Úmyslem Okamury je, aby stát postihoval šíření a projevy radikálních forem islámu. Jeho návrh vychází z kauzy bývalého předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky. V září 2016 z něj Obvodní soud pro Prahu 1 sejmul obžalobu pro šíření knihy Základy tauhídu, islámský koncept Boha, v níž autor, Bilal Philips, vykládá jednu z verzí islámu, salafismus. Zmíněná odnož hlásá nenávist ke všemu neislámskému.
Kauza údajné radikální islámské knihy: Soud byl jednostranný, případ se vrací na Prahu 1 |
Soud tehdy Sáňku očistil s tím, že nelze trestat propagaci nenávistné ideologie, ale jen hnutí. Salafismus soudce Vladimír Hermann vyhodnotil jako myšlenkový směr, pro nějž restrikce v legislativě neplatí. Snahou Okamury a všech jeho poslanců, kteří se k návrhu novely trestního zákona připojili, je, aby se tato údajná mezera z českého trestního práva zaplnila.
„Zákon by měl zcela jednoznačně říkat, co zákonodárce a společnost chce - a to zamezit společensky nebezpečné veřejné propagaci nenávisti, popírání lidských práv a omezování rovnosti lidí bez rozdílu národnosti, příslušnosti k etnické skupině, rase, náboženství, třídě či jiné skupině osob,“ stojí v návrhu, jenž se dostal do ruky poslancům 20. prosince.
‚Mezera v zákoně v případě islámské ideologie‘
Sám Okamura už dříve serveru Lidovky.cz řekl, že usiluje především o omezení projevů radikálního islámu. „Soud u příkladu islámské ideologie, salafismu, poukázal na mezeru v zákoně. Tady se může šířit náboženský fašismus a nic se neděje,“ uvedl. Příslušný paragraf chce rozšířit tak, aby nově zněl „Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí nebo ideologii, které prokazatelně směřují k potlačení práv a svobod člověka (...).“
Navzdory svému slovnímu tažení proti všemu islámskému se Okamura ve svém podnětu drží přece jen zpátky. Běžné muslimské vyznání zůstane v případě schválení novely nedotčené. „Podstatné podle mě je, že islám jako náboženství není takovou ideologií, která by naplňovala skutkovou podstatu zmíněného trestného činu,“ sdělil k tomu serveru Lidovky.cz ústavní právník Marek Antoš.
  |
Nad potřebností Okamurova návrhu však vyvstává otazník. Stávající zákony totiž bez ohledu na dílčí očištění Sáňky na propagaci nenávisti explicitně pamatují. Ve stejném paragrafu, jejž by rád šéf SPD doplnil, se píše: „…nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.“
Okamurův druhý pokus
„Připadá mi, že pokud by takový nenávistný náboženský proud existoval, tak jeho podpora by představovala porušení paragrafu současné úpravy,“ potvrzuje právník Antoš, že česká legislativa si s nenávistnými projevy náboženského charakteru už umí poradit. V případě zproštění Sáňky šlo o selhání konkrétního soudce, které navíc potvrdil odvolací soud, jenž původní rozhodnutí zrušil. Případ se tak musí znovu projednat.
SPD, mašina na legislativní návrhyNávrh trestat nenávistné ideologie je třetím výrazným legislativním podnětem, jenž vzešel z dílny SPD v tomto volebním období. |
Server Lidovky.cz kontaktoval tři strany, které mají vedle SPD nejsilnější zastoupení ve sněmovně, zda by novelu podpořily. Reagoval jen zástupce České pirátské strany. Ta se k iniciativě SPD staví velmi zdrženlivě. „Jako strana, která považuje svobodu slova za extrémně důležitou, budeme velmi obezřetní při přijímání zákonů, které mohou vést k jejímu osekávání,“ sdělil serveru Lidovky.cz pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Okamura to se zmíněným návrhem nezkouší poprvé. Už v lednu letošního roku se stejným podnětem zabýval tehdejší kabinet Bohuslava Sobotky, vláda ho shodila pod stůl. Například ministr pro lidská práva Jan Chvojka argumentoval, že novela není potřebná. Na plénum předchozí poslanecké sněmovny už se pak nedostala, proto ji Okamura předkládá znovu. V letošním volebním období se jí poslanci zřejmě stihnou zabývat.
