Lidovky.cz

Chtěl bych prezidenta, který nelže. Zemanovi přeji odpočinek, říká Drahošův poradce

Česko

  14:00
PRAHA - Historik, spisovatel a nakladatel Jiří Padevět je jedním z nejvýraznějších poradců, jimiž se Jiří Drahoš obklopil. Spolupráce s bývalým šéfem Akademie věd byla pro Padevěta přirozená, Drahošovi pomoc nabídl sám. Podle jeho přesvědčení může vyzyvatel Miloše Zemana vrátit do společnosti sepětí, které ji chybí. Ve funkci prezidenta by prý měl Drahoš možnost přesvědčit, že slušnost není slabost.

Ředitel nakladatelství Academia a poradce Jiřího Drahoše Jiří Padevět. foto:  David Neff, MAFRA

Nakladatelství Academia spadá pod Akademii věd České republiky, Jiří Padevět ho řídí od roku 2004. Právě v této funkci se dostal do kontaktu s Jiřím Drahošem, který celou vědeckou instituci devět let vedl.

Největší zbraní Jiřího Drahoše je podle Padevěta slušnost. Prý je také nutné zarazit směřování do náručí Ruska a Číny, kam Zeman Česko vede. „Kromě toho se domnívám, že pan Miloš Zeman na tom není zdravotně dobře. Jako člověk člověku bych mu přál odpočinek než pokračování v náročné funkci,“ říká Padevět v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Vy jste druhý den ráno po prvním diskusním duelu prezidenta republiky Miloše Zemana a jeho vyzyvatele Jiřího Drahoše na svůj profil na sociální síti Facebook napsal, že kvůli té debatě opět vydáte knihu spisovatele Eliase Canettiho Masa a moc, která pojednává o ztrátě identity jedince v mase lidí. To jste myslel vážně?
To jsem myslel naprosto vážně, ale v Academii se Masu a moc chystáme vydat stejně. To není nápad ze středečního rána. Ale každopádně to, co se tam dělo, teď nemyslím kandidáty, ale co předváděl dav, především příznivci současného pana prezidenta, mi připadalo ostudné. Tohle do demokratické společnosti nepatří. To není diskuse, to je s prominutím řvoucí stádo.

VIDEO: Urážky jak na fotbalovém stadionu. Fanoušci Zemana a Drahoše seděli v oddělených ‚kotlích‘

Lidovky.cz: Jak jste rozuměl chování publika?
Byla to negativní energie vyprovokována emocemi, nikoliv racionálními argumenty. Přesně taková energie, když je dál podporována a živena, je schopna vyvolat občanskou válku a věšet lidi na lucerny. Netvrdím, že ti lidé, kteří tam seděli, by šli někoho věšet. Ale podobná energie je podle mě nebezpečná.

Lidovky.cz: Co jste si z prvního střetu obou prezidentských kandidátů odnesl?
Ten pořad byl takový, jaký jsem čekal. Debata je vznešené slovo, byla to spíše estráda. Podle mého názoru byla televize Prima výrazně na straně současného prezidenta.

Lidovky.cz: Podle čeho soudíte?
Podle výběru témat. Pokud mají prezidentští kandidáti jako jedno z hlavních témat kouření v restauracích, tak se v téhle země asi opravdu nic vážného neděje. Jsou tu přece důležitější témata jako třeba chudoba nebo exekuce, které trápí řadu lidí. Kouření v hospodě je zástupný problém. To byla otázka podle mého názoru přímo pro Miloše Zemana, aby se mohl prezentovat jako ten, kdo by to lidem vrchovatou měrou dopřál. 

Lidovky.cz: Jakými slovy byste vystihl výkon obou soupeřů?
Pan prezident byl předvídatelně jedovatý a útočný, podle něj jistě vtipný. Pokud jde o pana profesora, byl takový, jak ho znám. Klidný, věcný a podle mě většinu z hanebných útoků odrážel velmi dobře.

Lidovky.cz: Televize Prima pojmenovala pořad Česko hledá prezidenta. Když se s trochou nadsázky budu držet toho názvu, myslíte, že tato debata pomohla divákům najít svého prezidenta?
Myslím si, že ne. Většina lidí je už rozhodnutá, ať už to jsou příznivci Jiřího Drahoše nebo Miloše Zemana. Ti nerozhodnutí se budou rozhodovat ne podle jedné televizní estrády, ale podle řady faktorů, racionálních i emocionálních. To rozhodnutí může u některých přijít třeba až ve volební místnosti.

