Bratislavě, na rozdíl od Prahy, hlava státu neobývá hrad tyčící se nad městem, ale Grasalkovičův palác v podhradí.

Bylo by pro bezpečí hlavy státu lepší, kdyby sídlila v menší a­méně turisticky frekventované budově? Podobnou otázku si klade i bezpečnostní odborník Andor Šándor. „Je pravda, že mít prezidenta na Hradě, který je zároveň významnou kulturní a historickou památkou, na niž se chodí dívat tisíce turistů, představuje problém,“ míní.

Jistě by prezidentově bezpečnosti pomohlo mít jeho sídlo a­úřad separátně. Nechci říct, že by to mělo být třeba v Lánech, které jsou určitým letním sídlem. Ale asi by tam být mohlo,“ navrhuje.

A pak je tady ještě jiné hledisko. To, které bral na zřetel i první prezident samostatné republiky – Tomáš Garrigue Masaryk. „Na Hradě zprvu bydlet nechtěl, měl pocit, že je příliš spojen s monarchií,“ vyprávěl před dvěma lety pro Právo historik architektury Zdeněk Lukeš. Za Masaryka se uvažovalo o­stavbě zbrusu nového sídla, které by bylo adekvátnější vzhledem k době i politickému zřízení v­nově vzniklém svobodném státě. „Ale řada lidí mu doporučovala, aby tradici neměnil,“ doplnil Lukeš.

Otázka stěhování prezidentského sídla je pro velké množství lidí kacířská. Právě kvůli tradici vládnutí z Hradčan, kterou se nakonec rozhodl respektovat i Masaryk. Na přímý dotaz LN odmítla přesun kanceláří hlavy státu většina oslovených poslanců.