„Svoboda slova je jedním ze základů naší civilizace. Lidé mají právo sdělovat své názory, chytré i hloupé, inspirativní i provokativní. Hranice je velmi tenká,“ uvedl Klaus. Svobodný internet je podle něho důležitou součástí svobody slova. „Hodně přispěl ke svobodě slova tím, že naboural monopol tradičních médií,“ řekl později.
Poslední dobou podle Klause vzniká velice silný tlak dostat internet pod kontrolu. „Spousta lidí je blokována za naprosto nevinné názory nebo prostě názory vyplývající z jejich smýšlení,“ soudí. Návrh zákona, který zadal k přípravě právníkům a bude se pro něj snažit získat v dolní komoře širší podporu, by tomu podle něho zamezil.
Blokování jen výzev ke genocidě
Klaus nesouhlasí s argumenty, že sociální sítě provozují soukromé společnosti, které si mohou nastavit podmínky tak, jak chtějí. „Když jste soukromý hospodský, také si nemůžete vymyslet, že se u vás kouří po 22:00, protože to nikomu nevadí. Když jste hotel, také si nemůžete vymyslet, že neubytováváte zrzavé nebo černochy,“ poznamenal. Soukromí provozovatelé sociálních sítí mají mít podle něho podmínky takové, že blokují výzvy ke genocidě a podobně, ale všechno ostatní musí ponechat, pokud chtějí v Česku působit.
Koncept svobody projevu na internetu je podle právníka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha Martina Loučky nutné vnímat v protikladu s ochranou osobnosti a dalších statků, jako jsou autorská díla a podobná práva. „V první řadě je nutno podotknout, že právo na svobodu projevu tu již je, a tedy cenzura je nepřípustná již za současné právní úpravy, konkrétně Listiny základních práv a svobod,“ uvedl.
Před přijetím jakékoli regulace je podle Loučky nutno vypořádat se s legislativou EU, implementovanou i do českého právního řádu, a související extenzivní judikaturou, zabývající se problematikou služeb spočívajících v ukládání a zprostředkování obsahu a jejich vztahem k porušování práv. „Zamýšlený návrh tedy má své místo tam, kde chceme zabránit poskytovatelům služeb, aby byli příliš proaktivní v preventivním blokování obsahu. Na druhou stranu není pravděpodobně vhodné jej realizovat v této době, kdy na toto téma vzniká evropská harmonizační úprava, byť ta slibuje spíše větší ochranu držitelům práv,“ dodal.
Jak svobodu projevu upravuje Listina základních práv a svobodOddíl druhý - Politická práva Článek 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. |
Vzhledem k tomu, že je svoboda projevu ukotvena v ústavním dokumentu - Listině základních práv a svobod, server Lidovky.cz požádal o vyjádření ústavního právníka Jana Kyselu. „Jde o to, nakolik můžete subjektu X zakázat, aby omezoval svobodu projevu v zájmu ochrany vyjmenovaných hodnot a zájmů. dosti záleží na zákonu, protože Listina práv a svobod zmocňuje k omezení svobody projevu právě zákon. Pokud by byl zákon příliš liberální, můžeme se dostat do rozporu s některými mezinárodními závazky (tolerance hate speech). Záleží na textaciaa také schopnosti reálně regulovat jednání provozovatelů serveru atd.,“ uvedl Kysela.
Klause podpořili Jakl a Žantovský
Na semináři vystoupili s příspěvky například publicisté Ladislav Jakl a Petr Žantovský. Jakl se pozastavil nad tím, že se v současností vede debata o tom, „že v zájmu dobra je třeba někomu omezovat svobodu slova“. Petr Žantovský mluvil mimo jiné o poklesu důvěry veřejnosti v média a snižování jejich vlivu na vytváření veřejného mínění.
Svobodu slova vyzdvihl v úvodním projevu předseda SPD Okamura. „Cenzura nepatří do demokracie. Má jediné omezení. Svoboda slova není svoboda lhát,“ řekl. Mluvil o „cenzuře oponentních názorů“ a o dehonestaci jejich nositelů. Poslanec SPD a pořadatel semináře Jiří Kobza se zase tázal, zda mají novináři objektivně informovat, nebo dělat politiku. Mediální odborník Jan Jirák, který ve svém příspěvku hovořil o vývoji médií od pádu socialismu, podotkl, že některá vyjádření už z úvodních projevů Kobzy a Okamury by stály za komentář. Dále záležitost nerozváděl.