‚Když Drahoš přijde do místnosti, všichni vstanou‘

Lidovky.cz: Vy sám jste jedním z externích poradců Jiřího Drahoše. Co člověka, který celý svůj život stojí mimo politiku, vede k tomu, že se v 51 letech rozhodne zapojit se do kampaně po boku jednoho z uchazečů o nejvyšší ústavní funkci v zemi?
Nejsem apolitický člověk. A vedlo mě k tomu především to, že jsem Jiřího Drahoše poznal jako svého nejvyššího nadřízeného. Funkce předsedy Akademie věd je jednak výsostně politická, předseda je v podstatě na úrovni ministra vlády. Akademie má samostatnou rozpočtovou kapitolu, předseda je za její plnění odpovědný. Je to také funkce výsostně manažerská. Předsedovi podléhá téměř 60 vědeckých pracovišť tak různých, od Slovanského ústavu až po Ústav organické chemie, a rozpočet je v řádu několika desítek miliard korun. Tohle není žádná legrace, ani odtržení od života do slonovinové věže.

Lidovky.cz: Na druhou stranu Drahoš se ve funkci šéfa Akademie věd nikdy nemohl naučit takovému politickému řemeslu, jakému se naučil prezident Zeman. Není to pro něj handicap?
Provoz předsedy Akademie věd s politiky není ani zdaleka pouze takový, že spolu přestřihávají pásku při otevření nového vědeckého pracoviště. To je skutečně běžný provoz, kdy předseda Akademie věd vyjednává s ministry, senátory i poslanci. 

Jiří Padevět

Jiří Padevět (* 1966) po absolvování Střední průmyslové školy zeměměřičské začal v roce 1988 pracovat jako knihkupec, od roku 2004 je i nakladatelem. Ve stejném roce se stal ředitelem nakladatelství Academia.
Almou mater je pro něj Univerzita Karlova, kde studoval pedagogickou fakultu. Napsal řadu knih, v nichž přibližuje protektorátní a poválečnou historii (Tři králové, Krvavé finále, Krvavé léto 1945 aj.).
V roce 2014 obdržel cenu Magnesia Litera za Průvodce protektorátní Prahou. V současnosti pracuje na Průvodci stalinistickou Prahou.

Lidovky.cz: Mluvil jste o tom, co Drahoše podle vašeho soudu kvalifikuje pro funkci prezidenta. Ale proč jste se mu rozhodl pomoci?
Považuji Jiřího Drahoše za tak kvalitního kandidáta, přestože i on má své slabiny jako každý člověk, že podpora byla pro mě úplně samozřejmá. Ani jsem o tom nepřemýšlel. A je ještě jedna drobnost, proč jsem se rozhodl podporovat profesora Drahoše. Od útlého dětství mám problém s autoritami. Těžko nějakou přijímám. A pan profesor patří mezi pár lidí, které bych spočítal na prstech obou rukou, které pro mě mají autoritu naprosto přirozenou. V televizi to není možná tolik vidět, ale je to člověk, který když přijde do místnosti, tak všichni přítomní muži vstanou. Takže mé rozhodnutí podporovat ho bylo dílem racionální, protože jsem přesvědčen z mnoha důvodů, že profesor Drahoš je někdo, kdo může České republice velmi prospět, dílem emocionální, protože si ho vážím jako člověka.

Lidovky.cz: Kdy a za jakých okolností se spolupráce pro Drahošovu kampaň zrodila?
Lépe jsme se poznali při psaní knihy, která s kampaní nesouvisela a vyšla ještě před ohlášením kandidatury. Mimochodem o prezidentování v ní není ani slovo (jde o titul Věda života, Rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem, vyšla počátkem roku 2017, pozn. aut.). A v okamžiku, kdy se začalo vážně mluvit o tom, že by Jiří Drahoš kandidoval, jsem mu nabídl své služby a on je přijal.

Lidovky.cz: Jaký je váš úkol?
Jsem součástí širšího poradního týmu, který se občas sejde a hodnotí to, co se v kampani stalo, a panu profesorovi říká své názory na českou i světovou politiku, ekonomiku, historii. Co si z toho pan profesor vezme, je jen a jen na něm.

