Zbourání vepřína v Letech je překážka podnikání. Bude tam jen prázdno |
Miloš Zeman minulý čtvrtek v diskuzním pořadu televize Barrandov s názvem Týden s prezidentem prohlásil, že zbourání vepřína v Letech by představovalo národohospodářskou ztrátu. Likvidací zemědělského podniku, jenž stojí na území protektorátního pracovního tábora pro Romy, by dle jeho slov vznikla „jen prázdná plocha“. Následně doplnil, že podnikatelům by se neměly klást zbytečné překážky.
Rady vlády pro romské záležitostiRada je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády v oblasti romské integrace do společnosti. Soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády, které se týkají Romů.
|
Proti jeho vyjádření se však nyní ohradila romská rada vlády, která dlouhodobě podporuje úsilí kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) o odkoupení areálu a následné vybudování důstojného památníku na jeho místě.
„Rozsáhlé prázdné plochy Osvětim, Terezín, Lidice“
„Neradi připomínáme zrovna osobě prezidenta – symbolu Česka, že pietní území se k jiným - praktickým a komerčním - účelům neužívá. Připomeňme existenci rozsáhlých, ‚prakticky nevyužitých ploch‘ v Osvětimi, Terezíně, Lidicích, Ležákách a na mnoha jiných místech poznamenaných rasistickými genocidami druhé světové války,“ stojí ve vyjádření rady.
Její členové považují Zemanův výrok za součást jeho prezidentské kampaně. „Vnímáme jej jako snahu posílit svou pozici v nadcházejících prezidentských volbách podrýváním činnosti současné vlády a jejího premiéra. Jde o výrok populistický,“ okomentovala serveru Lidovky.cz Martina Horváthová, občanská členka rady.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček však tvrdí, že kampaň dělá sama rada. „Ve svobodné zemi má právo na názor i prezident republiky. V oné vládní radě by si to měli uvědomit,“ reagoval pro Lidovky.cz.
Představitelům rady se zároveň nelíbí, že současná hlava státu nahlíží na existenci vepřína v Letech jinak, než tomu bylo v minulosti. V červnu 1998, ještě před tím, než se stal premiérem, Zeman pronesl, že by pro něj byla „zanedbatelnou položkou i údajně požadovaná částka 600 milionů korun na vybudování památníku obětem českého teroru vůči romským spoluobčanům“. O téměř dvacet let později se ovšem přiklání k variantě zachování zemědělského podniku.
„Pan prezident prostě časem dospěl k názoru, že neustálé a nekonečné tahanice nejsou řešením, protože zcela zbytečně překrývají historickou paměť,“ vysvětlil Ovčáček. „Možná to ovšem někomu účelově vyhovuje, protože na sporu může politicky parazitovat,“ doplnil.
Dohady o ceně
Současná vláda chce jednání s majiteli vepřína dotáhnout do konce. Ministerstvo kultury si nechalo zpracovat posudek o hodnotě pozemků, nemovitostí a technického vybavení výkrmny. Vlastní návrh má i firma. Odhadní cenu chce stát stejně jako majitel tajit až do uzavření dohody. Pokud se státu nepodaří výkup domluvit letos, vedení vepřína už později nebude mít zájem.
“Jednání stále probíhají, na výkup vepřína jsme připraveni, jen se musíme ujednotit na ceně, za níž stát výkrmnu vykoupí a zbourá,“ sdělil minulý týden serveru Lidovky.cz ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Podle něj se vláda v pondělí možným odkupem zabývat nebude.
V případě úspěšného odkupu by na místě proběhla demolice všech objektů, následovala by rekultivace pozemku a byla by vypsaná soutěž na výstavbu nového památníku.
Podle zástupců hájících zájmy romské menšiny je současná podoba někdejšího pracovního tábora pro Romy nevyhovující. Nesymbolizuje totiž „dostatečně citlivé vyjádření pocitů přeživších“ a „intenzivní odpudivý puch“ neumožňuje účastníkům každoročního pietního aktu důstojnou vzpomínku.
Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Od roku 1942 do května 1943 jím prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. Česko za vepřín v Letech na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.