20. srpna 2017 7:08 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Sládkovo životní trauma: ‚Zavřel mě Havel se Zemanem.‘ Za mříže se však dostal sám

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 134Diskuse
Miroslav Sládek byl prvním úspěšným populistickým politikem sázejícím na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miroslav Sládek byl prvním úspěšným populistickým politikem sázejícím na... | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Šéf republikánů Miroslav Sládek nedávno oznámil kandidaturu na prezidenta. Veřejnosti tak opět začíná prodávat svůj příběh, jak ho polistopadový režim uvěznil. Na jeho zatčení v roce 1998 měl mít prý zájem prezident Václav Havel, který si tím chtěl zařídit znovuzvolení. Léčku pak měl na něj nastražit tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Miloš Zeman. Sládek přitom skončil ve vazbě z prostého důvodu: vyhýbal se soudu.

Miroslav Sládek proslul v 90. letech jako šéf Sdružení pro Republiku | Republikánské Strany Československa (SPR-RSČ), která v letech 1992 až 1998 zasedala ve Federálním shromáždění a později Poslanecké sněmovně. Ostře pravicová partaj svého času dokázala oslovit až půl milionu voličů. Sládek představoval prvního populistu, jenž uspěl u veřejnosti s důrazem na xenofobii a nacionalismus. Když republikáni vypadli z Poslanecké sněmovny, vrcholná politická kariéry Sládka se tím prakticky uzavřela.

Letos se jí však pokusí vzkřísit, prostředkem k tomu mají být nadcházející prezidentské volby. V březnu Sládek ohlásil, že se pokusí na čtvrtý pokus dobýt Pražský hrad. Jeho šance jsou však minimální. Nicméně tento týden na sebe upozornil v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV, kde měl předestřít své prezidentské plány. Sládek se však v první řadě soustředil na to, aby zmínil domnělé křivdy spáchané na jeho osobě v 90. letech.

Tou největší má být jeho vazební stíhání z ledna 1998. Sládek strávil ve vazbě 17 dní, kvůli tomu přišel o možnost účastnit se jako poslanec prezidentské volby. V ní svůj mandát obhájil Václav Havel v druhém kole první volby shodou okolností o jediný hlas. Předseda republikánů dodnes tuto kapitolu své politické kariéry interpretuje jako spiknutí vládnoucí elity proti němu, o čemž promluvil i v DVTV.

„Doufám, že tentokrát mě vládnoucí garnitura nezavře před volbou, jako se to stalo v roce 1998. Kandidoval jsem proti Václavu Havlovi a celá vládní špička mě nechala zavřít,“ prohlásil Sládek. Odstavit ho prý nechal především Havel. Tehdejší šéf Poslanecké sněmovny Miloš Zeman ho prý zase vylákal do Prahy (Sládek tehdy bydlel v Brně), kde ho policie sebrala. „Nacpali mě na Pankrác a tam jsem byl tak dlouho, než byl Václav Havel zvolen o jeden jediný hlas,“ řekl Sládek. Svá tvrzení ničím nedoložil, podle něj to musí být všem „zcela jasné“.

Proces kvůli Sládkovi a jeho advokátovi nezačal pětkrát

Server Lidovky.cz se proto rozhodl zrekapitulovat, jaké okolnosti skutečně provázely Sládkovo zatčení a následný pobyt ve vazbě. Hlavního představitele republikánů v únoru 1997 vydala Poslanecká sněmovna k trestnímu stíhání kvůli jeho veřejnému vystoupení při příležitosti podpisu česko-německé deklarace, která měla narovnat poválečné vztahy obou zemí. Sládek na lednové demonstraci své strany mimo jiné prohlásil, že „Dějiny ukázaly, že mrtvých Němců bylo ve válce málo,“ či „Němce je nutné podrobit převýchově.“

V červenci 1997 ho státní zastupitelství obžalovalo z podněcování k národnostní a rasové nenávisti. V září mělo odstartovat hlavní líčení, jenže na něj nedošlo. Nedorazil Sládkův právní zástupce. Podobný scénář se opakoval ještě několikrát, další dva pokusy o začátek procesu zhatily údajné zdravotní problémy Sládkova advokáta. V listopadu se prozměnu nedostavil k soudu sám šéf republikánů.