Lidovky.cz: V čem mu konkrétně radíte?
Nejvíc mu radím v provozu sociálních sítí, pozoruji, co se děje, a přináším mu informace z nejtemnějších hlubin Facebooku. A ač nejsem profesionální historik, v některých otázkách spojených s moderní historií našeho prostoru. Pan profesor je vědec, takže je velmi zvyklý naslouchat jiným lidem a porovnávat jejich názory se svým přesvědčením

Podporu Zemana si nedovedu vysvětlit, říká Padevět

Lidovky.cz: Že jste se přidal na Drahošovu stranu značí, že by podle vašeho přesvědčení prezident Zeman ve své funkci pokračovat neměl. Proč?
Byl bych strašně rád, aby tato země měla prezidenta, který nelže, neříká polopravdy a který nás bude pevně  kotvit v euroatlantickém prostoru. Kromě toho se domnívám, že pan Miloš Zeman na tom není zdravotně dobře. Byť nejsem lékař, ale z toho, co vidím na fotografiích a v televizních záznamech, je mi vlastně smutno. Jako člověk člověku bych mu přál spíše zasloužený odpočinek než pokračování v náročné funkci.

Lidovky.cz: Nicméně prezident Zeman si v průběhu let držel poměrně vysokou podporu veřejnosti. Řada lidí ho považuje za vlastence, kvitují, že jim naslouchá a že jim rozumí. Jak si to tedy vysvětlujete?
Moc si to vysvětlit nedovedu, protože se domnívám, že ani jedno z toho není úplně pravda.

Jiří Padevět
Jiříh Padevět

Lidovky.cz: Ale velká skupina lidí si to evidentně myslí.
Myslí si to o něm bezpochyby ti, kteří ho volili v prvním kole, to znamená téměř dva miliony lidí. Je to jejich názor, ale já nejsem schopný zjistit, čím je ten názor podložený. Vlastenec se pozná tak, že pro svou zemi něco udělá, což podle mě za posledních pět let ve funkci vidět nebylo. Hlavně za vlastence se člověk nemůže prohlásit sám.

Lidovky.cz: Jak by se podle vás Česká republika srovnala s tím, kdyby Miloš Zeman pokračoval ve funkci dalších pět let?
To je velmi věštecká otázka, ale už z toho, jak se chová pan prezident dnes, tedy že jeden den řekne, že k příštímu pokusu o vládu bude chtít od pana Babiše 101 podpisů a druhý den už to zase neplatí, je zřejmé, že synonymem dalšího období by mohl být chaos. Otázkou jistě zůstává, zda chaos záměrně vytvářený, nebo chaos nahodilý. A pět let chaosu je hodně dlouhá doba.

‚Slušnost je jeho nejsilnější i nejslabší stránka‘

Lidovky.cz: Podívejme se na Jiřího Drahoše. Už jste jmenoval řadu jeho předností, ale v čem podle vás tkví jeho největší síla?
Ve slušnosti. Je to velmi důležitá vlastnost, nejen pro prezidentského kandidáta. Vraťme se k debatě na Primě otázkou, zda je skutečně výběr kandidáta na prezidenta hoden toho, aby se odehrával v aréně, kde někdo z publika anonymně pořvává nadávky. Když jsem se díval na debaty v prvním kole, kam Miloš Zeman nechodil, tak přestože byly chvílemi i ostré, byly velmi kultivované. Nevzpomenu si, že by tam byla nějaká podpásovka. Udělalo mi strašnou radost to, co udělalo trio Horáček, Fischer, Hilšer, to je něco, co je v českém veřejném prostoru nevídané (jmenovaní společně podpořili Drahoše po prvním kole a před druhým se účastnili jeho kampaně, pozn. aut.). A je to něco, co bychom si měli pamatovat i v případě, pokud by Jiří Drahoš nezvítězil.

Drahošův tým

Jiří Drahoš představil 8. ledna svůj prezidentský tým, s nímž se radí během kampaně a s jehož členy by rád spolupracoval i v případě vítězství. Tvoří ho třináct expertů, zahrnuje ekonoma, ekologa, historika či astrofyzika.
Nejvýraznějšími členy Drahošovy poradní sestavy jsou vedle Jiřího Padevěta vědec Jiří Grygar, šéfová Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, bývalý diplomat Petr Kolář, ekonom Lukáš Kovanda, církevní historik Jaroslav Šebek či ředitel letového provozu Jan Klas.

