„Myslím, že obě strany trpí nástupem generace asistentů a poradců do řídících struktur stran. Tito lidé umí perfektně zvládat kuloárová jednání a intriky, ale vzdálili se od reálného lidského života. Výsledkem je, že řeší mocenské vztahy uvnitř mezi sebou a nedostatečně reflektují vývoj ve společnosti,“ uvažuje o ústupu ČSSD a ODS z předních pozic české politické scény někdejší dlouholetý místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach.
Co říká na problémy tradičních stran Václav Klaus? Čtěte zde |
Bývalý ministr financí a šéf poslanců ODS v letech 1998 až 2006 Vlastimil Tlustý přisvědčuje, že občanští i sociální demokraté v posledních letech strávili většinu své energie spíše starostmi o sebe než o svého voliče. „Je to u obou v podstatě stejné: popření volebních programů a upřednostňování osobních zájmů vysokých představitelů před prosazováním zájmů voličů,“ uvažuje. Vyústit to podle něj mohlo v jediné: „Zklamaní voliči hledají oporu jinde.“
Někdejší korunní princ Václava Klause, nejvýraznější pražský primátor po roce 1989 a dvojka ODS v dobách šéfa Mirka Topolánka Pavel Bém vinu obou klíčových stran na vlastním úpadku nepopírá. Všímá si ale další příčiny, jež podle něj odstavila obě klasické strany do pozadí: „Médiím a ‚antipolitice‘, takzvaným reformistům, revizionistům, občanské společnosti, v každém případě jednotlivcům, kteří chtěli a chtějí získat moc či ekonomický vliv bez politické soutěže, těm se podařilo politiku a politické strany lidem zhnusit.“
Předposlední sociálnědemokratický premiér Jiří Paroubek, jenž stranu v roce 2006 dovedl k nejlepšímu volebnímu zisku v historii, skoro 33 procent, soudí, že ČSSD programově ustrnula. „V rychle se rozvíjející společnosti už není možné vystačit pouze s tématy sociální politiky. Společnost je velmi členitá. ČSSD opomněla celou řadu programových oblastí, která jí mohla přinést hlasy nových voličů. Její tradiční voličská základna se zužuje a voliči z nových voličských skupin k ní nepřišli,“ uvažuje s tím, že se strana málo zajímala o zájmy spotřebitelů či rozvoj práv homosexuálů.
Vítězit už budou jen populisté, míní Bém
Ke zhroucení klasického pravo-levého soupeření podle Škromacha přispěl i ústup silných lídrů v řadách ODS a ČSSD. „Politický lídr, který neumí vzbudit v lidech emoce, nemůže úspěšně vést politickou stranu,“ stýská si nad tím, že éra atraktivních soubojů Klaus vs. Zeman či Topolánek vs. Paroubek je pryč. Občany podle něj unavil i koaliční model vládnutí. „Strany vedou volební boj na život a na smrt a po volbách se sejdou v jedné vládě, vedení kraje či na radnici. A najednou vysvětlují, že své programy nemohou plnit,“ říká.
Političtí matadoři jsou zděšení, ale není to konec demokracie, tvrdí podnikatel Šnobr |
Podle Pavla Béma je dokonce tradiční ideologické pojetí politiky mrtvé, v budoucnu se prý mezi sebou budou utkávat už jen hnutí vystavěná kolem populistických lídrů bez programového ukotvení. „Vyhrávat už budou pouze nahodile vzniklá uskupení lidí koncentrovaná obvykle kolem charismatických jedinců disponujících penězi či podporou finančních oligarchů a také vlastnících sdělovací prostředky či majících jejich podporu,“ předpovídá.
Naopak Vlastimil Tlustý míní, že právě nástup populistů k moci otevře cestu k návratu voličů ke klasickým stranám. „Vše nasvědčuje opakovanému zklamání velké části voličů v blízké budoucnosti a to bude příležitost prokázat,že sice klasické pravicové a levicové strany nejsou nejlepší na světě, ale lepší než ty ‚nové dnes nadějné‘,“ tvrdí Tlustý. Prý je jen na ODS a ČSSD, jestli nevyhnutelné zklamání lidí z nových hnutí dokáží využít.
  |
‚ČSSD musí vyhlásit konkurz na nového Fica‘
Aby se tak ODS mohla vrátit na původní příčky, musela by projít dramatickou obměnou. Ze její největší slabiny považuje Tlustý nepřesvědčivost a nesrozumitelnost. „Uvedu jen dva příklady. Parlamentní kritiku hnutí ANO na život a na smrt kombinuje s účastí v krajských koalicích s tímtéž ANO. Jedno z hlavních volebních hesel ‚Zjednodušme to‘ nalezneme v dlouhém a složitém volebním programu,“ poukazuje.
Zeman, Topolánek, LangerServer Lidovky.cz o pohled na krizi ODS a ČSSD a rozpad tradiční politické scény postavené kolem osy pravice a lavice požádal také prezidenta Miloše Zemana (premiér ČSSD v letech 1998 až 2002), druhého předsedu ODS Mirka Topolánka, někdejšího prvního místopředsedu ODS Ivana Langera, nejvýraznější ženu ČSSD v její historii Petru Buzkovou a někdejšího šéfa poslanců ČSSD Michala Haška. Jmenovaní se buď odmítli vyjádřit, nebo se pro zaneprázdněnost omluvili. |
Zdeněk Škromach doporučuje ČSSD provést hlubokou sebereflexi, která by měla vyústit v důraz na starost o problémy lidí a také nalezení nového lídra. „Vývoj i v ostatních zemích EU ukazuje na krizi sociálnědemokratického hnutí. Neschopnost reflektovat současné problémy může být osudová. Proto jsem přesvědčen, že ČSSD musí vyhlásit konkurz na svého lídra typu českého Fica, Macrona či Kurze,“ tvrdí bývalý senátor.
V této souvislosti Jiří Paroubek své bývalé straně doporučuje, aby v politické diskusi převzala iniciativu. „Aby ona byla první, kdo přichází do společenské diskuse se závažnými tématy,“ míní. Sociální demokracie by se pak měla soustředit na obrodu ve čtyřech oblastech – peníze, program a marketing, finanční zázemí a osobnosti. „Chce to změnit koncept stranického marketingu, tak aby byl kontakt s občany častější, méně účelový a pravidelný i mimo volební kampaně,“ uvažuje.
Pavel Bém zůstává skeptický, snažení tradičních stran do budoucna získat zpět voliče svými tezemi a programem podle něj nikam nepovede. Lidé prý už o nic takového nestojí, chtějí slyšet jiné politické příběhy. „Změnil se svět kolem nás. Změnili jsme se i my. Politikům a politice nevěříme. Chceme nové ‚spasitele‘, kteří nás zachrání. Aby to mohli udělat, musí nejprve bezohledně zkritizovat a zničit vše, co představuje minulost a přítomnost. Pak najít obětní beránky, kteří si zaslouží ‚ukřižování‘. A potom nám nabídnou jednoduché řešení,“ dodává.
