Badatel vyzývá kvůli Srpovi a StB premiéra, aby si vzpomněl na Chartu 77

„Předpokládám, že usnesení bude spočívat v tom, zda se etická komise domnívá, jestli je splněná zákonná podmínka spolehlivosti,“ sdělil serveru Lidovky.cz k případnému členství Srpa v komisi její předseda Jiří Kaucký. Zákon totiž mimo jiné praví, že „za spolehlivého nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo svým jednáním v době nesvobody zavdal důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena Komise.“ Srp přitom měl být v letech 1976 až 1983 s krycím jménem Hudebník důvěrníkem a agentem StB.

Kvůli StB nedostal Srp osvědčení, teď o něm bude rozhodovat. Na popud Zemana

Ať už dojde komise k jakémukoliv závěru, Srpa ze svých řad vyloučit nemůže. Vyjádří se jen k legislativní čistotě jeho jmenování. Sám předseda Kaucký se ostýchá, aby dlouholetého šéfa Jazzové sekce kádroval. „Nemám morální právo hodnotit, jak se někdo zachoval za minulého režimu. Bylo by to ode mě laciné,“ vysvětlil mimo jiné s odkazem na svůj věk. Předseda etické komise je ročník 1973.

Srp ještě nemá v Etické komisi České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu jisté, pod jeho jmenování ještě musí přidat podpis premiér Bohuslav Sobotka. „Předseda vlády obdržel návrh prezidenta Zemana na jmenování Karla Srpa na konci minulého týdne. V tuto chvíli se s návrhem seznamuje a vyžádal si potřebné podklady. Má v úmyslu se sejít i s předsedou Etické komise Jiřím Kauckým, aby s ním tuto věc prodiskutoval,“ sdělil serveru Lidovky.cz mluvčí kabinetu Martin Ayrer.

Badatel premiérovi: Srp předával StB o lidech soukromé poznatky

Na předsedu vlády se uplynulý pátek navíc obrátil dopisem badatel Miroslav Vodrážka, který je držitelem osvědčení účastníka protikomunistického odboje i Ceny Václava Bendy udělované za pomoc při obnově svobody, demokracie a lidských práv. Důrazně Sobotku vyzval, aby kontrasignaci pečlivě zvážil. Současně mu v souvislosti s údajnou spoluprací Srpa se Státní bezpečnostní připomněl, že vláda se letos přihlásila k odkazu Charty 77.

Podle Vodrážky z dokumentů plyne, že Srp se svým řídícím důstojníkem absolvoval 151 schůzek, z nich vzešlo na 299 zpráv. „Zprávy se netýkají jen oblasti kultury, ale často zahrnují pracovní nebo velice soukromé poznatky o daných osobách,“ stojí v dopisu premiérovi, který má server Lidovky.cz k dispozici. Srp údajně vedle písničkářů Vlastimila Třešňáka a Jaroslava Hutky donášel i na další osobnosti neoficiální hudební scény jako Jaroslava Neduhu, Mikoláše Chadimu, Pavla Turnovského či Miloše Čuříka.

Motivací Srpa byla podle Vodrážky snaha odstavit lidi, kteří mohli Jazzové sekci, platformě pro vydávání zakázané literatury či pořádání neoficiálních kulturních akcí, konkurovat. Srp tak měl třeba Stb informovat, že partnerka Miloše Čuříka, pracovnice ministerstva kultury, nemá kádrové předpoklady pro takovou práci. O Turnovském údajně zase prozradil, že plánuje konspirační koncert kapely Extempore. Srpovy poznatky předané StB údajně pomohly vyštvání Neduhy v rámci akce Asanace ze země.

Šéf jazzové sekce byl politickým vězněm, strávil 16 měsíců za mřížemi

„Charakteristickým rysem mnohých zpráv je signifikantní zdůrazňování negativní činnosti jmenovaných osob s tím, že ohrozily nejen kulturní možnosti Jazzové sekce, ale i její existenci,“ píše v dopisu Vodrážka. Své postřehy dokládá údajným registračním číslem Srpa jako spolupracovníka, čísly spisů udávaných osob a dalšími podrobnostmi. „Poznání historických dokumentů musí nutně vést k přesvědčení, že jeho sounáležitost s předlistopadovým režimem v období 1976 až 1983 odporuje zákonu,“ končí dopis

Server Lidovky.cz požádal Srpa o reakci na tvrzení badatele Vodrážky, dlouholetý předseda Jazzové sekce se vyjádřil jen stručně. „Může mi to pan Vodrážka nejprve ukázat? O jaká témata šlo?,“ odepsal Srp. Během pondělí pak na svém profilu na sociální síti Facebook uvedl, že už kontaktoval ministerstvo vnitra. „Požádal jsem ministerstvo vnitra o lustrační osvědčení a žádost o nahlédnutí do spisu ve vztahu k osobám Hutka a Merta,“ uvedl Srp.

Prezident Zeman chce Srpa posadit do etické komise díky zásluhám z Jazzové sekce, která v 80. letech čelila represím komunistického režimu. Komunisté na ni svou pozornost zamířili především po době údajné spolupráce jejího šéfa se Státní bezpečností, nátlak vyvrcholil v roce 1986 inscenovaným procesem se členy jejího výboru. Srp si následně odpykal 16 měsíců za mřížemi. „Karel Srp bezesporu svým životním příběhem podmínky splňuje,“ obhajuje rozhodnutí prezidenta jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Srp bude rozhodovat o osvědčení, které sám nezískal

Karel Srp se proti své evidenci v archivech bránil soudně, v roce 2000 uspěl s žalobou na ochranu osobnosti. Městský soud v Praze rozhodl, že si ho Státní bezpečnost vedla jako spolupracovníka neoprávněně. Nezachoval se totiž originál údajného vázacího aktu (jen tzv. mikrofiš, nebylo tedy možné ověřit pravost Srpova podpisu), současně se soud opřel o výpovědi bývalých estébáků. Někteří sice Srpa poznali, ale na spolupráci s ním už si vzpomenout nedokázali.

Vodrážka ale upozorňuje na to, že rozhodnutí soudu o neoprávněnosti vedení Srpa v evidencích StB přišlo několik let před plným zpřístupněním jejích dokumentů. Archivy se totiž na základě nového zákona otevřely až v roce 2007. „Teprve postupné obeznámení s historickými prameny a studium dokumentů z archivů bývalé komunistické policie tajné policie umožňuje dokumentovat rozsah práce Karla Srpa v letech 1976 až 1983,“ uvedl Vodrážka.

Aktuální příběh rámuje ironický fakt: Srp má spolurozhodovat o osvědčení pro bojovníky proti komunistům, sám ho ale nezískal. Ministerstvo obrany mu ho v roce 2015 udělit odmítlo, šéf Jazzové sekce poté neuspěl s odvoláním u etické komise. Stejné komise, v níž má od dubna zasedat. „Myslím si, že v Jazzové sekce udělal spoustu dobré práce. Ale považuji za chybu, že člověk, který je odmítnutý etickou komisí, do ní kandiduje a má žádosti o osvědčení posuzovat. Myslím si, že to není správné,“ řekl serveru Lidovky.cz historik a nový člen komise Petr Blažek.