Lidovky.cz: Co je naopak největší slabinou Jiřího Drahoše?
Myslím, že jeho nejslabší místo je shodné s tím nejsilnějším. Slušnost. Bohužel pan profesor se nyní pohybuje v prostředí, a bylo to vidět i v té debatě, kde řada lidí slušnost bere jako slabost. Pokud by byl zvolen, tak by měl obrovskou šanci České republice mimo jiné ukázat, že slušnost není slabost. A že slušnost je potřeba na všech úrovních našich životů od rodiny až po státní správu.

Lidovky.cz: Jedním ze slabých míst Drahoše je i Jakub Kleindienst, který do prvního kola vedl jeho kampaň. Pan Kleindienst platí za kontroverzního člověka, který prodal Stanislavu Grossovi byt, přičemž bývalý premiér nedokázal vysvětlit jeho financování, jeho firma obdržela dotaci, kterou nevyužila podle pravidel, a který seděl v dozorčí radě firmy, jež se podílela na organizaci zakázky z korupční kauzy Davida Ratha. Víte, proč si ho pan Drahoš k sobě přivedl?
Vůbec netuším. To bylo rozhodnutí, které šlo naprosto mimo mě. Nikdy jsme o tom spolu nemluvili. Kromě toho si myslím, že jeho protikandidát má daleko nesrovnatelně problematičtější spolupracovníky.

Lidovky.cz: Máte povědomí o tom, jaká je nyní role pana Kleindiensta v Drahošově týmu?
Podle toho, co říkal pan profesor Drahoš, před druhým kolem vede kampaň sám. Co je nyní úkolem pana Kleindiensta, netuším. 

Překroucený výrok paní Drahošové o ČT

Drahošová: Debata na Primě byla reality show plná nenávisti. Fáma s ČT vznikla v maskérně

Lidovky.cz: Podle mého soudu panu Drahošovi neprospěl ani postřeh jeho ženy Evy, která při svých cestách na podporu svého muže poznamenala, že v České televizi jejímu muži fandí, ale nemůžou to dát najevo. Byl to uvážlivý výrok ve chvíli, kdy Hrad soustavně ČT kritizuje jako neobjektivní médium?
Ten výrok jsem zaznamenal, zaznamenal jsem i vysvětlení paní Drahošové. Větu, že v ČT fandí panu profesorovi, vyřkla jedna z maskérek v maskérně ČT. Čili to je výrok, který je naprosto vytržený z kontextu a nafouknutý. Čili panu profesorovi fandí v maskérně ČT, takto ten výrok zní přesně. 

Lidovky.cz: Jaký nejvýznamnější poznatek jste v rámci kampaně učinil?
Že i člověk, který kandiduje na prezidenta, může zůstat úplně normálním, obyčejným chlapem. Jinak podle mě provází kampaň atmosféra, kterou jsme tu velmi dlouho nezažili. A i kdyby to nedopadlo tak, jak bych si přál, to znamená vítězství pana profesora, tak sepětí bývalých protikandidátů, několika politických stran, respektive jejich lídrů, některých biskupů, představených církevních řádů,  řady sportovců i umělců ve prospěch pana profesora, mě naplňuje hlubokým optimismem.

Lidovky.cz: Souboj obou mužů někteří lidé interpretují jako střet pražské kavárny a venkovské hospody. Co o tomto pohledu soudíte?
To je úplný nesmysl. Označení pražská kavárna je jedním z pokusů společnost rozsekat na kusy, ona se totiž potom po malých celcích lépe ovládá. To dělení naprosto zásadně odmítám. Mimo Prahu znám obrovské množství pracovitých a inteligentních lidí, stejně jako znám v Praze řadu lidí, s kterými bych nešel do žádné, ani pražské, ani venkovské hospody. Strkat lidi do jednoho pytle s nálepkou, a teď to přeženu, většinou vede k tomu, že ti lidé jsou nakonec  nakládáni do vagonů a odváženi do pracovních táborů. Považuji to za strašně nebezpečné.

Duel na ostří nože: Zeman Drahoše ironicky školil. Ten mu připomínal jeho staré omyly

Lidovky.cz: Přidal byste nějaký postřeh na závěr?
Myslím si, že každé volby jsou svátkem demokracie a dokud můžeme chodit volit, dokud nemáme předepsaný počet politických stran, jako jsme měli po roce 1945 v Československu, a dokud nemáme v ústavě článek o vedoucí úloze jedné strany, tak demokracii máme. Byť je vždy křehká také proto, že je vlídná ke svým odpůrcům.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.