Sládek není mezi uchazeči o prezidentský post žádným nováčkem. V 90. letech, kdy prezidenta ještě volil parlament, kandidoval na prezidenta hned třikrát. Pokud by se Sládkovi podařilo sesbírat dostatek podpisů na to, aby se v lednu 2018 mohl zúčastnit boje o Hrad, zapsal by se do historie jako nejčastější uchazeč o post hlavy státu.
Prezidentské volby v Česku: jakou šanci mají Horáček nebo Škromach podle sázkařů? |
Stejně jako dalším uchazečům i Sládkovi vadí nejasná pravidla pro přímou volbu prezidenta. Dosud totiž nebyl schválen zákon, který by stanovil nové předpisy pro sběr podpisů. Sládek viní poslance a senátory z toho, že zmatky způsobují záměrně. Tato situace totiž nepolitické kandidáty znevýhodňuje a naopak nahrává kandidátům politických stran. Těm stačí ke kandidatuře podpisy dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.
„Přes tyto nerovné podmínky zvažuji nebo spíše připravuji kandidaturu,“ sdělil Sládek časopisu Týden. „Definitivně se rozhodnu po zvážení celkové politické situace a posouzení všech ostatních kandidátů, jejich předností a nedostatků. Mým cílem není kandidovat za každou cenu, ale udělat to, co je pro zemi nejlepší,“ dodal Sládek
Sládkova strana se téměř jistě zúčastní také podzimních sněmovních voleb. Republikáni již dříve oznámili, že mají v úmyslu kandidovat ve všech krajích. Kolik má strana členů však Sládek říct nechtěl. „Tento citlivý údaj, který nemusí nikoho zajímat, nezveřejňujeme,“ řekl Sládek časopisu Týden.
SPR-RSČ zanikla roku 2007 kvůli finančním skandálům, Sládek stranu obnovil na začátku roku 2016 a stal se jejím předsedou. Sládek byl v krajských volbách lídrem jihomoravské kandidátky a kandidoval i do senátu. Ani v jednom případě ale nezískal více než 3 % hlasů.
Sládek nijak netají svůj negativním postoj k islámu a k imigrantům, které nazývá přivandrovalci.