Sládka se pak nepodařilo zastihnout ani 18. prosince, soudkyně tak odročila jednání na neurčito. To už byl na něj vydaný zatykač, který policie uskutečnila večer 6. ledna 1998 před budovou Poslanecké sněmovny. Sládek strávil noc v cele předběžného zadržení a vzhledem k předchozí zkušenosti soud rozhodl logickým způsobem: posadil Sládka do vazby do doby, než případ projedná. Předseda republikánů tak zůstal v cele do 23. ledna.

Na shromáždění vystoupil bývalý předseda republikánů Miroslav Sládek (vpravo).
Miroslav Sládek byl v letech 1992 až 1998 poslancem ve Federálním shromáždění a později Poslanecké sněmovně.

„Odmítal převzít soudní obsílky, nedostavoval se k soudu, nezdržoval se v místě trvalého bydliště, a policie ho proto nemohla k líčení předvést,“ vysvětlil tehdy předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Lubomír Novák, proč Sládek skončil ve vazbě. Jinými slovy kdyby se nevyhýbal řízení před soudem, volby prezidenta se mohl bez problémů účastnit. Takhle jen z cely v televizi sledoval, jak se Havel stal 20. ledna počtvrté prezidentem.

Podle Ústavního soudu si Sládek způsobil vazbu sám

Šéf republikánů se následně snažil celou prezidentskou volbu zpochybnit. Jedním z jeho hlavních argumentů bylo, že mu vazební stíhání znemožnilo vykonávat svůj poslanecký mandát, naplnit své volební právo či případně kandidovat proti Havlovi (jak avizoval). On i republikánská se tak opakovaně obrátili na Ústavní soud, ten však stížnosti smetl ze stolu. Ve svém rozhodnutí mimo jiné výslovně uvedl, že si Sládek pobyt ve vazbě zavinil sám.

Sládkovi republikáni

SPR-RSČ (Sdružení po republika-republikánská strana Československa) definoval Miroslav Sládek při jejím vzniku v únoru 1990 jako radikální pravicovou stranu odmítající spolupráci s komunisty. Po vypadnutí z Poslanecké sněmovny v roce 1998 ji čekaly těžké časy, v roce 2001 upadla kvůli finančním problémům do konkurzu. V roce 2001 založil Sládek stranu Republikáni Miroslava Sládka, do níž přešla velká část původní členské základny.
V dubnu 2007 strana zanikla, v květnu ji Sládek obnovil pod původním názvem SPR-RSČ. V roce 2013 ji však Nejvyšší správní soud rozpustil kvůli tomu, že neodevzdával zprávy o svém hospodaření. Sládek předtím dostal podmínku za její předlužení.
Počátkem roku 2016 Sládek přivedl partaj k životu pod názvem Sdružení po republika-republikánská strana Československa 2016, v červnu téhož roku se stal jejím předsedou. V červenci ji přejmenoval na Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.

„Všechny negativní důsledky, na které stěžovatel v ústavní stížnosti poukazuje a ve vztahu ke své osobě, ať již jako občana či poslance rozvádí, nemají svůj základ v protiústavním uplatnění veřejné moci vůči němu, ale výlučně v jeho občansky neukázněném postoji, k němuž se, zejména před obecným soudem I. stupně, uchýlil,“ uzavřel Sládkovu kauzu v říjnu 1998 ústavní soudce Vlastimil Ševčík.

Proč Miroslav Sládek o těchto okolnostech svého případu mlčí, není jasné. Na dotazy serveru Lidovky.cz odmítl reagovat. Člen předsednictva strany Dušan Kučera je označil za snahu zakrýt problémy Andreje Babiše, kterého ho chce policie stíhat kvůli údajnému dotačnímu podvodu při budování Čapího hnízda. „O nějakém vyhýbání se stíhání nemůže být ani řeč,“ řekl však serveru Lidovky.cz Kučera s tím, že Sládka prý tehdy mohla policie kdykoliv zastihnout na mítincích nebo ve Sněmovně.

Samotný proces tehdy pro Sládka dopadl dobře, soud ho obžaloby zprostil. „Pan Sládek měl právo jako kterýkoliv jiný občan vyjádřit se k obsahu česko-německé deklarace. Je pravda, že se v projevu objevily věty, které nejsou vhodné. Nebylo však prokázáno, že by směřovaly k podněcování nenávisti k určitému národu,“ vysvětlila tehdy svůj verdikt soudkyně Radka Blažková.

  • 134Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz