„Pro naše klienty nejsou Vánoce veselým obdobím. Vzpomínají na to, co bylo,“ říká Hana Baušová, ředitelka domova.
Někteří ze seniorů nemají příbuzné, jiní se s nimi vidí jen krátce během návštěvy. Domů často nemohou kvůli zdravotnímu stavu.
Podle odhadů pocítí samotu o nadcházejících svátcích přes milion obyvatel napříč generacemi. Častěji než dříve spolu například neslaví Vánoce nesezdané páry.
Nejde ale zdaleka jen o ty, kdo sedí u štědrovečerní večeře skutečně sami. „Další skupina lidí s někým Vánoce tráví, ale cítí se osaměle. Říká se tomu být sám mezi lidmi,“ sdělil psycholog Jan Kulhánek z centra Psychoterapie Anděl.
Nejnáročnější je tento pocit právě pro seniory. „Největší problém stáří nejsou peníze, ale osamělost. To je zhoubný fenomén, který se podepisuje na celkovém zdraví,“ řekl Jan Lorman, ředitel organizace Život 90. Upozorňuje, že v tuzemsku je přes půl milionu domácností, kde žijí lidé nad 65 let sami. Nejčastěji jde o ovdovělé ženy.
Zasloužím si žít?
Člověk, kterému Vánoce působí bolest, musí podle odborníků bedlivě poslouchat své myšlenky. „Samotu člověk ještě může unést. Ale musí vědět, že ji může změnit. Když ztratí tuto naději a do toho si ještě něco vyčítá, objeví se mu v hlavě otázky ,Zasloužím si žít?‘ nebo ,Nebylo by ostatním beze mě lépe?‘,“ jmenuje psycholog Kulhánek.
Pokud lidé nevidí možnost změny, jde podle psychologa již o duševní onemocnění a musí vyhledat pomoc. „Většina lidí se v životě zeptá sama sebe na jednu z těchto otázek. Ale problém je, pokud se tak děje opakovaně, když s těmito myšlenkami vstáváme a když konec začneme plánovat. To už je vážný stav,“ varuje Kulhánek.
Online linka pomoci
Během vánočních svátků budou k dispozici 24 hodin denně krizoví pracovníci na bezplatných telefonických linkách. „Pokud jsou totiž lidé plní emocí, žádné řešení je nemusí napadnout. Mají pocit, že je vše ztraceno. Kromě povzbuzení jim může krizový pracovník dát dobrý tip, jak tu situaci řešit,“ říká psycholog Kulhánek.
Jednu z nich provozuje i organizace Život 90. O Vánocích a během Silvestra zaznamenávají odborníci vyšší počet hovorů. „Především proto, že se v tuto tajemnou dobu více otvírají témata rodinných vztahů, samoty a vzpomínek z minulosti, potažmo přehodnocování životních úspěchů a neúspěchů,“ popisuje mluvčí organizace Magdalena Pavlíčková.
Typickým hovorem na lince Senior telefonu je podle ní hovor se ženou ve věku zhruba 82 až 86 let, která již neví, kam a na koho se obrátit. Většinou se stydí za samotné zavolání. „Ptá se, jak má zvládnout svůj strach z další samoty, i když má svou rodinu, která o ni nejeví zájem,“ sdělila Pavlíčková.
V současné době eviduje organizace kolem 22 tisíc kontaktů a přes 11 tisíc hovorů. Kontaktem se myslí i prozvonění linky. Senioři mnohdy neseberou odvahu skutečně o svém problému začít hovořit.
Každého pátého volajícího trápí pocit osamělosti. O strachu a úzkosti mluví 14 procent z nich, na mezilidské vztahy si stěžuje 7 procent a o zdravotních problémů hovoří 3 procenta volajících.
