Na rozdíl od drtivé většiny ostatních členů Fischerovy vlády ovšem Slamečku po letech čeká comeback. Někdejší nominant ODS, který se objevoval v okruhu přátel lobbisty Marka Dalíka, se vrací do státních služeb. Bude zastupovat české zájmy v Jižní Koreji. Pravděpodobně ještě v létě by měl odjet do Soulu a na české ambasádě vystřídat velvyslance Tomáše Husáka, kterému na podzim vyprší obvyklý čtyřletý mandát.
„Můžeme potvrdit, že pan Slamečka již obdržel souhlas hostitelské země,“ řekla LN mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Sám exministr dopravy pro LN odmítl jakýkoliv komentář a odkázal právě na ústředí české diplomacie.
Na rozdíl od současného ambasadora Husáka není Slamečka kariérní diplomat a Černínský palác zná jen zběžně jako řadový zaměstnanec a frekventant školení, které diplomaté absolvují před výjezdem do zahraničí. Na velvyslanecký post ho ovšem prosadil mocný přímluvce – prezident Miloš Zeman.
Obchod s Hradem
Slamečkovo vyslání nakonec podle informací LN umožnil až politický obchod mezi Hradem a vládou. Zeman kývl na bývalého lidoveckého náměstka na MZV Václava Kolaju, který se stal velvyslancem ve Vatikánu, a kabinet naopak svolil s ambasadorským postem pro exministra dopravy.
Klíčovou figurou, která na Hradě ve Slamečkově comebacku do státních služeb sehrála svoji roli, byl ředitel administrativní sekce Kanceláře prezidenta republiky a dočasný šéf bezpečnosti Hradu Jan Novák. V prezidentské kanceláři pracoval již za Václava Havla i Václava Klause. Má za sebou ale také mnohem vlivnější posty, na nichž přicházel do styku s citlivými informacemi – čtyři roky byl šéfem Úřadu vlády, působil také jako náměstek ředitele Národního bezpečnostního úřadu.
Novák je přitom dlouholetým životním partnerem Slamečky. Oba bydlí v bytě ve vile na pražských Hradčanech, jejich sousedem tu až do předloňska byl i lobbista Dalík, který si odpykává pětiletý trest v souvislosti s nákupem vojenských vozidel Pandur.
Ve Slamečkově profesním životopise najdeme jediný styčný bod s jeho novým působištěm. Když v letech 2013-2014 zasedal v dozorčí radě státního aeroholdingu, bděl mimo jiné nad tehdy čerstvou investicí Korean Air do Českých aerolinií. Z národního leteckého přepravce ovšem Korejci posté vycouvali a dnes je majoritním vlastníkem aerolinek Travel Service.
Slamečka každopádně v Soulu nastupuje v ožehavé době. Nejde jen o historické sbližování jihu s komunistickým severem Koreje, ale i o byznys. Česko je dlouhodobě v hledáčku korejských investorů. Své podniky tu má strojírenská skupina Doosan i automobilka Hyundai a roste také zájem o jadernou energetiku. Jedním z kandidátů na zvažovanou dostavbu dalších bloků v Temelíně a Mochovcích je skupina Korea Hydro &Nuclear Power.
Post získaný oklikou
Slamečka nakonec nebude jediným ambasadorem, který se do diplomacie dostal zadními vrátky. Bez zkušeností s diplomatickou praxí nastoupila na konci roku 2013 na bratislavskou ambasádu Livia Klausová. Obvyklý kariérní postup na ministerstvu zahraničí obešel také třeba někdejší šéf civilní rozvědky Ivo Schwarz, který je velvyslancem v Izraeli, nebo dlouholetý kancléř sněmovny Petr Kynštetr. Ten se loni v březnu stal ambasadorem v Irsku.
Šéfdiplomat Martin Stropnický s chráněnci, kteří přeskočí kariérní diplomaty, každopádně problém nemá. „Prezidenti mají své nominanty, je to běžné a bylo to tak i za Václava Havla,“ řekl nedávno v rozhovoru pro LN.
Slamečkovo jméno přímo nezmínil, ale naznačil, že v posledním balíku velvyslanců, který vláda schvalovala, byl ze sedmi jen jediný, za jehož nominací stál Hrad, nikoliv Černínský palác. „To je poměr, který jednoznačně považuji za respektování kariérní diplomatické služby,“ dodal Stropnický.
